Half life 2 neco o nem
14. 1. 2008
Málokteré hře se podaří udělat nějaký podstatný skok kupředu, nebo alespoň přinést pár nových prvků dnes, v době, kdy výrobci dennodenně chrlí jednu hru za druhou a je velice těžké být originální. Nestává se to často a stojí za tím obrovský kus práce, ale přeci jen - některým titulům se jednou za čas podaří vymanit z toho roje a zapsat se do podvědomí hráčské komunity.
Právě to se na konci roku 1997 povedlo tehdy neznámému týmu Valve, když na pulty obchodů přišel jeho první počin, FPS s prostým názvem Half-Life. Hra byla na svoji dobu výjimečná po stránce grafické i dějové. Jen díky nedostatečné propagaci byla zpočátku přehlížena i přesto, že oplývala výbornou hratelností a atmosférou. Není ale divu, že následná lavina na sebe nenechala dlouho čekat. Získávala jedno ocenění za druhým a médii byla zařazena mezi to nejlepší, co kdy na PC vyšlo, ne-li přímo na první příčku. To byl Half-Life. Hra, jež se stala fenoménem a díky vstřícnosti tvůrců k hráčské komunitě se dočkala nespočtu modifikací, čímž si po právu vysloužila nesmrtelnost.
A právě v těchto dnech konečně vychází hra, jejíž vývoj byl poznamenán mnoha nepříjemnostmi a na níž se tvrdě dřelo celých šest let. Hra, která má vysoké ambice převzít štafetu a pokračovat tam, kde první díl skončil. Half-Life 2 je tu! Jste zvědaví, jaký je? Zda byly naplněny všechny sliby? Věřím, že ano, takže se do toho pusťme.
Probuďte se pane Freemane, probuďte se. Nechci naznačovat, že jste snad v práci spal... Nikdo si nezaslouží odpočinek více než vy, avšak veškerá naše snaha by přišla vniveč, kdyby... Vlastně, snad postačí když řeknu, že Váš čas opět nadešel. Správný muž na nesprávném místě dokáže změnit mnoho. Tak tedy vstaňte, pane Freemane. Vstaňte a ucítíte popel.
Začnu přímo u zdroje; a to myslím doslova. Základem Half-Life 2 je totiž engine nesoucí název Source neboli zdroj. Na něm celá hra běží a umožňuje hráči provádět opravdu psí kousky. V žádné jiné hře jsem si zatím nemohl dovolit říct: „Proboha! Vždyť to je jako ve skutečnosti!“. Dokonalá fyzika, úžasná animace postav a efekty, to jsou největší přednosti tohoto enginu. Již po prvním spuštění na pozadí menu spatříte malé náměstíčko, kde se prochází lidé, poletují ptáci, ve větru se vlní kabely mezi sloupy a atmosféru podbarvuje blízký ruch City 17. Prostředí, jaká umí engine zobrazit, jsou tak úžasná, až se vám nebude chtít věřit, že je to stále jen iluze na vašem monitoru.
Zpět ale k samotné fyzice. Každý tvor a každý objekt má řadu vlastností; ať už se jedná o váhu, objem či hořlavost. Pokud někoho zabijete, pokaždé to bude jiné. Použitá zbraň, směr a počet výstřelů; dokonce každý jednotlivý zásah ovlivní jak a kam protivník dopadne. Postavy se zde chovají jako hadrové panenky a záleží jen na vás, do jaké polohy si je „zpracujete“. K tomu pravému dojmu ještě napomáhá fakt, že postavy jsou schopny vyjádřit více než 40 různých emocí; a to už je opravdu hodně. Pokud jste shlédli trailery k HL2, víte o čem mluvím.
Asi tím nejdůležitějším, na co jsou všichni zvědaví, je děj, který nám druhý díl přináší. Někteří z vás si jistě pamatují, že první díl končil na planetě Xen zabitím ohavného Nihilantha. Poté následovalo setkání se záhadným G-Manem a několik teleportací po Xenu, během kterých na vás hovořil. S prací, kterou Gordon Freeman odvedl, byl očividně spokojen a tak vám nabídl práci další. Nedal vám ovšem moc na výběr, takže jediná možnost (tedy pokud vás již neomrzel život) byla přijmout a vstoupit do portálu...
Nyní se děj posouvá dopředu. Pro Gordona uplynulo jen několik vteřin, ale ve skutečnosti uteklo 10 let. Dostáváme se do tajemného města City 17 a pana Freemana čeká další úkol. Hra sice začíná vcelku klidně, ale to je jen ticho před bouří. Již brzy po začátku budete mít co dělat, abyste si zachránili krk, neboť po vás půjde kdekdo. Od starých známých Headcrabů a Zombií přes Ant Liony až po jednotky Combine a jiná stvoření. Možná vás překvapí, že Vortigaunti, mimozemští dělníci, které jste potkali v prvním díle na Xenu, jsou nyní na vaší straně, ovšem z důvodů, které nebyly objasněny.
Hlavní postavu a magnet na problémy, vědce Gordona Freemana, asi netřeba představovat. Naopak za představení rozhodně stojí vědec Dr. Eli Vance, který taktéž přežil události prvního dílu, a jeho dcera Alyx. Oba jsou členy odboje a snaží se Gordonovi pomáhat v boji proti nepřátelům. Navíc Alyx vlastní čtyřnohého robotického miláčka jménem Dog. A věřte, že tento obrovský mazlíček se opravdu rád předvádí. Ve hře potkáte i mnoho dalších postav včetně G-Mana, ale zmíním snad již jen Otce Gregoryho, kterého jsem si opravdu oblíbil. Představte si kněze, jenž likviduje zrůdy svou brokovnicí ve jménu otce, syna i ducha svatého. Ámen.
Jak to ale vše dopadne? V podstatě nijak. Hra má otevřený a poměrně rychle utnutý konec. Nedočkáme se bohužel žádného rozuzlení a tak se dá pouze spekulovat a čekat na pokračování.
Hra se odehrává ve městě zvaném City 17. Tiché a tajemné, poměrně rozlehlé a ostře hlídané město, které řídí Dr. Wallace Breen, s nímž se osobně setkáte až v samotném závěru hry. Právě ten hodlá potlačit rebely a snaží se vás dostat. Sídlí v budově zvané Citadela, která je nejzajímavějším prvkem města a je vskutku kolosálních rozměrů.
V City 17 se podíváte na mnoho míst. Zažijete přestřelky v úzkých chodbách, v halách i tunelech, budete brázdit vodní koridory ve vznášedle a projíždět pláže a silnice v bugině. Podíváte se i do vězeňského komplexu - a nesmím opomenout především samotnou Citadelu. Hra se odvíjí poměrně svižně, takže se ani chvíli nebudete nudit a neustále vás požene dál.
Vše začalo jednoho klidného dne. Gordon Freeman, obyčejný vědec, byl právě na cestě do laboratoří anomálních materiálů uvnitř rozsáhlého komplexu Black Mesa, kde pracoval. Ten den ale neměl být jako každý jiný. Měl se totiž v testovací laboratoři uskutečnit experiment. Dopadl však katastrofálně a měl nepředvídatelné následky. Otevřela se brána do jiné dimenze a do laboratoří začaly pronikat podivná mimozemská stvoření. Pochopitelně nejevily ani nejmenší zájem o nějaké povídání a tak čekala Gordona dlouhá a nebezpečná cesta. Snažili se ho zlikvidovat nejen samotní vetřelci, ale i vojenské elitní jednotky, neboť vláda se snažila celou záležitost v přísně tajném komplexu Black Mesa ututlat a každého, kdo by mohl promluvit, eliminovat. To se ale nepovedlo a Gordon se vypořádal se všemi nástrahami a přežil - stejně jako několik dalších lidí, se kterými se brzy opět setkáte. Děj prvního dílu končil na vetřelecké planetě Xen, kde se Gordon vypořádal s hlavním protivníkem, masivní létající bytostí Nihilanthem. Zdálo by se, že hrdina zabil hlavního bosse a vše dobře skončí, ale jistí lidé mají s Gordonem ještě jiné záměry...
