Hazmburk
Nedobytný hrad – tak by se mohl charakterizovat Hazmburk. Po dobu své existence změnil jméno, majitele, velikost, význam, jenom ta nedobytnost zůstala, tedy pokud nepočítáme zub času. Byl dobýván vojsky Jana Žižky z Trocnova v letech 1424, 1429, 1431 a podle dochovaných pramenů nikdy nepadl. Hazmburkové patřili ve 14. a 15. století k nejmocnějším rodům království a jejich nedobytný hrad se stal významnou oporou krále a církve. Dokonce se prý uvažovalo, že sem přenesou a uschovají kostelní poklady z Pražského hradu. Ani se té jeho nedobytnosti nechce věřit – z dálky vypadá tak křehký a osamělý. Podle archeologických vykopávek se na tomto strategickém místě usídlili první obyvatelé už v roce 4600 až 4100 př.n.l. a byl to lid kultury s vypíchanou keramikou. Zřejmě se jim na tomto 418 m vysokém čedičovém kopci sopečného původu také líbilo. Byl z něho výhled daleko do okolní krajiny a tak na něm našli své útočiště a výhodné strážní místo.
Počátky tohoto hradu nelze přesně historicky doložit. Původně se jmenoval Klapý a byla to pouze kamenná tvrz s obrannou funkcí. Do podoby hradu byl přestavěn zřejmě Lichtenburky kolem roku 1300. Později se musel dostat do královské državy, protože první písemná datovaná zpráva je z roku 1335, kdy král Jan Lucemburský prodal hrad Klapý Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka. V roce 1336 Zbyněk Zajíc rodové panství Žebrák, pod které spadalo několik obcí, za královské panství Budyně, které obklopovalo hrad Klapý a rozhodl, že tady vybuduje nové rodové sídlo. Hrad Klapý výrazně přestavěl a rozšířil a později také přejmenoval na Hasenburg tj. Zajícův nebo Zaječí hrad. Hazmburkové podle tehdejších zvyků i módy upravili i svůj erb. Ve čtvrceném štítě byli dvě pole zlaté s černou kančí hlavou a dvě pole modré se zlatým zajícem ve skoku. Pořadí polí se sice několikrát měnilo, ale graficky erb zůstal beze změn až do vymření rodu.
Hazmburk byl několikrát přestavován a rozšiřován na pohodlné a důstojné sídlo a postupně zabíral celou nezalesněnou plochu kopce. Měl protáhlý tvar od západu k východu v délce 170 metrů a šířce kolem 30 metrů. Zajícové věnovali velkou péči opevnění přístupové cesty a předhradí. Vstupní cesta procházela hluboko ve svahu první branou dolního hradu a potom stoupala k novému hornímu hradu. Ten byl opevněn novou hradbou ve tvaru kapky. Dolnímu hradu, nebo chcete-li předhradí dominuje Černá věž. Je 25 metrů vysoká, oválná, postavená z místního tmavého čediče. Má v průměru 9 m a sílu zdí 2 m. Vypadá jako by byla složená ze dvou kusů, dole ze širší a nahoře z užší části. Nahoře, kde začínala zúžená část věže byl dřevěný ochoz na kamenných krakorcích. Byla přístupná až v úrovni prvního poschodí a chodilo se do ní asi po dřevěné pavlači.
Hornímu hradu vévodí hranolovitá Bílá věž, která je nahoře ukončena cimbuřím. Je vysoká 26 metrů a postavená ze světlého pískovce. Pravděpodobně byla obytná. Nahoru do věže se dostanete po dřevěném schodišti a ten rozhled potom stojí za vynaloženou námahu. Je vidět daleko do okolí, ale i na zbytky budov kolem věže. Schodiště je nahoře kryté důmyslným posuvným poklopem. Jádrem hradu byl patrový palác. Byly tu ještě další dvě palácové budovy a dodnes můžeme vidět také zachovanou cisternu na vodu s nálevkovitě rozšířeným ústím. Všechny budovy jádra, včetně Bílé věže byly z obranných důvodů přístupné jen z patra a byly spojeny pavlačí a můstky. Prostranství kolem věže obklopovaly hradební zdi v podobě obdélníka se zaoblenými rohy. Hlavní plášťovou hradbu obklopoval parkán, uzavřený dlouhou zdí a hradbou. Na západní straně hradního vrchu jsou ponechány přírodní mohutné čedičové sloupy. Na jižním svahu hřebene bylo založeno městečko zvané Podhradín s kostelíkem a také obehnané kamennou zdí. Zaniklo asi za husitských válek, ale některé jeho části jsou dodnes zachovány.
Koncem 15. století se stalo trvalé bydlení na hradě pro jeho majitele už nepohodlné a Hazmburkové přesídlili do Budyně nad Ohří. Hazmburk už nikdy nebyl dalšími majiteli obýván ani udržován. Ztrácel tím na svém významu a začal chátrat. Poslední vlastník z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc z Házmburka, který jej v roce 1558 prodal Lobkowiczům. Už v té době byl Házmburk uváděn jako pustý. Vystřídalo se tu několik dalších majitelů – Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové a v roce 1954 byl převeden pod správu státu. V první polovině 20. století došlo vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám k sesuvům půdy a dokonce k poškození několika domů v obci Klapý. V roce 1994 začaly rozsáhlé sanační práce na jednotlivých dochovaných budovách a také zde proběhla elektrifikace. Bílá věž byla upravena na rozhlednu a je z ní krásný výhled na České středohoří. V roce 1996 byl hrad otevřen pro veřejnost.
Pár poznámek na závěr. Otevřeno tu mají celoročně. Doprava je sem dobrá a pod kopcem je vybudované nevelké parkoviště. Cesta k hradu je značená, takže nezabloudíte. U první brány, kde se prodávají vstupenky si můžete zakoupit také suvenýry, pohledy, turistické známky, malé občerstvení a vaří tu dobrou kávu. K celkové pohodě přispívají i lavičky, kde si můžete posedět a odpočinout. Všude je dostatek odpadkových košů a je tu uklizeno. Celý kopec je botanicko-geologická rezervace s chráněnou teplomilnou květenou čedičových skal, patří do CHKO České středohoří a je tady moc hezky.
Komentáře
Přehled komentářů
Coje s tím textem?Nebo toje schválně?Nebo co se stalo?
Hezké
(Ajáček, 29. 7. 2008 12:38)Ty to stránky jsou moc pěkné a hlavně zajímavé.Hlavně tam doplňujte další zajímavosti.
Text
(Ajáček, 29. 7. 2008 12:39)