Výpisky o 2. světové válce
4. 1. 2008
2. světová válka
(1. září 1939 – 2. září 1945) byl dosud největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva, který stál život asi 45 až 60 milionů lidí. Jejími bezprostředními příčinami bylo pnutí vyvolané chybně koncipovanou Smlouvou z Versailles a Velkou hospodářskou krizí na přelomu 20. a 30. letech, která kriticky oslabila všechny státy a jejich vlády, a slabost Společnosti národů a mocností, které měly udržovat světový mír a dohlížet na dodržování versailleského systému. To usnadnilo nástup fašismu v Itálii, nacismu v Německu a expanzívního militarismu v Japonsku a uvolnilo pole pro dobyvačnou expanzi Sovětského svazu.
Druhou světovou válku provázely otřesné zločiny proti lidskosti – holokaust (nacistické Německo a jeho satelity), zacházení s válečnými zajatci (nacistické Německo, SSSR, Japonsko, Čína), genocida porobených národů (nacistické Německo, SSSR). Z jistého úhlu pohledu (nesdíleného všemi historiky) k nim lze ještě přiřadit cílené bombardování měst a civilních cílů (nacistické Německo, SSSR, Velká Británie, USA), včetně nasazení atomových bomb (USA).
Druhá světová válka vzešla z výsledků první světové války, která zrodila až příliš mnoho států neuspokojených, pokořených a toužících po odvetě a vytvořila z politického hlediska nestabilní uspořádání Evropy i světa. Postupně se začala profilovat skupina nespokojených, kteří hodlali nové uspořádání zásadně přeměnit. Tito nespokojenci se rekrutovali jak ze skupiny států poražených (např. Německo), tak ze skupiny vítězných (např. Japonsko). Ve spojení s neutěšenou hospodářskou situací na přelomu dvacátých a třicátých let, neschopností vítězných mocností udržet alespoň zdání síly a novou vlnou izolacionismu v USA tak vznikl základ nového konfliktu, ještě strašnějšího než byl ten předchozí. Na jeho počátku stál pakt Ribbentrop-Molotov mezi Třetí říší a Sovětským svazem a jejich útok na Polsko (nutno ale dodat, že Spojenci, tj. Francie, Anglie a s ní spojené státy, vyhlásili válku pouze Německu). Hitler i Stalin pak za vzájemné podpory pokračovali ve své expanzi vůči okolním státům až do června 1941, kdy Německo SSSR napadlo, což Sovětský svaz zařadilo mezi Spojence. Do války posléze na straně Osy vystoupily i další státy, z nichž nejdůležitější byly Itálie a Japonsko, na straně Spojenců pak Spojené státy americké.
Snaha o co nejdokonalejší zbraně vedla k prudkému rozvoji jak zbraní tak technologií. Ještě během války došlo k prudkému rozvoji jaderných technologií a vývoji a použití jaderných zbraní, raketových technologií (jejichž vrchol ve zbrojní výrobě představovaly německé V1 a V2). Německá strana i Západ vyvinuly proudové letouny ústící v novou generaci bojových letadel. Došlo k velkému zlepšení v oblasti dělostřelectva, objevily se nové a efektivnější typy řízení palby u námořních lodí, nové zaměřovače a specializovaná dělostřelecká munice, určená pro boj proti pevnostem a obrněné technice. Prudký vzrůst výkonu a efektivity motorů dal vzniknout těžce opancéřované technice, jakou si odborníci před válkou dokázali jen těžko představit. Objevila se úplně nová zařízení, která před válkou vůbec neexistovala, nebo existovala, ale v nepříliš použitelné podobě, jako byl např. radar.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář