Archív Andělů bez hranic

Pro duše je jednou z největších motivací k inkarnaci možnost projevit se ve fyzické podobě. Možnost vývoje ve hmotě skrze prožívání tělem, tedy jeho pěti smysly je často nejvhodnějším způsobem jak postoupit ve svém vývoji a navíc je lákavá pro primární duševní partnery. Podrobněji se budeme tomuto tématu věnovat dále v textu.

Duševní partneři

Každý máme svého primárního duševního partnera a každý se pohybujeme v rámci hlavní klasifikační skupiny, ve které na sebe mnohé duše vzájemně působí jako společníci.

V případě, že se jedná o zkušenější duše, mohou si pro každý život společně měnit pohlaví. Zajímavým poznatkem je, že průměrná duše si asi v 75% případů obvykle volí jedno pohlaví častěji než druhé. Náš primární duševní partner je naším věčným partnerem, ale ve vlastní duševní skupině máme ještě jiné duše, které můžeme nazvat duševními partnery. V podstatě se jedná o naše dušební společníky. Tyto duše mají, jak dokládají příběhy autorových klientů, rozdílný charakter a nejrůznější talenty, kterými se navzájem doplňují. V této skupině obvykle existuje vnitřní okruh lidí, kteří jsou nám obzvláště blízcí a se kterými si navzájem poskytujeme důležitou oporu. Jejich počet se liší, ale obyčejně mívá klient ve svém vnitřním okruhu tři až pět duší. Viz. obrázek vpravo - Vztahy duší.

Obrázek z autorovy knihy Vztahy duší znázorňuje diagram, který poukazuje na to, jakým způsobem se skupiny duší reinkarnují do lidských rodin, aby spolu mohly zůstat přes tři sta let. Centrálním subjektem diagramu je Ruth. I přes rodokmenový podtón mého diagramu si prosím všimněte, že genetické rodiny jsou v každém století jiné. Obrázek 10 je zjednodušeným diagramem lidských podob Ruthiných duševních přátel. V každém století se objevuje šest duší z její vlastní duševní skupiny a dvě z přidružené.

Zde je komentář autora: Ruth se nachází v samém středu diagramu a každá spojující čára vedoucí ze středu představuje tutéž duši od dvacátého po osmnácté století v různých příbuzenských vztazích vzhledem k Ruth.

Je zřejmé, že Ruthiným primárním duševním partnerem je v tomto případě její manžel. V předchozím životě byla tato duše jejím nejlepším přítelem a život předtím, když byla Ruth v osmnáctém století mužem, byla její manželkou. Ruthin primární duševní partner má auru žlutého ochranářského odstínu, zatímco Ruthina aura má nádech bílé a modré, což představuje bystrost a touhu po poznání. Přestože duševní partneři začali s vývojem v duševní skupině společně, tempo jejich vývoje je různé. Důvodem je rozdílné úsilí a motivace, stejně jako talent.

Každá z duší má jisté přednosti, kterých mohou jejich společníci v průběhu skupinových reinkarnací využít. Časem se skupina zmenšuje, protože mnohé duše odcházejí do specializovaných skupin, to však neznamená, že ztrácejí kontakt s ostatními.

Okolí primární skupiny duší

Oblastí ve které se vyskytují jiné duše mimo naší primární duševní skupinu nazýváme duševním okolím. To bychom mohli v širším měřítku opět členit na hlavní a podružné. V hlavním duševním okolí tedy existují i duše v tzv. sekundár ních skupinách, tedy duše, které se sice nacházejí mimo naší vlastní primární skupinu, avšak ve stejném hlavním duševním okolí. Tyto sekundární skupiny duší, kterých je samozřejmě více, mohou zahrnovat tisíc i více duší.

Mnohé z těchto skupin pracují ve vedlejších třídách našeho duchovního prostoru. Ale i v jiných skupinách existují přidružené duše, které byly vybrány, aby s námi pracovaly, a s nimiž se ještě v mnoha životech setkáme, zatímco jiné nám zkříží cestu jen na chvíli. Poměrně často pocházejí z jedné z těchto vedlejších klasifikačních skupin naši rodiče.

Na bázi vzájemných vztahů v duchovním světě a kontaktu během fyzické reinkarnace mohou duše jedné klasifikační skupiny navázat malé nebo vůbec žádné přátelství s dušemi ze sekundárních skupin. Obecně vzato jsou všechny duše ze sekundárních skupin jistým způsobem přidružené, nicméně mí klienti je za duševní partnery nepovažují. Přestože se nejedná o opravdové duševní společníky, představují širokou skupinu lidí, kteří jsou připraveni zhostit se potřebné role, budou-li si to naši „režiséři“ v budoucích životech přát. Přidružená duše může mít specifický význam, kterého je zapotřebí, aby v našem životě došlo ke karmické lekci. Často se inkarnují jako lidé, kteří vnášejí do vašeho přátelství silnou pozitivní či negativní energii. Rozhodnutí o přijetí určitých rolí závisí na předběžné dohodě všech zúčastněných stran a jejich příslušných učitelů s ohledem na výhody a nevýhody, které svým hercům přinesou.

Genetické reinkarnace

Zajímavostí je, že genetické reinkarnace z karmických důvodů nejsou četné. Aby duše odčinila zlé skutky, navrátila by se s mnohem větší pravděpodobností do rodiny, která s touto z předchozího života udržuje jen okrajové vztahy. Nicméně i to by byl velmi neobvyklý jev, zvláště pak v případě, že jsme této duši osobně ublížili, neboť by zde hrozila pomsta.

Ačkoli se duše obvykle neinkarnují do stejných genetických rodin jako v minulém životě, členové stejné duševní skupiny si zcela určitě vyberou takovou novou rodinu, ve které budou moci být pohromadě. Členové duševní skupiny jsou často spojeni pokrevními pouty a jsou si zeměpisně nablízku.

Odpočinek a relaxace

Tato část je věnována těm, kteří se obávají, že život v duchovním světě je jen samá páce a žádná zábava. Termín O&R, tedy odpočinek a rekreace, je v duchovním světě poměrně užívaný a stovky klientů mi vyprávěly o tom, co mimo studijní prostory dělají. Po fyzické smrti si naše duše uchová všechny příjemné vzpomínky ze života na Zemi.

Pamatuje si příjemnou chuť jídla a pití, doteky lidských těl, vůni, podívanou a zvuky při procházce po poušti, šplhání po horách a plavání v mořích. Nesmrtelná mysl si může vybavit vzpomínky na fyzickou činnost, smyslové rozkoše lidského těla a veškeré pocity, které v něm vznikají. Je tedy přirozené, že si duše chtějí uchovat tyto planetární vzpomínky v duchovním světě obnovou bývalých těl. Koneckonců v duchovním světě se tvoří design a možný energetický model fyzického organizmu.

Výlety duší mohou být součástí „pracovních dovolených“, za účelem poznávání, nebo pouze odpočinku. Rozhodování, půjde-li v reálných či duševních světech mimo domov duše o cestu studijní či odpočinkovou, záleží na okolnostech, na hlavním účelu výletu a na náladě, v jaké se duše nachází.

Výlety na Zemi

Duše rozlišují výlety na krátké přestávky během duševního studia a na delší pauzy, v nichž mají na odpočinek více času. Zde je autentická výpověď jednoho z autorových klientů:

„V mé skupině je deset lidí a během krátké přestávky se rozcházíme. Rád se jen tak toulám po prostorách, které nejsou vyhrazeny studiu. Můžu projít chodbou a vyjít na otevřené prostranství, kde se dokola procházejí lidé z ostatních skupin a hovoří spolu. Mám rád spontánnost těchto občasných chvilek klidu. Může se klidně stát, že se potkáte s někým, s kým se třeba v budoucím životě budete chtít nějakým způsobem znovu spojit. Není pravda, že se během přestávek věnujeme rozhovorům o práci víc než setkávání a seznamování s jinými dušemi. Užijeme si samozřejmě spoustu legrace, když narazíme na někoho z minulého života, s kým jsme se již dlouho neviděli, a vyměníme si spolu názory.“

Jiný subjekt, jenž si raději volí ženská těla, mi pověděl o přestávkách mezi výukou, které tráví s ostatními členy své skupiny toto:

„Procházíme se svěží květinovou zahradou. Je tu nádherný bazén s vibrující regenerativní tekutou energií. Není hluboký, takže se v něm můžeme spíše brouzdat než opravdu plavat. Plujeme na hladině jako vodní nymfy a jeden druhému vyprávíme úsměvné příběhy ze svého života.“

Ve skupinách, kde ještě duše nejsou zcela oboupohlavní, obvykle slýchávám o pohlavně orientovaných zábavných činnostech. To mě nijak nepřekvapuje. Už jsem se zmiňoval, že mladší duše během svých pozemských reinkarnací upřednostňují jedno pohlaví. Jeden subjekt mi vyprávěl: „O přestávce jsem společně se svými kamarádkami flirtovala během pikniku s mužsky orientovanými dušemi z jiných skupin, které byly poblíž. Vyhrožovaly jsme jim, že jestli se nebudou chovat slušně, staneme se v budoucím životě jejich ženami.“

Pobyt o samotě

Jelikož je pracovní činnost duševních skupin náročná, dávají některé duše ve svém volném čase přednost samotě. Všichni známe lidi, kteří jsou raději sami a do společnosti nechodí. Existují tzv. samotářské duše, které musí prožít dlouhý čas v izolaci, aby se během něj vyrovnaly se zvlášť těžce prožitým životem. Obvykle se nejedná o mnišsky orientované bytosti, které by pravidelná období samoty během své existence vyžadovaly. Nicméně je jisté, že většině duší jistá dávka samoty spíše svědčí.

Období klidu je formou mentálního rozjímání, které se na Zemi praktikuje od opatství po ašramy, během něhož soustřeďujeme naši pozornost na duševní principy.

Touha po samotě v duchovním světě vychází z intenzivní potřeby setrvávat v uzavřených duchovních prostorách čisté myšlenky a dobrat se zdroje, z něhož pramení. Mnozí mi říkají, že zažívají silné pocity uspokojení, které jsou však výsledkem tvrdé práce. Všiml jsem si, že asketické duše se jen s obtížemi zapojují do skupinových aktivit a vyhýbají se odpočinku, neboť raději rozjímají. Přes svou neúčast během výuky je jejich práce v tom či onom oboru bez výjimky velmi přínosná.

Návraty na Zemi mezi životy

Existují duše, které mezi životy přicházejí na Zemi jako neviditelné bytosti, aby znovu zakusily život v bývalém reálném prostředí. Jediným problémem je, že se musí vyrovnat se změnami, které se od jejich posledního pobytu udály. Tato skutečnost spolu s neochotou rozředit původní vzpomínky může duše odradit, aby mezi životy opět zavítaly na Zemi. Některé duše považují tento druh nostalgických pobytů na planetě bez fyzického těla za nesmyslný, a dokonce frustrující. To se však netýká duší, které se vrátily na Zem, ne proto, aby se rekreovaly, ale aby poskytly pomoc a útěchu svým milovaným.

Duši, která se chystá rekreovat, trápí nejvíce ze všeho neustálé změny ve fyzickém světě. Mnohé duše se nechtějí mezi životy vrátit na Zemi kvůli každodenním změnám ve společenstvích, do nichž kdysi patřily. V dimenzích daleko od základní úrovně naší planety jsou všechny podoby místních lidí, kteří tu kdy žili, uschovány v nekonečném vakuu, z něhož se nikdy neztratí. Energetické modely, které představují momenty v lidské historii, mohou být na přání duší, nepodléhajících absolutnímu fyzikálnímu času, opět vyvolány. Přesto existují duše, které naší planetu navštěvovat chtějí i navzdory zřejmým negativním aspektům.

Inkarnace vyspělých duší

Duše na Zemi (mám teď na mysli prostřednictvím inkarnace, tedy vtělení do lidského života a prožíváním života v těle) dostává, co se morálky a etiky týče, lekci tím, že je uzavřena do těla bytosti, jejíž instinkty – a celá podstata – se zakládají na úsilí přežít, což je v podstatě zvířecí instinkt. Starosti ostatních jsou až na druhém místě.

Existují bytosti, velmi vyspělé duše, které se na Zemi stále inkarnují, přestože to pro jejich osobní vývoj dávno není nutné. Bylo mi řečeno, že jsou vynikajícími lingvisty se schopností citlivě formulovat slova, která se lidí hluboce dotýkají. Pobyt na Zemi je pro tyto moudré bytosti misí, která má lidstvu bezprostředně pomoci. Jsou velmi skromní a o pozornost veřejnosti příliš nestojí. Z toho, co jsem o nich slyšel, jich nebude mnoho. Tyto velmi vyspělé staré duše, které se objevují mezi námi, veškeré události aktivně pozorují. Informují o lidských tendencích, které podle jejich názoru vyžadují mimořádnou pozornost.

Výuka duší na jednotlivých úrovních

Přišel jsem na to, že po dosažení úrovně III postupují duše do vyšších úrovní mnohem rychleji. Duše se vyvíjejí různým tempem a prokazují během své cesty pestrou škálu talentů. Všiml jsem si, že v momentě, kdy se duše začnou méně věnovat rekreaci a sbližování, pracují pilněji a více se soustřeďují na zdokonalování schopností, které posilují kosmické uvědomění.

Dá se říct, že když duše postoupí na střední úroveň výuky, jsou slavnostně přijímány do jakýchsi cechů. Přestože je duším z těchto specializovaných skupin dopřáno jisté soukromí, zdaleka to není známkou nějakého elitářství. Nově příchozí aspiranti jsou vždy vítáni.

Specializací je zdá se velmi mnoho, v autorových knihách jsou popisování Splétači snů, Spasitelé zatracených duší, Strážci neutrality, Mistři obnovitelé, Porodní matky, Archiváři, Ošetřovatelé zvířat, Hudební ředitelé a Rozhodčí.

Harmonizátoři

Jednou z velmi důležitých specializací jsou také tzv. Harmonizátoři.

Harmonizátoři, jako každá jiná specializovaná duše vyšší úrovně, se této specializaci učí od svých učitelů. Zde je úryvek z výpovědi jedné z těchto duší.

… Pořád nejsem schopen ti to vysvětlit. Možná, že když ti blíže objasním, co dělám v současné době, lépe ten rozdíl pochopíš. Učím se, jak upravit svůj paprsek energie, abych rozptýlil a upravil sílu negativní lidské energie, která na Zemi každý den vzniká. Je to jako otevřít hráz, aby se voda mohla rozlít údolím a zúrodnila je...

No, nevím, jestli jsi mě přesvědčil, ale pokračuj prosím. (trpělivě) …Jdeme do velkého dómu, ve kterém se v malých skupinkách zaučujeme. Zde se nachází Arlett, naše instruktorka – je opravdu skvělá – dokáže ihned odhalit naše chyby. Právě tady si procvičujeme dovednost, jak správně vyrovnávat vibrační nesoulad. Doufáme, že nakonec budeme umět uklidňovat velká množství ničivé energie na Zemi…

Přestože je tato specializace také mnohostranná, můžeme ji podle mě rozdělit do dvou hlavních podskupin. Těmi jsou čistě „stavební“ specialisté a ti kteří v geofyzikálním prostředí vytvářejí živé věci.

Autor uvádí, že ti, kteří se mají stát Mistry tvůrci, pracují ve fyzickém vesmíru a obvykle mají za úkol zchlazovat neobydlené planety poté, co byly stvořeny z materiálu hvězdy. Duše, které se zabývají tvorbou živých forem, působí ve světech, na kterých se vyvíjí nový život.

Průzkumník

Lidé, kteří během životů získávají zkušenosti v různém prostředí mimo duševní svět, jsou dušemi průzkumníky. Mezi ně mohou patřit duše, pro jejichž osobní vývoj je intenzivní zkušenost na jiném světě nezbytností, nebo to mohou být jednoduše rekreační cestovatelé. Setkal jsem se s klienty, kteří se mezi životy zabývali dočasnými pracovními úkoly, během kterých museli cestovat. Průzkumníci, kteří se zaučují, navštěvují fyzické a mentální světy nejen v našem vesmíru, ale dokonce i v jiných dimenzích.

Dospělý Průzkumník by měl odpovídat představě vysoce specializované, neinkarnující se bytosti, která vyhledává místa vhodná pro výuku méně zkušených duší a nakonec je na tato místa přivádí. Většinu duší, které prozkoumávají jiné světy, doprovázejí instruktoři. Subjekty, které cestují mezi dimenzemi, nejsou jen duše v pokročilém vývojovém stadiu, jsou to dobrodružné duše, které se radují z cestování, podnětů, které jim nová prostředí poskytují, a z nových forem sebevyjádření.