Jdi na obsah Jdi na menu

Lyžařský oddíl TJ Sokol Sopotnice

30. 12. 2007

Budování lyžařského vleku

V roce 1967 navrhl Bohumír Kosek vybudovat na Humparku lyžařský vlek. Pro tuto myšlenku získal další nadšence – Luboše Langra a Josefa Cabalku. Myšlenka byla zprvu přijata s nedůvěrou, ale postupně se přidávali další, takže v pozdním podzimu se přikročilo k realizaci. TJ Sokol uvolnila 1.000 Kč na zakoupení lana. Vlek byl vybudován svépomocí za neuvěřitelné 2.000 Kč.  Pomohla provozovna Orličan Sopotnice a Montostav Litice zapůjčil motor s převodovkou.

Vlek měl délku zhruba 300 m, ale dolní stanice nestála úplně pod svahem, ale nad cestou, vedoucí napříč svahem. Delší vlek nepovolilo tehdejší vedení JZD, protože po té cestě bylo v zimě sváženo dříví. Vybudování vleku si vyžadovalo zdolání mnoha překážek a mnoho obětavé práce. Vedle již zmíněných iniciátorů se na budování podíleli další jako např. Jaroslav Martinec, Josef Diblík st. a ml., Josef Hanyk a mnozí další.

První sezóna (1968) nebyla na sníh bohatá. Vlek byl v provozu jen několik dní. Dne 13. března 1968 uspořádala škola na Humparku závody ve slalomu s využitím vleku. Startovalo 49 žáků.

Když byl vlek vybudován a měl za sebou první sezónu, přišel čas ustanovit při TJ Sokol Sopotnice lyžařský oddíl. Ustanovující schůze se sešla 18. prosince 1968. Byl zvolen výbor oddílu – předseda Karel Skuček, organizační pracovník Dušan Koros, správce vleku Luboš Langr a trenér Bohumír Kosek. Do plánu činnosti pro nejbližší období si dali provoz vleku, pořádání závodů, ustavení závodního družstva a zájezdy do hor za sněhem.

A tak díky vleku začala v Sopotnici éra sjezdového lyžování. Trvala více než 20 let a za tu dobu bylo na Humparku uspořádáno na 30 závodů ve slalom či ve sjezdu.  Ponejvíce to byly přebory školy a přebory oddílové, které se konaly pravidelně. Pořádaly se také veřejné závody (1973, 1976) a okresní kola SHMP (1971 a 1972).

Zimy však byly rozmarné.  Vlek byl v provozu např. v roce 1969  22 dny, v roce 1977 tři týdny a nejvíce se lyžovalo v roce 1981 celé 63 dny, od 5. ledna  do 8. března.  Byly však roky, kdy se nekonaly žádné závody pro nedostatek sněhu. Tak tomu bylo v letech 1975, 1977, 1980, 1982 a 1984.

Po celou dobu existence oddílu usiloval výbor o ustanovení a udržení závodního družstva žactva a dorostu. To se dařilo s obtížemi, i když oddíl měl řadu vyškolených cvičitelů  trenérů jako byli Bohumír Kosek, Jan Buben, Josef Diblík ml. Hana Kosková, Blanka Smutná, Václav Plašil, Vlad. Buben. V oddíle působili rovněž tři vyškolení rozhodčí – Luboš Langr, Miloslav Coufal a ing. Karel Novák.

Kromě pro vlastní členy, provozoval oddíl lyžařský vlek pro veřejnost. Místní mládež nacházela ve větší míře cestu na Humparek zvolna. Zvláště později, když sjezdové lyžování začalo vyžadovat speciální lyže a boty. Ne každá rodina byla ochotna obětovat pro své děti nemalé prostředky na vybavení. Cestu do Sopotnice však našli časem lyžaři ze širšího okolí, z Ústí, Chocně, Kostelce, Vamberka i odjinud.  Zjistili, že svah jim vyhovuje a čekací doba na vlek ani jízdné nejsou tak vysoké, jako v horských střediscích. Díky propagaci v tisku a poutačům na okraji obce tak přijíždělo na Humparek o víkendech mnoho lyžařů, takže horní konec obce byl obležen parkujícími auty.

Pro zajímavost uvádíme zaváděcí ceny jízdného na vleku v roce 1969. Jednotlivá jízda 0,50 Kč, 10 jízd 4 Kč, 15 jízd 5 Kč, sezónní jízdenka 30 Kč, sezónní jízdenka pro člena oddílu 15 Kč.

V těch prvních letech po vybudování vleku patřili k úspěšným lyžařům mnozí chlapci i některé dívky. Z chlapců jmenujme – Vlad. Buben, Martin Diblík, Bohumír Kosek ml., Petr Skuček, Luboš Šafář, Roman Javůrek, Jaroslav Vítek, Miloš Cabalka, Zdeněk Vančura, Pavel Morávek, Petr Buben, Pavel Jedlinský, Jiří Vyčítal a další. Odvážných děvčat mnoho nebylo – jen Eva Hájková, Anna Hájková, Blanka Cabalková, Hana Kosková a snad některá další.

 

Budování lyžařské chaty

 

V roce 1971 se začalo uvažovat o výstavbě chaty na Humparku. Z původní příslibu VČDZ Potštejn (pila), že přenechá lyžařům starou jídelnu, sešlo a lyžaři přikročili k budování chaty vlastními silami. Kdo nepamatuje, neuvěří, že chata byla postavena v tak Krátké době pouhých dvou měsíců. Nezměrným úsilím, nadšením a obětavostí členů oddílu stála chata v listopadu 1971, před zahájením sezóny. Na stavbě se podílelo na 50 členů oddílu i příznivců a bylo odpracováno přes 1000 brigádnických hodin. Vzniklo tak dílo v  hodnotě 60.000 Kč. Materiál věnovaly okolní závody, OV ČSTV poskytl částku 15.000 Kčs a TJ 4.000 Kč. Na výroční členské schůzi TJ v lednu 1972 byli za odpracované brigádnické hodiny na výstavbě chaty odměněni Bohumír Kosek, Josef Cabalka, Josef Diblík st. A ml. A Jaroslav Martinec.

 

Chata sice stála, ale před členy oddílu ještě mnoho práce zůstalo. Vnitřní vybavení chaty věnovaly VŠDZ Potštejn. V následujícím roce byla dokončena podezdívka, oplechována střecha, provedena elektroinstalace a chata natřena. V interiéru chaty byl zřízen jednoduchý bufet, WC byly postaveny mimo chatu. V roce 1974 byla do chaty, za přispění provozovny Orličan, přivedena voda, v roce 1977 položen k areálu elektrický kabel, který nahradil provizorní přípojku od Martinců. Ten byl pak vyměněn v roce 1988. Chata dlouho vyhovovala. Konaly se tam občas i akce místních společenských organizací a v červnu 1973 tam zasedalo předsednictvo OV ČSTV.

 

Přístavba chaty

 

V roce 1981 přišli lyžaři s návrhem na přístavbu chaty. Ta dosavadní sice sloužila dobře až 10 let, ale lyžařům se zdála  malá. A jelikož lyžaři nikdy neměli daleko od slov k činům, přikročili záhy k realizaci. V červnu 1982 byly vybudovány základy pro přístavbu a v následujících letech až do roku 1985 stavba pokračovala. Vznikla nová velká místnost, bufet a WC.

 

Co však bylo horší, začal dosluhovat vlek. Nejen lano a motor, ale i „kotvičky“, jichž ubývalo a nebylo výrobce. Sopotničtí lyžaři dávno snili o novém vleku, ale kde na něj vzít? Naděje se rýsovala v letech 1985 a 1986. Byla nějaká možnost odkoupit starší vlek z Deštného v Orlických horách za 40.000 Kč, ale v té době to byla strašná částka. Naděje se rozplynula, ale možná to chtělo více úsilí a důslednosti.

 

Stagnace činnosti lyžařského oddílu

 

Konec 80 let byl pro lyžování velmi špatný. To mělo za následek stagnaci v činnosti oddílu, zejména když aktivitu postrádal i tehdejší výbor oddílu. Do roku 1994 oddíl existuje pouze formálně, činnost nevyvíjí. V letech následujících do roku 2002 je oddíl v naprosté nečinnosti. Výbor nepracuje, na vleku dosloužilo lano, chata postupně chátrá. Zkouší tam hudební skupina Soptík, konají se tam soukromé mejdany. Vnitřní zařízení je postupně ničeno. V roce 2002 už je chata v tak dezolátním stavu, že v ní  nelze ubytovat několik účastníků pochodu Přes tři hrady. Začalo se uvažovat dokonce o prodeji chaty dokud ještě stojí.

 

Předsedové lyžařského oddílu

 

V uplynulém období (1968 – 1994) se v čele lyžařského oddílu vystřídali tito předsedové:

Karel Skuček (1968 – 1970,

Josef Cabalka (1980 – 1984),

Ing. Karel Novák (1985 – 1989),

Miloš Cabalka (1990 – 1994).

Zdroj: Coufal, M., Hradecký, J.,Diblík, J. Sopotnice ve sportu. Obor KČT TJ Sopotnice, 2004.