Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mé sladké dětství

Příspěvky

0 * Mé sladké dětství – pár slov na úvod

1. 4. 2008

Pojďme vrátit do Cerekvice do doby, kdy každý podzim projížděly pod okny smetanovic bytu povozy s cukrovkou a kravky někdy zkusily jak chutnají muškáty v truhlíku na okně, kdy cukrovar lomozil hlukem kampaně, ale kdy se v něm i ozývaly dětské hlasy holek Smetanových.
 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

1 * Tátova studia

1. 4. 2008

Můj manžel mi občas říká, že jsem cukrovarnická dcerka. Má pravdu. Pocházím z cukrovarnické rodiny a jak šel život, tak jsme se stěhovali z cukrovaru do cukrovaru. Do východních Čech, později do severních a nakonec se rodina vrátila v sedmdesátých letech do Prahy.
 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

2 * Cerekvice nad Loučnou

16. 4. 2008

V průběhu studia museli tehdy studenti projít povinnou praxí. Táta ji absolvoval v cukrovaru v Cerekvici nad Loučnou, vystavěném v letech 1873 až 1875 jako akciový rolnický cukrovar.

Naše rodina v Cerekvici bydlela v třípokojovém bytě v přízemí domu stojícího přímo u vrátnice do cukrovaru.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 1

3 * Holky Smetanovy a ti druzí

2. 5. 2008

Hodně jsme kamarádily s Jarkou a Božkou Kučerovými, s jejich starším bratrem Bobšem, s Jiřinou Jetelovou a s Lídou Domínovou. Lída byla stejně stará jako já a byla to moje nejlepší cerekvická kamarádka.

Martin říkal „do kanálu hapala, Robková vytáhla.“

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 2

4 * Kampaň

15. 5. 2008

Život v cukrovaru v Cerekvici se mi dnes jeví v idylickém světle. Máma stejně jako všechny ostatní maminky našich kamarádek pracovala jen v kampani, která trvala od konce října do Vánoc.
 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 1

5 * Vánoce a jak to bylo dál

1. 6. 2008

Za železnou oponu se v padesátých letech nesmělo a na pohřeb bratra se dostala do Vídně jen babička.

Na Vánoce už byla pohoda a klid, kampaňový ruch skončil. Na Štědrý den odpoledne s námi dětmi chodil děda na procházku do Bučiny a večer jsme s tátou koukali oknem dětského pokoje, kdy se na staré truhlárně rozsvítí světýlko a přijde Ježíšek.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

6 * Plesy a výlety

16. 6. 2008

Máma si ale nejvíc potrpěla na plesy v Litomyšli. Ty byly velice slavné a chodila na ně dřívější litomyšlská smetánka, včetně již zmíněného pana primáře Zbořila s manželkou. Z těchto plesů naši někdy chodili do Cerekvice pěšky, protože jim žádný vlak k ránu nejel.
 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 1

7 * Začala mi škola

30. 6. 2008

V Cerekvici je škola nedaleko cukrovaru, při silnici do vesnice. Je to moderní budova s velkými okny, která pochází z roku 1938, kdy bylo v novostavbě Újezdní měšťanské školy zahájeno pravidelné vyučování.

S Lídou Domínovou, při vystoupení cerekvického pěveckého souboru jsme, nahlas z první řady, zúčastnily zpěvu písně „uvázali krávu u tr, tr, tr, uvázali krávu u trna.“ Bohužel, ve sboru účinkovala také moje i Lídina pozdější učitelka...

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 3

8 * Z Cerekvice přes EXPO 58 do Chrudimi

15. 7. 2008

Ředitel Jiskra, jako velký straník, vymohl povolení k odjezdu na EXPO 58 i pro našeho tátu. Takže odjeli nakonec vlakem do Bruselu spolu.

Přiběhl k nám vrátný a následně pan Vlček s tím, že u nás byli tajní. Estébáci chtěli ještě tátu zadržet.

Vzpomínané prázdninové putování z Ústí nad Labem do Cerekvice v létě 1967 bylo zároveň mým posledním setkáním s funkčním cerekvickým cukrovarem.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

9 * Ještě jednou Cerekvice - návraty

31. 7. 2008

Jako většina rodin cukrovarských úředníků a techniků, stěhovala se i naše rodina na různá místa, vždycky do cukrovaru, kde tátu potřebovali. A tak jsme žili kromě Cerekvice taky v Chrudimi, v Ústí nad Labem a svou kariéru náš táta zakončil v Praze.

Já osobně považuji za krajinu svého dětství rovinu, ve které leží při řece Loučné obec Cerekvice nad Loučnou.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 2

10 * Chrudim

18. 8. 2008

Na jaře roku 1959 se naše, tenkrát teprve pětičlenná rodina, přestěhovala do Chrudimi.

 Jak se dalo očekávat, přítomnost slečny Jarmily v domě nebyla právě šťastnou okolností a ovlivnila nepříznivě náš rodinný život v Chrudimi.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

11 * Miluji školu

31. 8. 2008

Moje čtvrtá třída se nacházela v takzvané Zelené škole, kam jsem chodila ještě také do páté třídy.

Děti ve třídě mě, na rozdíl od dětí ve škole Cerekvické, neměly moc rády, čemuž se dnes už vůbec nedivím. Byla jsem nová a ještě ke všemu šprtna.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

12 * Lenka a Jana

15. 9. 2008

V té době byla mojí nejlepší kamarádkou Helenou Košťálovou, které její babička říkala Lenka a Lenka to tudíž byla i pro mne.

Naší další spolubydlící na koleji byla moje bývalá spolužačka z gymnázia v Ústí nad Labem, Jana Nýznerová. Všechny tři - já, Lenka i Jana, jsme si společný život na koleji opravdu užívaly a naše přátelství vytrvalo i po ukončení vysoké školy.

K mému velkému smutku ani jedna z těchto mých dávných kamarádek už nežije.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

13 * Amazonky, Vlaštovky a další

1. 10. 2008

Moje nadšení nad příhodami Vlaštovek: Rogera, Titty, Johna a Zuzany a jejich kamarádek Amazonek: Nancy a Peggy, neznalo mezí. Dodneška si pamatuji na rozechvělý pocit z toho, zda se mi podaří v knihovně ukořistit nějaký další díl.

Nesmím zapomenout na knížku po tátovi o pejscích, Čumilovi a Chytroušovi. Knížku napsal Tobiáš Eliáš Tisovský, který se po studiu techniky v Praze stal chemikem v cukrovaru v Králově Městci.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 9

14 * Rok 1960 - spartakiáda

15. 10. 2008

V jednom krásném letním dni, těsně před mým odjezdem na Strahov, jsme si s mámou vyšly samy dvě na procházku za Chrudim. Máma byla v osmém měsíci těhotenství, ale šlo se nám báječně.

Nejprve jsme měli auto Tudora s motorem z Pikoly a táta ho stále opravoval.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

15 * Sestra Zuzka

2. 11. 2008

Bába spráskla ruce a potají naši malou sestřičku zhodnotila slovy „ta je ale ošklivá!“. Nikdo by byl neřekl, že z naší nejmladší sestry bude jednou taková hezká a hlavně díky barvě vlasů zajímavá holka.

Křtiny se na přání mámy konaly v chrudimském kostele Nanebevzetí panny Marie.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

16 * Nejhezčí z našich cukrovarských bytů byl ten ústecký

15. 11. 2008

Pokud by dnes už někomu jeho jméno nic neříkalo, stačí připomenout mýdlo s jelenem.

Táta vypráví jeden z oblíbených protikomunistických vtipů. Korpulentní paní, nebo spíš soudružka? ředitelka se směje, až se zajíká.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 1

17 * Setkání s drsnou ústeckou realitou

30. 11. 2008

Nutnost projít tunýlkem se stala později mou noční můrou, strašně jsem se v něm bála a na hrůzu, že mě v té tmě někdo klepne přes hlavu, vzpomínám s nepříjemnými pocity dodnes.
 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

18 * Baletky v divadle a bludičky na Labi

15. 12. 2008

Jelikož naše devítiletka se nacházela přímo u divadla, často jsme viděli baletky vycházet zadním vchodem z divadla. V mých očích ty obstarožní, tak maximálně třicetileté, na mě působily vyžilým dojmem.

Po Labi pluly stovky, nebo snad tisíce? bludiček vyrobených při dílnách ve všech ústeckých školách. Celá ta atmosféra, světýlka na řece, lidé kolem, to všechno ještě zvyšovalo moji sklíčenost a smutek.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 1

19 * Lyžování na Telnici a boty od vídeňského továrníka

1. 1. 2009

Naše rodina jezdila na Telnici v zimě týden co týden. Autobus nás vysadil v dolní části obce Telnice, nahoru na tak zvané cvičné louky jsme už stoupali po svých.

Před ústeckým cukrovarem zastavil stříbrný mercedes s vídeňskou poznávací značkou. Táta pak musel vysvětlovat, ač sám nestraník, na stranické buňce v cukrovaru, jak to vlastně s tím jeho narozením ve Vídni bylo.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

20 * Sportovně založená sestra a šífy na Labi

15. 1. 2009

Cyklistické výlety s tátou nebyly většinou žádná selanka. Použila jsem tedy přední ruční brzdu a průšvih byl hotov.

V Ústí se konal opakovaně pochod nazvaný „100 km za 24 hodin“. Já a moje kamarádka ze střední školy, Eva Trnková, jsme se chtěly rozhodně zúčastnit.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

21 * Ženské na kostkárně a nedostatkové potraviny

30. 1. 2009

Máma se přimlouvala, táta nadával, chvíli odolával, ale nakonec povolil a škemrající důchodkyni do cukrovaru přijal.

Táta se odmítal několika desetikorunami zabývat a jednou se dokonce dostal do místního plátku Průboj, kde byl zaměstnankyněmi kostkárny označen za protilidového intelektuála, pohrdajícího dělnickou třídou.

Všechny ty „prima kluky“, jak se o cukrovarských řemeslnících vždy vyjadřoval, pozval do hospody na pivo.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

22 * Od Káji Maříka k jaderným fyzikům a muzicírování v naší rodině

15. 2. 2009

Pamatuji si dobře, jak máma s Dandou, obě ve starých vysloužilých kabátech a v rukavicích s ustřiženými prsty na rukou, seděly na otočných židličkách u klavíru v ledovém pokoji a hrály čtyřručně.

Každý týden odcházel Martin z domova s tímto hudebním nástrojem a naši věřili, že ho hra na housle baví.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

23 * Módní trendy zlatých šedesátých

28. 2. 2009

... „dělejte si se mnou co chcete, já jsem pro krásu a hotovo!“

Vyráběla se v tehdejší Deutsche demokratische republik, zkráceně DDR, od toho zlidovělý název dederonka.

„Marcelko, ty máš geniální talent na to, jak se zohyzdit,“ ale já jsem se cítila výborně.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

24 * Zvířata v naší rodině - kočky

17. 3. 2009

Buď tady budu tady já, nebo ta myš. Do večera ji chytíš, nebo odjedu ještě nočním vlakem k našim.

Po Barborce se u nás vystřídaly ještě kočky tři, nakonec kocourek Honza.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

25 * Zvířata v naší rodině - psi

31. 3. 2009

Pán inžinýr, vy zlatý člověk, máte rád zvířata, to se hned pozná, vemte si to štěně. Dyť si vás samo vybralo. Kříženec Terýk se stal zakladatelem dynastie psů našich rodičů.

S dohozenými čistokrevnými šampióny zvučných jmen nechtěla svérázná fenka Arika zásadně nic mít. Zato voříšci z ulice, na ty si potrpěla.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

26 * Kočka Barbora

15. 4. 2009

Kočka Barbora porodila ve čtvrtém pokoji na dně skříně mé sestry Marcely.

Máma zbledla, otočila se na podpatku a rozčileně a rezolutně prohlásila, že okamžitě jede domů do Ústí.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

27 * Motorky, stará auta a bratr automechanik

30. 4. 2009

Ještě za svobodna měl táta svou první motorku, v rodině se traduje, že to byla značka Indian.

Tahle dobře sehraná dvojice otce a syna patřila ke koloritu Čajkovského ulice.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 3

28 * Povedený svatební pár a loučení s Ústím

17. 5. 2009

Naše svatba se konala v ústeckém kostele se šikmou věží Nanebevzetí panny Marie. V dlouhých bílých šatech s prapodivným kusem hadru přes obličej jsem si  připadala jako muslim a to ještě nepovedený. 
 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0

29 * Kruh se uzavírá, rodina se vrací do Prahy

1. 6. 2009

Na chodbě tam dodneška straší stará nefunkční plynová lednice.

Tati, co bys řekl tomu, kdybych tě pozval na nějaký ten kousek do hospody?

 
Celý příspěvek | Rubrika: Mé sladké dětství | Komentářů: 0