Některé situace mi přijdou trochu moc odfláknuté vzhledem k možnostem enginu. Jako příklad uvedu vojáka, který bez rozmyslu přímo před vámi naběhne do chapadla zámotku, nechá se jednoduše vytáhnout vzhůru a sežrat. Přitom by vypadalo opravdu efektně, kdyby se snažil bránit a nevzdal se tak snadno. Hra je propletena naskriptovanými situacemi, proto se divím, že některých příležitostí nebylo využito.
Další problém se týká občasného bloudění a hledání cesty. Po celou hru bylo vždy řešení vcelku jasné a přímočaré, ale párkrát se mi stalo, že jsem něco přehlédl a pobíhal zběsile kolem a marně hledal kudy dál.
Posledním neduhem, který mě napadá, je později ve hře chování Ant Lionů a rebelů, kteří jsou na vaší straně a pomáhají vám. Sice se snaží, ale že by pobrali moc rozumu se říci nedá. Pokud jim nedáte rozkaz, neustále se pletou pod nohy; v úzkých chodbách a na schodištích jsem je musel neustále přeskakovat.
Žádná akční hra se neobejde bez pořádného arzenálu - a o Half-Life 2 to platí dvojnásob. Asi nikoho nepřekvapí, že první, co dostanete do rukou, bude klasické páčidlo. S tím se ale nedá vzdorovat hordám nepřátel moc dlouho; minimálně od chvíle, kdy budete muset zlikvidovat první vojáky a střelná zbraň bude nezbytná. Nejprve to bude klasická 9mm pistole. Ta proti prvnímu dílu postrádá polo-automatický mód, ale přesto se s ní dá střílet velice rychle. Druhou pistolí bude revolver .357 Magnum, smrtící víc než kdy jindy. Jeden zásah a konec. Následují automatické zbraně, SMG s granátometem se zásobníky na 45 nábojů a pulzní puška se zásobníky na 30 nábojů a opravdu efektivním sekundárním módem střelby, který nepřátele doslova vypaří. Bohužel, munice pro tento mód moc není.
Do další kategorie zbraní patří stará známá brokovnice, která nyní pojme pouze 6 patron, ale naštěstí byla zachována možnost dvojitého výstřelu. Druhou zbraní patřící do této kategorie je kuš střílející rozžhavené projektily. Druhý mód je opět zoom, ale nejpodstatnější změnou je ta, že projektily nyní létají po balistické křivce.
Do předposlední kategorie patří ruční granát s dvěmi způsoby odhození (horem či spodem) a oblíbený raketomet neboli RPG. Ten se nedočkal žádných změn kromě vzhledových; možnost ručního navádění rakety tedy zůstává.
A v poslední kategorii je pouze jedna zbraň - feromony, které v průběhu hry získáte z vůdce Ant Lionů. Využít se dají pouze v několika lokacích na přilákání Ant Lionů na pomoc a jejich následné ovládání. Na druhou stranu to jsou opravdu zdatní pomocníci a umožní vám starat se o podstatné věci, zatímco oni se zneškodní vše, co má ještě všechny části těla na svém místě.
To ale zdaleka není vše, do úplně první kategorie patří zbraň, kterou jsem si nechal úplně na konec. Jedná se o Gravity Gun a dostanete ho poměrně brzy po začátku hry. Již název zbraně napovídá, že bude mít něco společné s gravitací. A skutečně - díky ní budete moci manipulovat s předměty a přitahovat si je k sobě či naopak je odpalovat do dálky.
Cokoliv - zbraň ležící na zemi, kámen, židli, stůl i třeba radiátor... Vše budete moci přitáhnout k sobě, využívat to jako štít před nepřátelskou palbou a poté prudce vymrštit na cíl. Každý objekt má svoji váhu a Gravity Gun má omezenou sílu, tudíž z dálky bez problému přitáhnete cihlu, ale radiátor ze zdi vyrvete pouze zblízka a například auto si nepřitáhnete ani z metru; ale lze využít odpalovacího módu zbraně a paprskem ho odstřelit o kus dál.
Bohužel Gravity Gun lze většinu hry aplikovat pouze na neživé věci, ale to se změní v poslední části, kdy se zbraň dočká nechtěného vylepšení a stane se z ní nemilosrdný zabiják, schopný manipulovat s lidmi jak s hadrovými panáky. V poslední části hry to bude vaše jediná zbraň, ovšem s několikanásobně zvýšeným výkonem. Bez problému vyrvete ze stěny řídicí panel a odpálíte ho do dálky, nebo si přitáhnete nebohého vojáka a zpřelámete mu kosti o zeď. To už ale záleží na jen vaší fantazii.
Ptáte se, na jaké nepřátele se můžete těšit? Opět potkáte pomalé a hloupé Zombie, skákající Headcraby a mutace těchto tvorů. Narazíte na houfy malých létajících Manhacků, což jsou pily, které se vás snaží rozřezat na kousíčky, a zažijete nejednu přestřelku s Combine vojáky.
Můžete se také těšit na souboje s většími stroji. Během hry se vás budou snažit zabít obrněná vozidla s raketomety, miny shazující helikoptéry Combine s těžkými kanóny a především Strideři, kteří s vámi dokáží udělat krátký proces. Jedná se o stroj s obrovskýma nohama, na které vás může nabodnout, a oproti nim drobným tělíčkem, na němž je připevněn opravdu vražedný kulomet. Vystaveni přímým zásahům nepřežijete ani vteřinu, navíc disponuje speciálním paprskem, který vás dokáže doslova vypařit. Dále potkáte Roller Mine, malé energetické koule, které se na vás přisají a pomalu vás zabíjí. Asi jediný způsob, jak je zneškodnit, je odhodit je do vody pomocí Gravity Gunu. Ty už ale patří mezi menší stroje, společně se sondami, které vás občas dokáží překvapit. Sice vás sice nezraňují, ale neustále vás fotí a oslňují bleskem; ovšem stačí dvě rány páčidlem a je po problému.
Dalším protivníkem, kterého jsem již zmínil, je Ant Lion. Jedná se o brouka podobného Arachnidům z hvězdné pěchoty, ovšem je menší a nerozseká vás na jednu ránu. V té části hry, kdy vás čeká jízda v bugině, si s nimi doslova projdete peklem. Pak ale přijde zlom a dostanete se k feromonům jejich vůdce. Od té chvíle se stanou vašimi užitečnými pomocníky.
Episode One začíná přesně tam, kde skončil minulý díl. Alyx se svým robotickým psem Dogem nalézá vás, respektive Gordona Freemana v sutinách Citadely. Během chvilky, při níž se probíráte a postupně si uvědomujete, co se vlastně stalo, získáte trochu informací od Alyxina otce, Eliho, a doktora Kleinera. Nyní začíná rychlý útěk ze City 17, při kterém nebude o adrenalinové pasáže nouze. Valve se totiž podařilo vypořádat s nudnými částmi, které svým pomalým tempem srážely výtečnou akci. Přímo do koše tedy mířily „jezdící“ úseky. Nesekáte se tedy s buginou ani se vznášedlem. Celou dobu, kterou strávíte u Episode One, totiž projdete po vlastních nohou.
Jestliže jste si oblíbili zřejmě nejlépe provedenou NPC postavu Alyx, pozorně čtěte následující řádky. Právě Alyx vám dělá partnerku po skoro celou hru. Pomáhá vám řešit zapeklité problémy, které leckdy nastanou. Ona Alyx je takovou kapitolou sama o sobě. Působí totiž naprosto reálně, skoro jako živá postava. Veškeré řešení zcela nemožných situací zvládá bez problémů. Její pocity se mění, ať už je chvíli vystrašená, jindy si zase utrousí nějaký ten vtípek buď na vaší nebo cizí adresu, stále nepůsobí jako řízená počítačem (nový mimický engine opravdu funguje). Například v temné garáži narazíte na nemrtvého vojáka Combine. Alyx nenapadne nic lepšího než vypustit hlášku: „Zombine“. Musím říci, že za podobné vtipné momenty jsem byl velice rád, jelikož temná atmosféra hry vás ihned pohltí a hororová sekce v garážích se lehce vyrovná Ravenholmu.
