8. Finanční řízení podniku
Finanční
řízení
Dva pohledy na
finanční řízení:
a) Řízení nákladů, výnosů a zisků → cílem je dosáhnout určité výše (snížit náklady
např. snížením pracovních prostojů, levnější a stejně kvalitní dodavatel),
zvýšit výnosy- např. upozornit na výrobek reklamou, prodávat za vyšší ceny)
b) Řízení finančních zdrojů – zabývá se, jaká bude potřeba a kde ji získat
Nástroje
finančního řízení
· Využíváme:
Ø Normy –
spotřeby materiálu (norma spotřeby = užitná + neužitná)
Ø Kalkulace
Ø Rozpočty
o Náklady, výnosy, zisky
o Platební schopnosti
o Rozpočet investiční
o Zakladatelský rozpočet, který se
skládá z předcházejících 3, a provádíme při zakládání podniku
Finanční
plán
- Sestavujeme
z důvodu, abychom věděli výši nákladů, výnosů a zisků a jak mají být
vysoké zdroje a na co mají být použity
- Finanční
plán není předepsán, každý podnik si jej stanoví podle svého, rozdílné jsou u
malých a velkých podniků
- Finanční
plán můžeme sestavit ve dvou podobách:
a) Jako soustavu rozpočtů
– skládá se z:
Ø Rozpočtů nákladů
Ø Výnosů
Ø Zisků
Ø Platební schopnosti
Ø Investičních rozpočtů
b) Jako plánované výkazy
· Plánovou
rozvahu – potřeba zjistit výši potřebného majetku a zdroje financování
· Plánový
výkaz zisků a ztrát
· Plánový
výkaz cashflow
- Náklady a výnosy
· 1. Členění nákladů
Ø Fixní a variabilní náklady
Ø Provozní, finanční a mimořádné
· 2. Členění výnosů
Ø Provozní, finanční, mimořádné
· 3. Kalkulace
Ø Předběžná
Ø Výsledná
Ø Kalkulační vzorec
Ø Kalkulace na jednici
Ø Kalkulační metody:
o Prostým dělením
o Pomocí rozvrhové základny
Manažerské pojetí nákladů
- Vnitropodnikové
ekonomice téměř každé manažerské rozhodnutí vychází ze srovnávání nákladů
s výnosy
- Náklady,
které jsou evidovány a vykazovány v účetnictví se označují jako účetní
náklady. Ty však pro řadu manažerského rozhodování nevyhovují. Proto vzniklo
manažerské pojetí nákladů, které oproti běžnému (účetnímu) pojetí nákladů:
a) Při každém
rozhodování bere v úvahu přírůstkové náklady tj. náklady, které jsou tímto
rozhodováním ovlivňovány, např. celkové variabilní náklady, protože fixní
zůstávají stejné
b) Pracuje
s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady tj. náklady, jež na
rozdíl od nákladů uváděných v účetnictví zahrnují i tzv. náklady ušlé
příležitosti (oportunitní, alternativní), např. při použití vlastního kapitálu
se počítá také s úroky, které by podnikatel získal, pokud by peníze vložil
do banky.
