22. března 1994 v 16.39 místního času odstartoval z moskevského letiště Šeremetovo Airbus A310-304, let 593 společnosti Aeroflot na pravidelné lince Moskva-Hong Kong. Na palubě se bylo 63 pasažérů a 9 členů posádky. Velící důstojník Danilov řídil letadlo přes rušné letové koridory ven z Moskvy, poté převzal řízení zastupující kapitán Kudrinskij a druhý pilot Piskarev. Všichni tři patřili mezi elitu. Let probíhal hladce, po 4 hodinách prolétal letoun nad Novosibirskem a nacházel se zhruba v polovině cesty. Technicky velmi vyspělé letadlo Airbus A310 byl v tu dobu řízen autopilotem, který je u těchto strojů uzpůsoben na řízení dlouhých úseků. Byla klidná, bezvětrná noc. Stroj letěl ve výšce 10 000 metrů.
Mezi cestujícími se nacházely i děti kapitána Kudrinského a kapitán Makarov, který měl po dobu letu na děti dohlížet. Jedenáctiletá Yana a patnáctiletý Eldar letěli poprvé do zahraničí. Protože se dětem nechtělo spát, přivedl Makarov děti do kokpitu, kde jim chtěl ukázat, co obnáší práce jejich otce. Kudrinskij nabídl dceři, aby si vyzkoušela řídit letadlo. Otočil tlačítkem volby kurz, čímž nevypnul autopilota, ale umožnilo to zatočit letadlem mírně doleva. Yana si myslela, že letadlo opravdu řídí. Když se s řídící pákou pokusil pohnout Kudrinského syn, byla manipulace těžší, nebylo ji snadné tak lehce ovládat. Hoch to proto zkusil větší silou. Ale nemohl přimět letadlo k zatáčce, protože ho autopilot udržoval v kurzu. Kapitán nakonec zapnul navigační mód, který dal autopilotu pokyn vrátit letadlo znovu na kurz do cílového města. Eldar ale stále tlačil pákou doleva, až se zasekla. Letadlo se ostře naklánělo, zdálo se, že zatáčí samo od sebe. Během chvilky dosáhlo náklonu pětačtyřiceti stupňů, což je více, než na kolik je stavěno.
V tu chvíli zmizely z palubní obrazovky všechny povelové ukazatele. Posádka neměla žádné informace o kurzu a směru. Letoun se řítil rychlostí šest set kilometrů v hodině, přičemž se silně nakláněl. Autopilot se snažil letoun udržet ve vzduchu. Jak ale rychle zatáčel, začal ztrácet výšku. Na místě pilota už skoro čtyři minuty seděl kapitánův syn a Kudrinskij se marně snažil dostat se na své místo. Kvůli přetížení se nemohl pohnout. Airbus začal prudce klesat, padal rychlostí 3600 metrů za minutu. Na palubě se náhle vytvořil téměř stav beztíže. Druhý pilot přitáhnul řídící páku, aby stroj vyrovnal. Příď se konečně začala zvedat. Piskarevovi se podařilo letadlo vyvést z pádu, ale nyní stoupalo příliš rychle, motory A310 nejsou dostatečně silné, aby vynesly stroj téměř vertikálně vzhůru. Letoun začal ztrácet rychlost. Piskarev přetížil motory, příď klesla a stroj se dostal do rotace, kterou zvládli překonat. Mezitím se podařilo Kudrinskému dostat k řízení a piloti mohli začít spolupracovat. Konečně dostali stroj pod kontrolu. Bohužel pozdě, letoun airbus A310 právě v té chvíli naráží do zalesněného kopce, uprostřed sibiřské divočiny. Zhruba dvě hodiny po nehodě se vydala letoun hledat záchranná skupina. Trosky byly lokalizovány asi sto kilometrů východně od Novokuzňecka. Brzy bylo jasné, že nehodu nikdo nepřežil. Rychle se rozeběhlo vyšetřování, které odhalilo, co bylo skutečnou příčinou tragédie.Vyšetřování: Černá skříňka ukázala, že dvě a půl minuty před nárazem, když byl Eldar stále u řízení, se autopilot částečně odpojil od příčných kormidel. To byl počátek všeho. O odpojení autopilota ale nikdo netušil, ani piloti v kabině. Autopiloty, které se používaly v dopravních letadlech před mnoha lety, se daly buď zapnout, nebo vypnout. V dnešních moderních řídících systémech se mohou odpojit jeho části, ale přitom se nemusí otočit vypínačem a všechno vypnout. Toto byl rozhodující okamžik. Eldarův odpor, který vyvinul na zaseklou páku, vlastně odpojil část autopilota. Stačilo jen půl minuty. Od této chvíle ovládal hoch příčná kormidla, tedy letadlo opravdu řídil. A310 signalizuje posádce odpojení autopilota jen malým světélkem, nikoli zvukem a posádka si toho tak zřejmě nevšimla. Zdálo se, že autopilot stále normálně fungoval, protože řídil ostatní funkce letadla. Varovným znamením byl okamžik, kdy zhasla část palubní desky. Při rekonstrukci letu se zjistilo, že v osudnou chvíli byla na vině i chyba v úsudku. Piloti se snažili vyvést letadlo z pádu tím, že zvedli příď. Ale letadlo jen prudce stouplo a zastavilo se. Stačilo, kdyby piloti neudělali nic. Letadlo má zabudovaný mechanismus přežití, který mu nedovolí zastavit, ani při velmi nízké rychlosti. Ovšem pilot to musí vědět. Informace, že se autopilot A310 může jen částečně odpojit, byla velmi závažná. Dodnes umožňuje pilotům kontrolovat určité prvky letu a zbytek nechat na počítači. U letu č. 593 se tato vlastnost projevila způsobem, který byl nečekaný a těžko zjistitelný.