Markéta Procházková: Kdo hledá, najde!
Před nedávnem si odbyla premiéru rocková opera Klíč králů, ve které hraje také mladá muzikálová zpěvačka Markéta Procházková. Jak sama v rozhovoru tvrdí, nové dílo Daniela Landy, které je plné efektů i zajímavých kostýmů, rozhodně není prázdnou zábavou.
Autor libreta, hudby a textů Daniel Landa navíc avizoval, že celý děj výpravné fantasy ságy se mu nevešel do jednoho 110 minutového představení a proto jej rozdělil hned do dvou dílů. Klíč králů: Kámen bohů mohou diváci vidět nyní a uvedení druhého dílu Klíč králů: Gryf lze očekávat zhruba za rok.
Ve středu 10. 10. 2012 měla premiéru rocková opera Daniela Landy s názvem Klíč králů. Jak jste si ji užila? Vyšlo vám vše podle plánu?
Vyšlo vše, jak mělo. (úsměv) Ale určitě ne podle plánu. Neboť jsem neplánovala, že budu bojovat s chřipkou. Ale poprala jsem se.
Sám Daniel Landa považuje tohle dílo za to nejlepší, co kdy v divadle vyplodil. Několikrát také poznamenal, že nejde o žádný muzikál, ale o rockovou operu. V čem se tedy liší právě od muzikálů? Jak byste to vzájemně porovnala?
Liší se to poměrně dost. Hudbou, texty… A interpretací.
V Klíči králů hrajete čarodějku podob Efine. Je vám tahle postava blízká? Případně, máte s ní něco společného?
Mám pro ni pochopení. Rozumím jí, proč je taková, jaká je. Ale mnoho společného s Efine ve svém osobním životě nemám.
Nepletu-li se, tak jde momentálně o jednu z vašich největších divadelních rolí, je to tak?
To asi pletete. (smích) Myslím, že největší rolí je Esmeralda, kterou hraji v muzikálu Quasimodo v divadle Hybernia.
Žánrově se opera Klíč králů řadí do kategorie sci-fi a fantasy. Vystupují v ní totiž lidé, elfové, upíři, ušouni a nebo zombíci. Jaký máte vy osobně vztah k fantasy? Byl to třeba jeden z důvodů, proč jste na nabídku účinkovat v tomhle díle kývla?
Fantasy mám ráda. Ale ne vždy. Nejsem například fanda Pána prstenů. Na druhou stranu ale - například Avatar mi něco vnitřně říká. V Klíči králů jsou mi blízcí hlavně vodní elfové, mám pocit, že v sobě nesou duchovno a klid. A hlavní důvod, proč jsem na nabídku kývla, byl především ten, že mě baví rock, Landovi a jejich tvorba a adrenalin, který k nim patří. (úsměv) Fantasy je bonus k tomu.
Klíč králů, stejně jako většina Landových projektů, s sebou nese velké a zásadní myšlenky. Nejde tedy o žádnou prázdnou zábavu. Znamená to, že se v něm lidé nějakým způsobem najdou a donutí je to zamyslet se?
Ano, nejedná se o prázdnou zábavu… A to, jestli se někdo zamyslí nebo ne, to je strašně individuální. Já jsem schopna se zamyslet i nad mouchou v pavučině. (smích) Myslím, že ten, kdo hledá, najde. Ale nic proti těm, co nehledají. Absolutně chápu, že se lidi vyhýbají přemýšlení nad nepříjemnými věcmi.
S manželi Landovými nespolupracujete poprvé. Účinkovala jste již v jejich muzikálu Touha a také v projektu Mirjam Landy Bílý dalmatin. Můžete zavzpomínat, jak jste se vlastně dali dohromady?
Můžu a ráda. (úsměv) Potřebovali někoho, kdo se rychle naučí roličku už tehdy v hraném muzikálu Touha. Mirjam jsem neznala a ona neznala mě. Radka Fišarová mě doporučila, a tak jsem se díky ní zúčastnila interního konkurzu, kde jsem k mému štěstí padla Mirjam do oka. Vzala mě do Touhy, do které jsem se musela za týden vše naučit a ještě v den konkurzu mi řekla, ať se přijdu podívat na čtenou zkoušku Bílého dalmatina. Zalíbilo se mi, jakým způsobem pracuje. Řekne, co chce a nechává herce hledat a dojít tam, kde jsou obě strany spokojený, což je důležitý. A pak už spolupráce pokračovala… A pokračuje. Juchů.
V době, kdy měl premiéru vůbec první muzikál Dana Landy Krysař vám bylo pouhých deset let. To jste jeho tvorbu ještě asi nesledovala, že?
Ne, to ještě ne. Myslím, že jsem v tu dobu byla diskofilní nebo tak něco. Ale samotného Dana poslouchám tak od 15 let určitě.
Nesmíme opomenout ani vaši účast na loňském podzimním Vozová hradba tour Daniela Landy, kde jste zpívala společně s Petrou Sladkou a Tomášem Savkou vokály. Jaké ve vás byly pocity, když jste viděla ty narvané haly?
Přišlo mi to neuvěřitelné. Patnáct tisíc lidí, kteří s ním zpívají, umí jeho texty a jsou s ním naladěni na jeho vlnu po celou dobu koncertu. Myslím, že je to sen každého zpěváka.
Budete se účastnit i jeho letošního akustického turné Dilema pyrotechnika, které bude probíhat v divadlech a kulturních domech?
Myslím, že ne.
V roce 2003 jste vyhrála pěvecké soutěže Jihlavský slavík a Rozjezdy pro hvězdy. Měla jste už tehdy jasno, že se chcete živit muzikou?
Přesně od této chvíle jsem měla jasno. Dalo mi to víru v to, že to jde.
Vystudovala jste Konzervatoř Jaroslava Ježka - obor muzikál. Proč jste se rozhodla zrovna pro tenhle žánr?
Protože mám krom zpěvu ráda herectví a tanec. A bylo mi tam na dnu otevřených dveří příjemně. (úsměv)
Miss Saigon, Adéla ještě nevečeřela, Mona Lisa, Tři mušketýři nebo Kat Mydlář. To jsou některé muzikály, ve kterých jste se již objevila. Dokážete říct, který je vaší srdeční záležitostí a proč?
Když roli hrajete, máte ji v srdci. Bez toho to nejde. Takže nemůžu říct, že by tam nějaká z rolí nebyla. Nebudu mluvit o těch, které se nyní nehrají. Ale zmíním jen to, že mám ráda humor, a tak mi moc chybí představení Touha a i Dalmatin. Ale dost, nerada vzpomínám. Z těch, co se hrají, mi vnitřně vysloveně sedne Esmeralda. A Rizzo, kterou jsem v partě mezi lidmi, kde nerada ukazuju city.
Nahlédněme nepatrně do budoucnosti. Co vás ještě čeká do konce roku?
Pracovně? Do konce roku mě čeká hraní v rockové opeře Klíč králů, v muzikálu Quasimodo, v muzikálu Pomáda a pár vystoupení. Třeba na koncertě Toma Savky v Hybernii.
Na závěr vás poprosím o vzkaz čtenářům.
Tak jestli vydrželi číst až sem - moc děkuji. Přeji vám všem hezký den plný ohleduplných lidí kolem sebe. A ať je takový každý den. (úsměv) Mějte se - smějte se.
Synopse: Klíč králů
Ve Městě středů, ve kterém se obyvatelstvo skládá z Lidí, Elfů, Upírů, Ušounů a Zombíků, vyschne jednoho dne náhle jejich jediný pramen vody. Způsobí to ve městě přirozeně velký chaos. Vypadá to proto nejdřív jako štěstí, že nepříliš oblíbení Orkové začnou prodávat ve městě vodu, kterou vezou ze svých dolů za lesy. Její přemrštěná cena ale vede k velké nespokojenosti. Proto se sejde již zaprášená Rada králů, ve které je každá zmíněná skupina zastoupena svým králem. Králové jsou evidentně zoufalí a nezvyklí cokoliv ve městě řešit. Nepříliš bystrý král Ušounů, spíš náhodně zmiňuje knihu, která byla nalezena pod vyschlým pramenem vody. Kniha vzbuzuje eminentní zájem hlavně u krále Upírů. Tuší, že se kniha neobjevila náhodou. Ale pro její rozluštění se musí oslovit velký Čaroděj Strig, který žije léta mimo společnost. Čarodějka podob Efine je jedinou osobou, která úkryt tajemného čaroděje zná. Rada ji prosí o pomoc. Efine vyhledá Striga a vyřizuje mu prosbu Rady. Tím nastane odpočet k osudové věštbě.
Hrají:
STRIG - Čaroděj ohně - Josef Vojtek, Tomáš Trapl
GRG - Král skřetů - Petr Kolář, Jan Apolenář
KELO - Král upírů - Marian Vojtko, Radim Schwab
KEKSI - Král ušounů - Vilém Čok, Filip Gröger
ILLA - Král vran - Jakub Šlégr, Tomáš Hundža
KAREL - Král lidu - Henrich Šiška, Michal Slaný
LEV - Král jezer - Ondřej Izdný, Ondřej Ruml
EFINE - Čarodějka podob - Markéta Procházková, Vanda Károlyi
KRÁLOVNA SKŘÍTKŮ - Anastázie Landová, Viktorie Genzerová, Berenika Suchánková
Autor: Jakub Malovaný
Foto: Archív Markéty Procházkové, www.klickralu-muzikal.cz