Náklady ušlé příležitosti –
částka peněz, která je ztracena, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na
jinou nejlepší možnou alternativu, vznikají tedy obětováním jedné možnosti ve
prospěch druhé
c) Rozlišuje se
krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj – v dlouhodobém
pohledu jsou veškeré výrobní činitele proměnlivé a neexistují tedy žádné fixní
náklady
Likvidita
- Schopnost
přeměnit majetek v peníze nutné k úhradě krátkodobých dluhů nebo
schopnost podniku uhradit své platební závazky
- Podle
možnosti přeměny majetku na peníze lze vymezit:
a) Likvidní majetek – především dlouhodobý hmotný
majetek
b) Likvidní majetek – oběžný majetek
c) Peníze a jim
podobné prostředky
– jsou okamžitě použitelné (např. směnky, šeky,…)
- Z toho
vyplývá, že management podniku musí usilovat o optimální likviditu a optimální
strukturu veškerého majetku. Větší podíl majetku s vyšším stupněm
likvidity (především peněz) snižuje sice nebezpeční platební neschopnosti, ale
současně snižuje i výnos podniku. Peníze totiž mají velmi nízkou výnosnost (rok
z vkladů v bance), výnos podniku pak zvyšují nové stroje,
technologie, nové druhy materiálu, tj. málo likvidní majetek
Cash
flow
- Tok
peněz
- Podnik
sleduje, zda má dost finančních prostředků na placení zaměstnancům,
dodavatelům, státním institucím, také sleduje, zda má prostředky na dlouhodobé
financování. Výstavba závodu, nákup nejen strojů, které potřebuje zpravidla
dlouhodobých účelů a potřebuje vědět, zda bude schopen splácet, k tomu
používá ukazatele cash flow
- Jednoduchý
výpočet: cash flow = zisk + odpisy (za určité období – měsíce,
čtvrtletí)
- V praxi
se pro výpočet používá vhodný software, výpočet se provádí do speciálního
účetního výkazu – výkaz cash flow, který musíme zkontrolovat
- Rozlišujeme
3 druhy cash flow:
a) Z provozu
b) Z investiční
činnosti cash flow celkem
c) Z finanční
činnosti
Zisk po zdanění |
Cash flow z provozní činnosti |
|
+ |
odpisy |
|
+ |
úbytek pohledávek |
|
- |
přírůstek pohledávek |
|
- |
úbytek závazků |
|
+ |
přírůstek závazků |
|
+ |
úbytek zásob |
|
- |
přírůstek zásob |
|
+ |
úbytek DHM ve vstupní ceně |
Cash flow z investiční činnosti |
- |
přírůstek DHM ve vstupní ceně |
|
- |
finanční výdaje |
Cash flow z finanční činnosti |
+ |
finanční příjmy |
|
|
Cash flow celkem |
Solventnost
- Podnik
je solventní, jestliže má dostatek prostředků k placení – k úhradě svých
závazků
- Z toho
důvodu podnik sestavuje rozpočet potřeby finančních prostředků = platební
kalendář, který obsahuje příjmy a výdaje za určité období a to s přesností
na měsíc, týdny, dny, kalendář nám ukáže, zda máme vhodně sjednané platební
podmínky, zda neplatíme dříve než obdržíme úhrady
Zakladatelský
rozpočet
- Založení
nebo rozšíření podniku vyžaduje mimořádné a jednorázové finanční zdroje do doby
než obdrží první úhrady za prodané výrobky. K tomu potřebujeme zjistit,
zda náš záměr bude efektivní
- Rozpočty
k tomu využijeme:
Předpokládaných nákladů, výnosů a zisku – vycházíme
z předpokládaného objemu prodeje, vznikají N jednorázových a opakovaných
Potřeb majetku a jeho krytí – zpracujeme investiční rozpočet a rozpočet potřeby
OM. Zjistíme, zda máme dostatečné zdroje krytí
Příjmů a výdajů
– důležitý bude zejména tam, kde podnikatel splácí úvěr
Finanční analýza aneb jak si vede
náš podnik
Přístupy:
a) Výpočet a
vyhodnocení poměrových ukazatelů
b) Srovnání vývoje
v čase –
vychází z údajů účetnictví za určitá období a hodnotí se, zda došlo ke
zlepšení či zhoršení
Ukazatelé:
- Rentabilita
- Likvidita
- Struktura
kapitálu
Ukazatele
struktury kapitálu a úvěrové stability
- Podnik
by měl udržovat vhodný poměr mezi vlastními a cizími zdroji, mezi krátkodobými
a dlouhodobými zdroji
- Kvóta
vlastního kapitálu = vlastní kapitál/ celkový kapitál (pasiva) *100
Udává, jakou část tvoří vlastní
kapitál z celkového kapitálu (kolem 50%)
- Pracovní
kapitál v % z OM = (krátkodobé pohledávky + zásoby + finanční majetek
+- krátkodobé závazky)/ krátkodobé závazky *100
Udává, jak vysoké jsou
prostředky, které můžeme využívat po financování provozu (mezi 30-50%)
- Doba
splácení dluhů = (cizí zdroje – finanční majetek)/ cash flow
Řízení
oběžného majetku
- Má
za cíl stanovit optimální množství a pro toto množství získat finanční
prostředky (zdroje)
- Co
ovlivňuje výši OM a množství finančních zdrojů?
1. Řízení zásob
- usměrňujeme velikost zásob materiálu, nedokončených výrobků, hotových výrobků
2. Řízení pohledávek
– platební schopnost, stanovujeme vhodnou dobu splatnosti, upomínáme neplatiče
3. Řízení krátkodobých závazků – hlídáme optimální výši, aby
nebyly nízké nebo příliš vysoké – hrozilo by zadlužení
- Abychom
zjistili, jak jsme úspěšní v řízení OM, můžeme posoudit pomocí:
Doby obratu peněz =
doba obratu zásob + doba splatnosti pohledávek – doba splatnosti závazků
Doba obratu zásob =
průměrná zásoba/ tržby *360
Doba obratu zásob udává dobu od
nákupu materiálu přes jeho zpracování až do prodeje hotových výrobků – chceme,
aby byla co nejkratší
Doba splatnosti
pohledávek = pohledávky za odběrateli/tržby*360
Doba splatnosti pohledávek udává
za kolik dnů od vyfakturování, odběratelé zaplatí, chceme, aby doba byla co nejkratší
Doba splatnosti závazku
= závazky vůči dodavatelům/tržby*360
Doba splatnosti závazku udává, za
kolik dnů průměrně zaplatíme dodavatelům, chceme, aby byla co nejdelší, čím později zaplatíme, tím
déle můžeme tyto peníze použít
→ na základě těchto ukazatelů jsme schopni
vypočítat celkovou potřebu provozních prostředků (PPP)
PPP = doba obratu peněz
* náklady/360
Zkracujeme dobu obratu peněz a
tím usilujeme abychom:
- Zkrátili
dobu obratu zásob
- Zkrátili
dobu splatnosti odběratelům
- Prodloužili
dobu splatnosti dodavatelům
→díky tomu jsme schopni zmenšit
objem potřebných provozních prostředků
Srovnání
vývoje v čase
a) Vývoj
jednotlivých položek účetních výkazů – složek k nákladům, majetku,
pohledávek
b) Vývoj
poměrových ukazatelů
Likvidita 1. Stupně =
finanční majetek/ krátkodobé závazky *100
- Do
jaké míry jsme schopni hned hradit své krátkodobé závazky, 20%
Likvidita 2. Stupně =
(finanční majetek + krátkodobé pohledávky)/ krátkodobé závazky *100
- Do
jaké míry jsme schopni hned hradit závazky z finančního prostředku a
pohledávek alespoň 100%
Likvidita 3. Stupně =
(finanční prostředky + krátkodobé pohledávky + zásoby)/ krátkodobé závazky *100
- Vyžaduje
na kolik je krátkodobý kapitál krytí krátkodobého majetku
- Alespoň
150%, 200%
- Navíc
byl skreslen neprodejnými zásobami
- Slouží
spíš pro odhad
Rozpočet
nákladů
- Rozpočet
N ovlivňuje:
a) Předběžné kalkulace – složky N stanovené na jednici
vynásobíme plánovanou velikostí produkce
b) Kvalifikovaný odhad – vycházíme z minulého
období → upravujeme podle velikosti prodeje a produkce o zadané úkoly ve
snížení N
c) Rozbor jednotlivých
činitelů působících na N
– snížení nebo zvýšení energií, snížení poptávky → sníží se Q → sníží se
materiálové N
Rozpočet
výnosů (tržeb) a zisku
Závisí na:
a) Velikosti prodeje – stanovíme podle plánu prodeje
a plánu výroby
b) Cenách – vychází z marketingových
cílů a cenové politiky (slevy, stanovené odlišných cen pro různé teritoria a
zákazníky), kalkulací musíme stanovit dolní hranici ceny k pokrytí N
Časová
hodnota peněz
Budoucí hodnota peněz:
- Představuje
částku, kterou budeme mít za určitou dobu
- Výpočet
můžeme provádět pomocí vzorce – výpočet úroků
Vzorec pro výpočet úroků = jistina /100 * úroková sazba * počet
dnů/360
Současná (dnešní) hodnota peněz:
- Nám
říká, kolik bychom měli dnes investovat, jestliže chceme v budoucnu získat
z investice přesně danou částku
- Výpočet:
Odúročitel = 1/(1+úroková sazba/100)n
Současná hodnota peněz = (konečná částku (jistina) * odúročitel =
konečná (jistina) částka)/ (1+úroková sazba/100)n