Tři přání
Takovou věc člověk nedělá poprvé každý den, uvažoval a třesoucí se rukou si naléval sklenici neperlivé bonaquy, mám právo na trochu nervozity.
Pracoval na tom už půl roku a dneska byl jeho velký večer. Přemýšlel, co to asi bude – doufal v něco velkého a důstojného, třeba orla nebo gryfa; i když se z jistých důvodů nemohl zbavit obav, že by to taky mohla být fretka.
Tak do toho, dostal si nakonec odvahy. Chvíli mával hůlkou a cosi si mumlal... pak se svět kolem něj začal najednou zmenšovat. Rychle. A bolestivě. A... nějak mu ubývalo vzduchu.
O chvilku později sebou plácal po zemi. Byla studená, ale mnohem víc mu dělalo starosti, že se stále nedokázal nadechnout. Co se to sakra děje? Jedním očkem se mu podařilo zaostřit na kousek svého nového těla. Ploutve?! Ploutve!
Před očima se mu začaly dělat mžitky. Tak tomu teda říkám pitomá smrt, stihl si ještě pomyslet.
Pak ho čísi pevná ruka chytila a hodila ho do sklenice s bonaquou.
Žábra se mu slastně roztáhla.
"Tos' tomu dal," oslovil ho jeho zachránce. "Proč to poprvé zkoušíš sám, ty troubo?"
Cvrnknul prstem o sklo. "No tak, Malfoyi, koukej se přeměnit zpátky."
O pár vteřin později se sklenice rozletěla na kousky. Draco, promočený a prskající, přistál na podlaze a snažil se zvyknout si zase na plíce.
"Zlatá rybička!" prohlásil procítěně, sotva se mu hladina kyslíku vrátila do normálu. "Chápeš to? Makám na tom půl roku a všechno, co dostanu, je podělaná zlatá rybička!"
"A co jsi čekal? Fretku?" ušklíbl se Potter.
"Pitomče," odsekl Draco, ale nebylo v tom srdce. Bylo mu jasné, že kdyby se tady Potter netoulal, trapně by leknul na dlaždici a madam Pinceová by ho ráno štítivě vyhodila do smetí.
"Musím říct, že jako němá ryba jsi byl příjemnější, Malfoyi," přidřepl si Harry vedle něho. Nezdálo se, že mu vadí, že si u toho namáčí kolena.
"Předpokládám ovšem," dodal tišeji a zcela mimochodem mu odhrnul mokré vlasy z čela, "že bys mi asi nesplnil tři přání."
Komentáře
Přehled komentářů
Děkuju!:o)) To bylo krásný!:o))
Po čtyřech po sobě jdoucích nočních službách a šíleném včerejšku jsem se vážně potřebovala pořádně zasmát. Jsi oužasná. *objímajík a slzu dojetí zamačkávajík*
Krááása...
(Efka, 21. 5. 2009 9:25)
Ach jo, taková hezká blbinka a mě to zkouškový vážně začíná lézt na mozek, protože tu mám akutní záchvat uslintaného sentimentu a skoro mi tečou slzy.
Já chci taky takový pěkný tři přání... Jen nevím, jestli radši od Draca nebo od Harryho... :-)
:o)
(Wee-wees, 21. 5. 2009 7:26)
Kleio: Jenom nakoukávej, já budu jenom ráda. :o)
Eru: Nelekej, však máš na ní podíl. Však jsi mě na ten nápad přivedla, když jsem jednou rozkládala, jak trapný by bylo, kdyby některý zvěromág zjistil, že se proměňuje třeba v rybičku, a tys říkala, že by to byla pěkná povídka. :o)
*_*
(Kleio, 20. 5. 2009 22:38)
Ženiální! Skvělé. Juch! </ neinteligentní reakce>
Dovolila jsem si nakouknout díky té výzvě, kterou jsi nechala u Lemura. :)
ach, další téměř akvarijní...
(eru, 20. 5. 2009 21:17)a sladká, asi z toho taky leknu na dlaždici. :)
:o))))
(Ada, 21. 5. 2009 15:09)