Setkání Stopařů E, Hrušek a Šedých veverek v Červené Vodě (8.-10.5.09)
Víkendový pobyt v Červené Vodě 8.-10.5.2009
Sraz nás červenovodských byl v 10:00 hodin u školy. Od nás jsem si to nemohl nechat ujít já, Zbynďa, Honza, Pepa, Míša, Vláďa, Tomáš a Monika a samozřejmě ten, kdo to všechno zorganizoval - Martin. Potom, co jsme složili naše baťohy do tělocvičny, jsme šli nachystat některé hry. Jakmile přijela první skupina našich kamarádů z oddílu Hrušek z České Třebové, tak jsme jim pomohli s baťohama z nádraží do školy. Pak přišel na řadu oběd, po kterém se šla hrát Králická blbárna. Po vyblbnutí se na blbárně jsme šli naproti druhé skupině, tentokrát Šedým veverkám až z Ostravy. Po přivítání nadešel čas na oběd Ostraváků. Následovala seznamovací hra, které jsem se neúčastnil, poněvadž jsme s Petrem dostali přísně tajný úkol. Museli jsme připravit trasu za pokladem. Cestou jsme nachystali několik soutěží, připravili pár šifer, udělali hodně šipek, ... (některé byly i docela bizardní). Cestou trochu sprchlo, takže jsme nedošli až dokonce i když chybělo jen asi 300 metrů. Jelikož nás přepadl hlad, zamířili jsme na Písák opéct si buřty. Když jsme tam došli, čekalo nás pěkné překvapení. Oheň už hořel a nedaleko od něj vyrostl strom - buřtovník. Párky byly vynikající i když někteří si jich moc neužili, protože jejich párky padali do ohně jak na běžícím páse. Večer se hrálo ještě pár her a šlo se spát.
Ráno v 7.00 byl budíček školním zvonkem. Po snídani a sbalení potřebné bagáže jsme se vydali směr Suchý vrch. Cestou se hrály různé hry. Asi nejzajímavější bylo lezení do stromu. Martin vymyslel, že kdo vleze dovnitř, do vykotlaného stromu, kolem kterého jsme šli, má bod. Odvážlivci se našli, mezi nimi i já, ale já jsem jaksi blbě skladnej, a tak se stalo, že jsem tam uvízl. Nemohl jsem se dostat ven, ale naštěstí mi pomohli a tak jsem se dostal asi po 10 minutách ven.
Cestou jsme blbli dost - válení sudů, kotrmelce atd. Také se událo ještě pár dalších věcí. Např. Lenka, vedoucí Ostraváků poslala dva své členy skoro zpátky do Červené Vody, aby našli její brýle, které měla ovšem ve svém baťůžku. Navíc provokovala ostatní (ne jen ona), ale nakonec se jim to vymstilo. Dostali jsme se až na vrchol Suchého vrchu a potom až na tvrz Bouda, kterou jsme si prošli. Podzemí bylo temné, studené, ale hlavně vlhké. Průvodce nás poučil o fungování tvrze a dalších zajímavostech. Po prohlídce se vydala jedna skupina rovnou zpět do tělocvičny a druhá ještě na Bukovou horu. Večer se opět hrály hry, bohužel jen v tělocvičně. Navíc Zbynďa s Míšou, já a Martin jsme si udělali noční akci, že jsme v pozdních hodinách, když už spaly pomalovali Šedé veverky, ale ne jen je, fixami. Někteří si toho ani nevšimli, jiní se převalovali a jiní nás posílali do vzdálených krajin.
Poslední den byl ve znamení her, lovily se perly, luštily se vzkazy, hrálo se wupallo.V poledních hodinách jsme se odebrali do bufetu, kde nás čekal opravdu výborný oběd. Na mě, Honzovi a Tomášovi to bylo vidět asi nejvíc. Měli jsme u nás takový koutek, že kdo už nemohl, tak to dal nám a my už jsme si s tím poradili. Pak nastal odjezd Ostraváků, potom i českotřebováků a na nás zbyl úklid.
Závěrem musím říct, že se víkend opravdu vydařil, i počasí v celku přálo a myslím si že ostatním se u nás taky líbilo.
Jiří Liška