Dneska je venku pěkně hnusně. Když takhle ráno vstanete, podíváte se z okna a tam sněží. Fuj! Nesnášim sníh. A čím jsem starší, tím mi vadí víc. Tak si říkám, že až mi bude padesát (pokud se toho dožiju) tak při pohledu na sníh dostanu silnou alergickou reakci, celej se osypu, pozvracim a počůrám. Nebo tak něco. Nejvíc mě na tom točí, že si z nás ta paní zima dělá tak trochu šoufky. A místo toho krásnýho jarního počasí, co bylo, sněží. Ježiš, já nechci sníh! Já si fakt klidně koupim ty kolečkový lyže, když už nikdy nebude sněžit. Tak aspoň, že to svítíčko trochu sluní.
Mimochodem, už jsem přišel na to, proč jsem tak otrávenej. Už dva dny tak nějak chcípám na záda a je mi to divný. Vždyť mi je třiadvacet let a už jsem takovej zdechlej. Ach jo. Kdybych třebas dělal něco namáhavýho, běhal do schodů celej den, zvedal bedny po stopadesáti kilech jednu nebo já nevim, něco prostě, tak se nedivim a nafackuju si za rohem. Ale já jsem fakt nic nedělal, jen jsem chodil do práce. Tak mám obavu, jestli to není přepracovaností nebo jestli to nakonec není, probůh, alergie na práci. :) Mno, nevim, nechám to koňovi a ibalginu, ono to snad povolí. A jestli ne, budu holt muset někde vyžebrat třicetikorunu a chca-nechca navštívit praktického lékaře a pak vyžebrat dalších několik třicetikorun a celý dni běhat někde po rentgenech a vyšetřeních. Abych pak nakonec zjistil, že mě to stálo třeba dvacet třicetikorun a stejně nevim, co mi je, protože mi stejně nic není a jsem jenom hypochondr a simulant. Ach jo, když já nemůžu pořádně ani sedět. Hlavně musim za chvíli jít běhat po fabrice a lepit kalibrační nálepky, to mám ale radost, děti. Ale to zas někdo řekne, že furt brečim a že mám být chlap a vydržet. Vyděržaj pijaňééér. :)
Hlavně by mě zajímalo, když mi ten pán z TÜVu tvrdil, že se ozve tenhle tejden, kdy to chce stihnout, když už je středa a on ještě nevolal. To je taky organizace za všechny drobáci, opravdu. Ale snad si na to za ty dva dny ještě vzpomene, uvidíme.
Dnešní ráno bylo vůbec plný překvapivých zjištění. Tak mimo ten poďobanej sníh jsem se ještě s hrůznou hrůzou dobral k rozhodnutí, že musim k holiči, páč už mě to moje „brabčí hnízdo“ neuvěřitelně vytáčí. Já se totiž ráno omylem podíval do zrcadla, a to jsem neměl dělat, páč jsem leknutím skoro chytil druhou u pračku. Což o to, na svůj ksicht už jsem si tak nějak zvyknul, ale to háro… Sám sebe musím prostě obdivovat, že s tim lezu vůbec mezi lidi. A já pořád, proč na mě všichni tak blbě koukají. Myslim, že z mého krásného plánu nechat si narůst dlouhý vlas opět nic nebude. Už vypadám jako pitomec teď a to jsou moje zlatovlásky všechno možný, jen ne dlouhý. Ale zase si mě představte, kdybych měl hlavičku jako koleno. Ježiš, koleno. To jsem si vzpomněl, že jsem chtěl taky psát o tom, jak jsem byl včera s Julkem na kolenu. On o tom totiž pořád mluví, až má jeden pocit, že nic jinýho ten člověk nekonzumuje. Jenom koleno. A tak jsem si včera v bufáči ve Vršovicích dal taky jedno. Hamiňami to bylo, ale byl jsem umaštěnej až za ušiskama. Ale hlavně… Sežral mi poslední dršťkovou, kamarád. Na mě zbyla jenom hovězí. Nu což, hlavně že člověk není hlady, ne? Jak je to v Hrátky s čertem – cožpak to není jedno, čím sytíme své tělo? :) A teď nevim, jestli tam není „hříšné tělo“ – ale to je asi jedno. A pan Smolík jak Školastykus na to odpovídá: „Jídlo nám pouze dopomáhá na naší cestě tímto slzavým údolím“ :) Já mám tu pohádku prostě rád. Herdek, tak jsem si vzpomněl, že prej vyšel na takovym tom levnym DVD Rok ďábla. Tak doufám, že vydrží aspoň jeden kus někde do vejplaty, to bych byl teda asi nasranej, kdyby mi to všechno vykoupili. Asi by někdo dostal facáka, ale nevim kdo, asi já. Mno a tim se taky vlastně dostávám k tomu, proč jsou dneska Ketzy takhle hezky pojmenovaný. Totiž – písničku Kdo na moje místo? jsem slyšel poprvý snad až právě v Roku ďábla (i když nevim, možná trochu kecám) a úplně mě dostala. Já vůbec rád Nohavicu. I když se o něm tvrdí, že udával… Mno, takovejch tady bylo. A Nohavica na rozdíl od jinejch estébáků dělá dobrou muziku. Ostatní estébáci akorát tak dělají bordel a hrabou prachy. Mno, to je zas téma, děti.
Jenže to jsem vám moc nevysvětlil, proč tenhle název, co? To je ale hodně jednoduchý a má to souvislost s těma zádama. Já si totiž představil, jak zdechnu na ty záda a budu muset jít marodit. Zajímalo by mě, kdo tady bude dělat to, čemu se odborně říká „náplň práce.“ Ale viděl bych to tak, že to tu na mě zase počká. Jako vždycky. Takže na onu řečnickou otázku si odpovídám jednoduše: nikdo, vole, makat budeš, až se z tebe hulit bude a mlč, nikdo se tě na nic neptal. :)
Mno nic, někdo si na mě tu práci asi vymejšlí, tak jí půjdu pobouchat, ať mám klid. Tak pa a já se příště budu zase snažit něco vypotit, ju?
Mimochodem, už jsem přišel na to, proč jsem tak otrávenej. Už dva dny tak nějak chcípám na záda a je mi to divný. Vždyť mi je třiadvacet let a už jsem takovej zdechlej. Ach jo. Kdybych třebas dělal něco namáhavýho, běhal do schodů celej den, zvedal bedny po stopadesáti kilech jednu nebo já nevim, něco prostě, tak se nedivim a nafackuju si za rohem. Ale já jsem fakt nic nedělal, jen jsem chodil do práce. Tak mám obavu, jestli to není přepracovaností nebo jestli to nakonec není, probůh, alergie na práci. :) Mno, nevim, nechám to koňovi a ibalginu, ono to snad povolí. A jestli ne, budu holt muset někde vyžebrat třicetikorunu a chca-nechca navštívit praktického lékaře a pak vyžebrat dalších několik třicetikorun a celý dni běhat někde po rentgenech a vyšetřeních. Abych pak nakonec zjistil, že mě to stálo třeba dvacet třicetikorun a stejně nevim, co mi je, protože mi stejně nic není a jsem jenom hypochondr a simulant. Ach jo, když já nemůžu pořádně ani sedět. Hlavně musim za chvíli jít běhat po fabrice a lepit kalibrační nálepky, to mám ale radost, děti. Ale to zas někdo řekne, že furt brečim a že mám být chlap a vydržet. Vyděržaj pijaňééér. :)
Hlavně by mě zajímalo, když mi ten pán z TÜVu tvrdil, že se ozve tenhle tejden, kdy to chce stihnout, když už je středa a on ještě nevolal. To je taky organizace za všechny drobáci, opravdu. Ale snad si na to za ty dva dny ještě vzpomene, uvidíme.
Dnešní ráno bylo vůbec plný překvapivých zjištění. Tak mimo ten poďobanej sníh jsem se ještě s hrůznou hrůzou dobral k rozhodnutí, že musim k holiči, páč už mě to moje „brabčí hnízdo“ neuvěřitelně vytáčí. Já se totiž ráno omylem podíval do zrcadla, a to jsem neměl dělat, páč jsem leknutím skoro chytil druhou u pračku. Což o to, na svůj ksicht už jsem si tak nějak zvyknul, ale to háro… Sám sebe musím prostě obdivovat, že s tim lezu vůbec mezi lidi. A já pořád, proč na mě všichni tak blbě koukají. Myslim, že z mého krásného plánu nechat si narůst dlouhý vlas opět nic nebude. Už vypadám jako pitomec teď a to jsou moje zlatovlásky všechno možný, jen ne dlouhý. Ale zase si mě představte, kdybych měl hlavičku jako koleno. Ježiš, koleno. To jsem si vzpomněl, že jsem chtěl taky psát o tom, jak jsem byl včera s Julkem na kolenu. On o tom totiž pořád mluví, až má jeden pocit, že nic jinýho ten člověk nekonzumuje. Jenom koleno. A tak jsem si včera v bufáči ve Vršovicích dal taky jedno. Hamiňami to bylo, ale byl jsem umaštěnej až za ušiskama. Ale hlavně… Sežral mi poslední dršťkovou, kamarád. Na mě zbyla jenom hovězí. Nu což, hlavně že člověk není hlady, ne? Jak je to v Hrátky s čertem – cožpak to není jedno, čím sytíme své tělo? :) A teď nevim, jestli tam není „hříšné tělo“ – ale to je asi jedno. A pan Smolík jak Školastykus na to odpovídá: „Jídlo nám pouze dopomáhá na naší cestě tímto slzavým údolím“ :) Já mám tu pohádku prostě rád. Herdek, tak jsem si vzpomněl, že prej vyšel na takovym tom levnym DVD Rok ďábla. Tak doufám, že vydrží aspoň jeden kus někde do vejplaty, to bych byl teda asi nasranej, kdyby mi to všechno vykoupili. Asi by někdo dostal facáka, ale nevim kdo, asi já. Mno a tim se taky vlastně dostávám k tomu, proč jsou dneska Ketzy takhle hezky pojmenovaný. Totiž – písničku Kdo na moje místo? jsem slyšel poprvý snad až právě v Roku ďábla (i když nevim, možná trochu kecám) a úplně mě dostala. Já vůbec rád Nohavicu. I když se o něm tvrdí, že udával… Mno, takovejch tady bylo. A Nohavica na rozdíl od jinejch estébáků dělá dobrou muziku. Ostatní estébáci akorát tak dělají bordel a hrabou prachy. Mno, to je zas téma, děti.
Jenže to jsem vám moc nevysvětlil, proč tenhle název, co? To je ale hodně jednoduchý a má to souvislost s těma zádama. Já si totiž představil, jak zdechnu na ty záda a budu muset jít marodit. Zajímalo by mě, kdo tady bude dělat to, čemu se odborně říká „náplň práce.“ Ale viděl bych to tak, že to tu na mě zase počká. Jako vždycky. Takže na onu řečnickou otázku si odpovídám jednoduše: nikdo, vole, makat budeš, až se z tebe hulit bude a mlč, nikdo se tě na nic neptal. :)
Mno nic, někdo si na mě tu práci asi vymejšlí, tak jí půjdu pobouchat, ať mám klid. Tak pa a já se příště budu zase snažit něco vypotit, ju?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář