Vlastnosti Au
• Měkký a ušlechtilý kov žluté barvy
• Málo reaktivní (nereaguje ani s kyslíkem ani se sírou) =>stálý atraktivní lesk
• Odolné proti korozi
• Odolný vůči hydroxidům i kyselinám a rozpouští
se pouze v lučavce královské
• Soustava krychlová
• Tvrdost = 2,5
• Hustota = 19,3
• Vryp žlutý
• Vynikající tepelná a elektrická vodivost
• Extrémně tažné – lze snadno vztahovat v drát
• …
…dále kujné
• Staří Egypťané byli s touto vlastností zlata
obeznámeni a dovedli vytepat zlato do lístků tak tenkých, že 140 000 vrstev
tohoto materiálu mělo tloušťku menší než jeden cm
(z 1 g lze
vyrobit folii o ploše 1 m2)
Výskyt
• V přírodě se zlato vyskytuje převážně v ryzí formě, ale může se nacházet i ve sloučeninách.
• Zlato často provází stříbro (slitina - elektrum), měď, příležitostně rtuť a někdy i železo v jejich rudách, ale je zde obsaženo pouze ve stopovém množství
• Nejčastěji se vyskytuje na hydrotermálních křemenných žilách spjatých s granitickými horninami
• Je také obsaženo i v mořské vodě, ale zatím není znám vhodný zp. jeho těžby.
• Zlato se vyskytuje jako horské (tj. uzavřené v horninách a rudních žilách), nebo jako volné říční – rýžovnické (tj. vnějšími vlivy uvolněné horské zlato v náplavech potoků a řek)
Nejbohatší světová naleziště
• Jižní Afrika, Ural, Austrálie (až kilogramové valouny), Kanada, Sibiř
• V ČR – střední Čechy (Jílové u Prahy, Roudný), Jeseníky (Zlaté Hory), okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice
Historie
• Zlatá horečka na Klondiku je pokládána za jednu z největších masových migrací za nalezišti zlata v dějinách. Koncem 19. století přivedla desítky tisíc lidí do pusté oblasti Klondike u dnešního města Dawson City v kanadském teritoriu Yukon
Zlato v Čechách
• Získávání zlata v Čechách má velmi starou tradici, která je podmíněna rozsáhlými ložisky tohoto kovu.
• Nejvýznamnější pásmo se táhne ze středních do jihozápadních Čech v délce asi 100 km. (Začíná u Jílového, vede přes Štěchovice, Nový Knín, Písecko až na Šumavu, kde v okolí Kašperských hor končí. Najdeme ho však i pod Blaníkem u Louňovic (důl Roudný), v Krkonoších (Černý Důl), u Českých Budějovic (Rudolfov, Dobrá Voda) i v Jeseníkách (Zlaté Hory).
• Jen v Čechách je známo více než 700 míst, kde se zlato rýžovalo nebo dobývalo. Jednotlivá naleziště mají své zvláštnosti, které jsou dány geologickými poměry.
• První skutečný rozmach těžby zlata na
území Čech zaznamenáváme ve 2. a 1. století př. n. l., kdy bylo území osídleno Kelty
• Po nich Slované od 9. století postupně zdokonalovali těžební techniku od rýžování k důlní těžbě.
• Vz. První hornická města ( prim hraje Krásná Hora
– zlatá královská koruna pro Přemysla Otakara II. – král železný a
zlatý)
• Karel IV. za půl milionu zlatých mincí =
asi 2 t zlata koupil Braniborsko
• úpadek v době husitských válek, hornická města byla pobořena
• Obnoveno bylo v následujících stoletích jen velmi málo ze starých dolů (Jílové u Prahy, v Krásné Hoře, Libčicích a Kašperských horách)
• Velmi slibná jsou nyní ložiska na Čelině a
Mokrsku u Slapské přehrady, či ložisko Petráčkova Hora na Rožmitálsku. Z toho
vyplývá, že těžba a zpracování zlata v Čechách ještě bude pokračovat.
Jílovsko
• Největší rozkvět 13. a 14. století
• V 15. století tu zlaté doly dosahovaly hloubky až 200 m, což je s ohledem na tehdejší zp. těžby obdivuhodné
• K uvolnění horniny se totiž používalo ohně. Rozpálená skála se polévala vodou a když pak rozpukala, pomocí želízek a mlátků, za velmi skromného osvětlení lojovými kahánky, se lámala. Nalámaná hornina byla pomocí rumpálu dopravována na povrch, kde se v kamenných mlýnech drtila a vypíráním vodou se získával drahý kov.
• V době od Václava I. Do Karla IV. Největší naleziště v Evropě (doly vyprodukovaly asi 20 t zlata).
Získávání
• Nejjednodušším zp. Je rýžování z nánosů písku nebo štěrku. Využívá se toho, že zlato je zhruba 19 krát těžší než voda a mnohem těžší než štěrk a písek. (Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně odplavují lehčí částice. Stejný princip se využívá i při rýžování ve velkých otevřených bednách opatřených na dně příčkami na zpomalení pohybu částeček zlata, do kterých se přidává rýžovaná směs lopatami. Tento zp. byl v počátečním období na Klondiku typický.)
Specifikum Klondiku
• Vyplývající z klimatických podmínek – permafrost
• Zpočátku prostě rozdělávali oheň a od r 1902 začali používat k rozmrazování vodní páru. Tato činnost se vykonávala v zimě. Rozmrazenou horninu těžili ze šachet pomocí rumpálů a ukládali ji na povrchu. Na jaře ji potom promývali.
V současné době...
• Jsou rýžovatelná ložiska zlata již
prakticky vyčerpána
• Těží se proto ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky.
• Proces spočívá v jemném namletí horniny, aby se do kontaktu s loužícím roztokem mohla dostat většina přítomných mikroskopických zlatých zrnek. Namletá hornina se potom louží buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů a oxidačním prostředím (např. sycení plynným chlorem nebo přídavky kyseliny dusičné) nebo naopak roztokem alkalických kyanidů za probublávání vzdušným kyslíkem. Z loužicího roztoku se poté zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem – elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě – katodě. Redukci je možno provést i chemicky přídavkem vhodného redučního činidla (hydrazin, kovový hliník apod.).
Amalgační způsob těžby...
• ...byl používán v minulosti pro těžení náplavů, v nichž bylo zlato přítomno ve formě větších oddělených zrnek, která se však již obtížně získávala rýžováním. Pro tento účel byla zlatonosná hornina kontaktována s kovovou elementární rtutí. Vzniklý amalgám zlata byl po oddělení horniny obvykle prostě pyrolyzován a rtuť byla jednoduše odpařena do atmosféry. V současné době se tento postup téměř nepoužívá a pokud ano, je zlato z amalgámu získáváno šetrnějším způsobem bez kontaminace atmosféry parami rtuti.
Důsledky a životní prostředí
• Hydrometalurgický postup dobývání zlata z nízkoryzostních rud představuje značně rizikový proces z ekologického hlediska. Nasazení kyanidových roztoků v tunových až statunových šaržích představuje obrovské riziko v případě, že dojde k nepředvídané havárii.
Př.:
• katastrofální zamoření Dunaje kyanidy z
rumunského hydrometalurgického provozu v 90. letech minulého století.
Výsledkem byla přírodní katastrofa – stovky tun mrtvých ryb a dalších
živočichů a porušení životní rovnováhy rozsáhlého území na desítky let.
• K haváriím podobného druhu došlo několikrát i v jihoamerické Brazílii, kdy byla zamořena řeka Amazonka a to nejen kyanidy, ale i rtutí, která se používá pro tzv. amalgamační způsob těžby.
• Nelze zanedbat ani problémy s vhodným uložením tisícitunových kvant vyloužené horniny. Její zemědělské využití je v současné době prakticky nemožné a tak tvoří pouze balast, kterého se těžařská společnost musí nějak zbavit.
Využití
• Používá se zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem. Samotné ryzí zlato je příliš měkké a šperky z něj zhotovené by se nehodily pro praktické použití. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vziklou slitinu – vzniká tak v současné době dosti moderní bílé zlato. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato je 24karátové).
Karát
• Podíl zlata ve slitině se nazývá ryzost a udává se v karátech. Počet karátů (k) označuje počet váhových dílů ryzího zlata v 24 dílech slitiny. Ryzí (čisté) zlato má tudíž 24 karátů a 22 karátové zlato obsahuje 22 dílu zlata ve 24 dílech slitiny.Dalšími standardními slitinami je 18, 14 a 9 karátové zlato.
Další využití
• Elektrolytické pokovování – ochrana před korozí...
• Mikroelektronika a počítačový průmysl – zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů
• Ve sklářském průmyslu – barvení nebo zlacení skla
• Zubní lékařství – součást většiny dentálních slitin (zdravotní nezávadnost)
• Investiční nástroj
• Až v roce 1971 přestalo plnit funkci zlatého standardu ve státních bankách a garantovat tak hodnotu státem vydaného oběživa
Zajímavosti
• jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně
37,27 centimetrů
• do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata. Více jak 90 % z toho po roce 1948, kdy došlo k objevení zlata v Kalifornii.
• v Jižní Africe se zlato těží z hloubky kolem 3 000 m. Nyní se dokonce reálně uvažuje o těžbě z hloubky více než 4 500 m.
• jedním z největších a nejznámějších nugetů, který byl nalezen v roce 1869v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramů a je znám pod jménem Welcome Stranger?
• červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi
• novinkou poslední doby je fialové zlato ze Singapuru, které je složené 80 % čistého zlata a 20 % litiny jiných kovů, jako je hliník, nebo paládium
Literatura
• Zlatá horečka na Klondiku - http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A1_hore%C4%8Dka_na_Klondiku
• Zlato - http://ireferaty.zpravy.cz/303/1655/Zlato
• Svět poznání -
http://www.natur.cuni.cz/~mineral/system.html
Zlato se nejen třpytí, ale i vydělává -
http://fincentrum.idnes.cz/zlato-se-nejen-trpyti-ale-i-vydelava-d7p-/fi_osobni.asp?c=A070104_173813_fi_osobni_dku
• Zlato - http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato