Když jsem přemejšlel, jak bych dneska pojmenoval Ketzy, respektive kterou písničku dneska zvolit, měl jsem na jazyku (páč co na srdci, to na EKG…tedy na jazyku) jednu věc, kterou jsme si kdysi zpívali na střední škole. „Jsem rááád, že jsem tam šel / svině v kině“ zpívali týpci z Anča bandu, tedy kapely, kterou jsme poslouchali jako haranti poměrně ve velkém. Teda pokud nám to stopadesátá kopie ze stopadesátý kopie kazety dovolila.Dneska už teda mám Anča band v mp3, to je úplně jiná kvalita, taky je třeba říct, že podle poslechu jejich poslední desky, kterou jsem stáhnul z jejich sajtu předvčírem je to už hlavně úplně jiná kapela. Když už jsem ale u toho – stejně je to nejlepší vidět naživo – totiž když prokopete k informaci, kde Andulové zrovna hrajou a navštívíte onen koncert, je to poměrně silný zážitek. Mluvím z vlastní mnohonásobné zkušenosti…
Možná si říkáte, proč zrovna Svině v kině, co? Mno, musím se přiznat, že kdysi v Tunelu platilo tohle označení za největší urážku, hned po tom, co vám někdo řekl, že jste Leoš,což už byl opravdu extrém. A když už jsem si myslel, že takový člověci se mi konečně vyhýbají, už je to tady zase. Mimochodem, za posledních čtrnáct dní, jsem se o sobě zase dozvěděl pravd, že kdyby to bylo všechno tak, tak toho mají tři lidi na celej život dost. Nevim nevim, možná se půjdu někam za roh pověsit na trám, nebo si aspoň trochu nafackuju, jakej já jsem případ, fakt. Ale aby to nevypadalo, že ten název má něco společnýho s mojí osobou – to fakt nemá, mno. Je to prostě popis některých občanů, co jsem za těch posledních čtrnáct dní poznal. Mno, ne že bych po tom nějak toužil, ale pokud to měl být trénink na případnou další srážku s blbcem, pak jen houšť… Naposledy jsem například trochu rozčílil jednoho pána, co taky hraje Gladiatus a dostal ode mě tak trochu čočku v aréně. Někdo holt prostě neumí prohrávat… Ale jak říkám já, nejlepší obrana je útok, takže se to, chlapečku, nejdřív nauč hrát a pak nadávej…
Mimochodem, včera byl ten první máj, lásky čas – ocicmali jste, pánové, vaši drahou polovičku pod rozkvelym stromem, respektive, jste-li osoba ženského pohlaví, byly jste ocicmány? Já mám splníno – i když jsem si onen stromek musel nakreslit na papír, páč slečna je jaksi nějaká alergická na ten pyl, tak jsem nechtěl riskovat. Ale tak snad mi neuschne. Myslím tu slečnu, ne ten papír. To by totiž nebylo nikterak korektní, kdyby mě uschla.
Když jsem u té slečny… Slečna je zrovna v práci, zatímco já mám dovolenou. Denis mi po icq psal, že u nás doma panuje bezva dělba práce. Checht, mno nepopírám, že mi to nevyhovuje, ale mužem v domácnosti se mi být nechce, takže se v pondělí zase poženu zvesela do Kolbenky kopat zlatky. Aneb jak říká můj tatík: „Samo se nenakope!“ Můj tatík totiž hrozně rád povídá takovýhle věci, nemůžu nevzpomenout jeho geniální báseň: Kráčela slečna / kráčela zvesela jitrem / těšila se / jak bude rozjímat nad půllitrem. Ale aspoň už víte, po kom to mám, to moje veselé veršování.
Mimochodem, při úterku jsem se nechal ukecat a četl jsem svojí povídku na literárním večeru Mezery, tedy dokonce veřejně, což znamená, že před lidmi. I když se vsadim, že se všichni hrozně nudili a nebylo mi vůbec rozumět, jako zkušenost dobrý. Třeba až začnu psát něco zajímavého, vtipného nebo tak, tak mi to poslouží jako první odrazový můstek (Muzeum – Náměstí Míru – Jiřího z Poděbrad) k úspěchu v boji s mou nečekaně hustou trémou. Tedyk já vim, že to není nic moc, mít trému, zkusim se polepšit.
Helle, tak mě napadá, že už jsem dlouho nepomluvil svého drahého nejlepčího kamaráda zvaného Kobra. Tak si představte, že Kobra je kouzelník. Totiž – neznám nikoho jiného, kdo je schopen se dovolat, nebo spíš nedovolat na můj telefon s tím, že jsem mu to típnul, dokonce třikrát, když nemám v telefonu ani jeden nepřijatej hovor. Ale chápu, že už je to starší pán a podle statistik mají starší opčani problém s technickými vymoženostmi obecně, takže mu to odpouštím.
Tak bych vám někam vyrazil, ale ono není jaksi kam. Nebo je kam, ale nic se mi nechce. A něco na mě leze. Jako nějaká choroba, aby to zase někdo nepochopil blbě. Trálálálálá.
Bože, to jsou zase hovna a sračky, co jsem píšu. Tak toho nechám a půjdu zvesela pracovat, i když mám dovolenou. Páč doma mám klid na věci, do kterejch mi v práci běžně někdo leze. A taky půjdu někoho sestřelit do arény. Ať vidí Gladiatus, zač je toho SkunnY! Tak papa a jestli jste v práci jako moje slečna, tak hezky pracujte a jestli jste doma jako já, tak aspoň jděte umet ndobí a nedřepte furt u toho kompu. Šup! Pac a pusu, váš strýček SkunnY…
Komentáře
Přehled komentářů
devatenáctka asi bude nějak jako XIX, řekla bych...
achjo
(SkunnY, 29. 8. 2008 11:19)Tak jak je devatenáctka? :D já to neumim mno, ale je to hesčí :D
detail
(lochneska, 25. 8. 2008 13:26)Hele, ne že bych chtěla být detailista (i když to sestry bývají, že?) Ale není on ten nadpis nějak podivnej? Nechci říct, špatnej, to je z pedagogickýho hlediska nevhodný, ale spíš drobátko matematicky nepřesnej:o)
dyk jo!
(SkunnY, 2. 5. 2008 14:52)Já bych chytal za kliku, ale visí na ní nějaká plyšová Kobra! :D
Já to věděl !!!
(Kobra, 2. 5. 2008 12:33)Blbečku, u nás se chytá za kliku, ne za slovo !!!
dyk jo!
(SkunnY, 2. 5. 2008 12:25)dyk já jsem neřek, že jsi malej! to bych si nedovolil! :D
Hnusnej !!!
(Kobra, 2. 5. 2008 11:34)Jsi odporák odpornej, ukecanej a ještě ke všemu mi típáš telefon, páč se mnou nechceš mluvit !!! Nejspíš jsi na tom ležel, ty zmetku a nechceš se přiznat !!! Já náhodou (ale fakt jen náhodou)umím telefonovat. A tobě abys věděl. Nejsem žádnej malej blbec ... :-)
mno
(lochneska, 2. 9. 2008 10:33)