Joe Cole
Joe Cole vyrůstal v Islingtonu na severu Londýna a jako kluk nedal dopustit na svou Chelsea. V jeho čtvrti to bylo dost neobvyklé, protože většina místních dětí fandila Arsenalu nebo Tottenhamu. Jeho prvním velkým idolem byl Vinnie Jones, tehdejší kapitán Chelsea.
"Vinnie byl blízký přítel naší rodiny," říká Cole. "Dodnes
Proč tedy tento supertalent podepsal smlouvu právě s West Hamem? Bylo to díky tomu, že West Ham projevil o něj opravdu upřímný a vážný zájem. "Pokaždé když jsme v neděli hráli za Camden Boys, kde jsem s fotbalem začínal, přišly davy skautů z různých týmů a sledovaly nás. Hodně jich chtělo, abych s nimi podepsal smlouvu, ale já si vybral West Ham, protože se jim líbil můj styl. Joeův otčím, který si uvědomoval talent nevlastního syna, nechal rozhodnutí výhradně na něm, 
protože konec konců šlo o Joeovu vlastní fotbalovou kariéru. West Ham ovšem představoval nejhorší možnou volbu, protože jejich tréninkový stadion stál daleko od domova. "Ve West Hamu se mi opravdu moc líbilo. Těch osm let v klubu bylo jako sen a dodnes mi vydržel elám, který jsem měl na začátku," vypráví Cole. "Na West Hamu nebylo nic velkolepého ani bombastického a to je přesně fotbalový klub podle mých přestav. Bylo to jako přijít někam, kde jsem se okamžitě cítil jako doma. Od první chvíle se mnou zacházeli, jako bych patřil do rodiny.
West Ham si od Colea hodně sliboval. Proto, když oslavil 14. narozeniny, dostal šanci trénovat s dalšími 15 talenty z celé Anglie na státní škole Fotbalové asociace v Lilleshallu ve Shropshiru. Pro Joea to byly nejlepší dva roky v životě. "To byla fantastická doba. Poznal jsem pár kamarádů a hodně jsem se naučil. Jeden pomáhal druhému a byla tam legrace. Učení jsme ovšem moc nedali. Vždyť jsme chtěli hlavně hrát fotbal." Proto Colea velmi zklamalo, že školu zavřeli. "Byl jsem moc smutný, když jsem se dozvěděl, že se škola v Lilleshallu bude zavírat. Moc pro mě znamenala. Na ní jsem získal základy, abych se mohl stát dobrým fotbalistou.
Když bylo Joeovi šestnáct, tedy nedlouho před jeho debutem v Premier League, věděli už všichni, že West Ham má jednoho z nejslibnějších talentů v Anglii. Ti, kdo viděli Joea Colea na vlastní oči, ho prohlašovali za nového vůdce Anglie a srovnávali ho s Maradonou nebo Pelém. Takové uctívání fotbalisty, který se teprve vyvíjí, často končí tragicky. Mladík nenadálou slávu neunese. Klasickým Příkladem je Paul Gascoigne, s nímž je Joe Cole srovnáván. Sám Joe připouští, že se ocitl pod obrovským tlakem. "Myslím, že jsem na všechnu pozornost byl připravený, jenom jsem nečekal, že to přijde už před mým debutem v áčku. Ale doufám, že jsem do docela zvládl, protože jsem na nováčka dostal dost dobrou smlouvu a nezatočila se mi z ní hlava. Hodně jsem se poučil o věcech, které vůbec nesouvisejí s mým výkonem na hřišti."
Harry Redkanpp, bývalý kouč West Hamu, sledoval Joeovy rychlé pokroky s nadšením. V roce 99 mu dal na Old Trafford první šanci okusit Premier League, když ho nechal odehrát druhý poločas proti slavnému Manchesteeru. West Ham podlehl 1:4, ale to nebylo tak důležité. Daleko větší pozornost si vysloužil Cole, který 
od prvního okamžiku na hřišti nebývale oživil hru. Utkání si pamatuje, jako by se odehrálo včera. "Cítil jsem, že právě tohle můj první zápas za áčko. Byl jsem příšerně nervózní, ale jakmile jsem vyběhl na trávník, všechno ze mě spadlo. Nemyslel jsem na to, kde hraju a že proti mě stojí Manchester se všemi svými hvězdami." A přestože utkání skončilo porážkou, bylo pro Joea velkým zážitkem: "Prohráli jsem, to je fakt, ale mě to tolik nevadilo. Užíval jsem si každou minutu, kterou jsem hrál. Kopat proti Manchesteru v přímém televizním přenosu, to je opravdu nádherný pocit.
Cole se nespokojil s tím, že si získal místo v základní sestavě. "V áčku nastupuji pravidelně, ale to nestačí. Tvrdě na sobě pracuji, abych se zlepšil. Cole, který už má na svém kontě mezinárdoní úspěchy s mužstvy do 15,16 a 18 let, o účast v reprezentaci velmi stojí. "Reprezentovat Anglii je můj největší cíl."
