Petr Linhart *** landscape folk

Agni

Oheň mojí duše. 

Druhý příběh z knihy Denní dům, noční dům polské spisovatelky Olgy Tokarczuk. Tentokráte kapitoly On a Ona, Mlčení, Ona a On a A co se s nimi stalo, zeptal se R. těsně před zatměním Měsíce. Odehrávají se v nově osídleném městě Nowa Ruda v polských Sudetech. Také tam po druhé válce probíhaly násilné přesuny, měly však jinou příčinu, nežli u nás. Ruský bolševik už neopustil východ Polska, který na začátku války uchvátil, Polsku bylo náhradou přisouzeno východní Prusko. Celá země se tak posunula od východu na západ, Poláci se stěhovali ze zabraného východu, Němci byli stěhováni dále na západ za novou polskou hranici.

V prázdném městě se začíná příběh dvojice, která se tady potkala, začala zde nový život a které se - každému zvlášť, vždy v opačné podobě - zjevil, zjevila Agni, animus, anima, dokonalý obraz muže a dokonalý obraz ženy, po kterém všichni ve skrytu duše touží a nikdy ho nenajdou. Věčný stesk po něčem vyšším a dokonalejším, co není z tohoto světa. Možná ten příběh také nějak znáte.  

Místo děje: město Nowa Ruda, Polsko

Agni (album Sudéta), ukázka mp3

Text s akordy

Fotogalerie Nowa Ruda, duše Agni

Nevím jak to říct
Jak vyprávět ten příběh
Když hledím do ulic
A čekám, jestli přijdeš

Agni, ó Agni

 Ona a On
Rok po konci války
Klavírní sóla
Vítězné kutálky

Narychlo se vzali
V prázdném městě u hranic
V otevřeném domě
Vzít si všechno, nemít nic

 Užít každou chvíli
Za litinovým plotem
Děti nezlobily, nebyly

 Tak plynul čas
Na stránkách módních magazínů
A v rozhlasových hrách
A večerní hrou stínů

 A nočním tikotem chromovaných budíků
A rychlou kariérou v národním podniku

 Nedělním korzem
Ulicemi města
Železný ženich
Železná nevěsta

 Na pár dní tu zbyla sama
Pár dní koncem léta
O branku se opřel chlapec
Oči jak z jiného světa

 Říkej mi Agni
Agni, ó Agni

Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše

 V pondělí se vrátil On
Postava jak z minula
Za stolem pili čaj
Popel a figura

 Nedělní korza
V létě po žních
Dřevěná nevěsta
Železný ženich

Příští rok tu zůstal sám
Jen pár dní koncem léta
Za brankou stálo děvče
Oči jak z jiného světa

Říkej mi Agni
Anežka ?
Ne, Agni, ó Agni

Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše

 On ani Ona si už neměli co říct
Ráno se budili a večer chtěli klid
Chvíli se potkávali
Jak tak sebou procházeli
 Jak pořád hledali
V cizích čtvrtích města

 Dřevěný ženich
Dřevěná nevěsta
Stáli a volali
Svého, svojí Agni

 Agni se už nikdy nevrátila
Agni se už nikdy nevrátil

 Nakonec zestárli a vloni umřeli

 Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše

 Nevím jak to říct
Jak vyprávět ten příběh
Když hledím do ulic
A čekám, jestli přijdeš

 Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše