Plachost je strach z neznáma, přecitlivělost na běžné podněty, stud. Trpí jí lidé, ale i zvířata a stejně tak jako člověk i oni s ní musí bojovat. K tomu, abychom psa zbavili plachosti, je zapotřebí velká dávka trpělivosti, nikoho nezbavíme strachu tím, že ho budeme děsit.
Plachý pes na sebe velice často přejímá problémy druhých. Jakmile zvýšíte hlas nebo někoho okřiknete, nikdy se na psa nedívejte, mohl by si myslet, že on je důvodem vašeho rozčilení. Potom se otočte na pejska a milým hlasem k němu promluvte, aby měl 100% jistotu, že se kárání netýkalo jeho. Pokud to pejsek nebude chtít pochopit a pořád se bude tvářit utrápeně, zkuste si z něj udělat srandu, smějte se, vstřícným hlasem si ho dobírejte, jemně ho šťouchněte do žeber a snažte se ho vyzvat ke hře. Tím, že k němu budete milí a veselí, mu dojde, že opravdu nic špatného neudělal.
Pokud se pejsek bojí něčeho určitého, je třeba ho s tím pomaličku seznamovat.
Strach z otevřeného prostranství
Pokud se pes bojí, kdykoli se ocitne venku, vždy se držte blízko u něj. Venčete ho v místech, kde je minimum hluku a žádné rušivé podněty (děti, psi), hrajte si s ním vsedě na trávě, běhejte, házejte mu aporty a vše mu ukazujte. Probírejte se rukou v trávě, keřích, kytkách, tvařte se, že vás moc zajímá kůra stromu, pejska po čase přemůže zvědavost a půjde se podívat, co zajímavého to máte. Potom co si zvykne, ho stejným způsobem seznamujte s ostatními psy, poproste známého nebo kolemjdoucího venčícího s hodným pejskem a cizího psa hlaďte, dívejte se přitom na svého psa a mile k němu mluvte, váš pejsek se jistě bude chtít seznámit s vaším novým kamarádem. Po čase začněte psa venčit mezi lidmi, to proto, aby si zvykl na cizí kroky a přítomnost dalších lidí. Seznamování s dětmi nechte až nakonec, děti jsou zbrklé a hlasité, váš pes už musí být zcela navyklý na ostatní podněty, aby měl čas věnovat se něčemu novému.
Strach z věcí
Stává se často, že se pes bojí věcí, které nezná. Může jít o jedoucí hlasité auto, ale třeba i o igelitový pytlík ležící venku na chodníku. Ať má pejsek strach z čehokoli, musíte mu ukázat, že vy se dané věci nebojíte. Igelitový pytlík vezměte do ruky, hrajte si s ním a šustěte, přitom na psa mluvte a lákejte ho k sobě. Předmět jeho strachu mu nikdy nepodávejte ani neukazujte z blízka, počkejte, až přijde a bude se chtít podívat sám. S jedoucími auty psa raději neseznamujte, ukažte mu auto zaparkované, a pokud sami auto máte, posaďte se do něj a psa si vezměte na klín, aby měl možnost poznat ho zvenčí i zevnitř. Pravděpodobně se pes auta jako takového bát nebude, vadí mu spíš hluk, který při jízdě vydává. Nechte ho, aby si na daný zvuk jedoucího auta zvykl, postavte se spolu na chodník u silnice a psa hlaďte, pejsek brzy pochopí, že se mu nic neděje a prvotní strach opadne. Pes se nesmí jedoucích aut bát, ale musí z nich mít respekt, to proto, abyste se psem mohli klidně chodit i okolo frekventované silnice, ale aby psa ani nenapadlo se k silnici přiblížit a jedoucí auta zkontrolovat zblízka.
Plachost k vlastnímu pánu
Jestliže máte pocit, že se vás váš pejsek bojí, ačkoli k tomu nemá žádný důvod, je to tím, že si k vám ještě nevybudoval důvěru. Plachost psa k vlastnímu pánu se obvykle objevuje u psů z útulku, pejsek může mít špatné nebo pramalé zkušenosti s lidmi. Dokud si na vás pejsek nezvykne, nezvyšujte na něj hlas ani ho nebijte. Pokud pes udělá něco, co nemá, je samozřejmě třeba mu vyhubovat, tím se ale doba získávání jeho důvěry k vám prodlouží, zkuste ho proto navyknout na pro něj ošklivý, nepříjemný zvuk, který uděláte vždy, když pes učiní něco špatného. Pes tak pochopí, že dělá něco, co nemá, ale trest si nebude spojovat s vámi (vhodným zvukem je například lusknutí prstů nebo rána do stolu, nikdy ne zvuk, který se u vás ozývá běžně, např. jako šustění novin).
Postupně si u něho vybudovávejte důvěru:
- Pes si musí zvyknout na vaši přítomnost, proto se snažte trávit s ním co nejvíce času.
- Krmte ho vždy v pravidelnou dobu a tak, aby vás viděl jídlo připravovat i podávat.
- Zvyšte u něho zájem o svou osobu. Sedněte si na podlahu a s něčím zajímavým si hrajte, s pískací hračkou, balonkem na provázku, koulejte si míčkem... Pes by vás měl při vaší činnosti vidět. Nepřijde hned, třeba až druhý třetí den, bude ho ale zajímat co děláte, vzbudíte tím jeho zvědavost. Hrajte si tak třeba i několikrát denně (pokud nemáte čas sedět několik hodin denně na koberci a hrát si, přivažte si ke kotníku rachtátko nebo rolničku na provázku, každým vaším krokem bude cinkat, a to pejska jistě nenechá chladným).