Ostatně design map měli vždy Valve jako eso v rukávu. Ať už se jedná o prostory Black Mesa a okolí v prvním HL, či výtečné architektonické výtvory v HL2. Episode One není v tomto směru pozadu, což dokazuje různorodost prostředí. V první části hry se vracíte zpět do Citadely. Již zde se přesvědčíte, čeho všeho je Source engine schopen a také čeho jsou schopni vývojáři. Skvěle vypadající futuristické místnosti; obrovské jádro uvnitř Citadely je neskutečným skvostem. Jelikož může Citadela explodovat každou chvílí, mnoho času zde strávit nemůžete. Proto se rychle přesouváte do temných prostorů zničených garáží, kde se to Antliony a nemrtvými jen hemží. Tísnivá atmosféra vás během chvíle naprosto zajme. Zde se setkáte i s novou nepřátelskou jednotkou, kterou je již zmiňovaná zombie vojáka Combine. Ten vám může během chvíle pěkně pocuchat páčidlo pomocí granátu, se kterým rychle a sebevražedně běhá vaším směrem. Naštěstí jej jde pár ránami skolit a granát pomocí gravity gunu poslat na další nepřátele.
Poté se dostáváte do zničeného City 17, které skoro nepoznáte. Trosky, prach, špína. Z celého města sálá naprostá beznaděj, strach a utrpení. Právě díky těmto detailům a ponuré atmosféře se hraní stává bezkonkurenčním. V troskách města narazíte na Antliony, vojáky Combine a samozřejmě na lidi z odboje. Boje mezi těmito třemi frakcemi neznají mezí. O tom se přesvědčíte právě v ulicích města, kdy létají kulky ze všech stran, ozývají se výkřiky i ohlušující výbuchy, Antlioni pobíhají a útočí na každého. Vše působí dynamicky! Závěr epizody pak nabídne grandiózní efekty a po skončení titulků čeká na hráče překvapení v podobně traileru na druhou epizodu, odehrávající se mimo City 17.
Stejně jako v předchozím díle je i zde nedílnou součástí vašich rozhodnutí a řešení situací gravity gun. Bez něho byste byli… no, však víte kde. S gravity gunem si tedy užijete mnoho legrace. Bez něho byste nevyřešili všemožné hádanky, které jsou na podobné úrovni jako v minulém díle. Čeká vás vyvažování různých trubek, díky kterým se dostanete na patřičné místo. Plastovými sudy budete podpírat kovové ochozy, jinak byste okusili plavání ve vodě plné elektrického proudu. Ke stacionárním kulometům se takřka nedostanete, vesměs vždy je totiž obsadí Alyx, která s nimi zacházet opravdu umí. Stejně tak dobře působilo její zabíjení veškeré nepřátelské havěti pomocí ostřelovací pušky.
Po grafické stránce působí Episode One excelentně. Pohyby postav byly ještě vylepšeny a o největší zlepšení grafického zpracování se postaraly HDR efekty. Jedná se o realistické nasvícení scény, z přiložených obrázků jistě poznáte o čem je řeč. Textury jsou detailní, zpracování vodní hladiny a vody jako takové je výtečné. Nejvíce v šoku však budete z mimiky postav, především Alyx doznala jistých úprav – její animace čítají skoro třikrát více fází než posledně. Zrychlilo se i nahrávání mezi úrovněmi. Source engine má v sobě obrovský potenciál, je neustále vylepšován o nejnovější efekty, ovšem dynamické stínování a osvětlování stále chybí. Po zvukové stránce je vše v čistém nadprůměru. Dabing postav je více než povedený, herci odvedli skvělou práci! Veškeré zvuky působí přirozeně a když se objeví během hraní hudební doprovod, jedná se o pěkné melodie.
Umělá inteligence je na velice dobré úrovni. Nepřátelé se kryjí, spolupracují spolu, zombie na vás hází vše, co jim padne pod drápy a podobně. Naštěstí se podařilo odstranit nepříjemné zasekávání o spřátelené postavy, které dokázalo leckdy naštvat.
Někoho může zarazit doba hraní. Stejně jako u SiN je herní doba oproti jiným titulům poměrně krátká, Episode One lze dohrát na střední obtížnost za nějaké tři a půl hodiny. Na druhou stranu je hra opravdu našlápnutá, takže vás chytne a nepustí. Společně se SiN se jedná o zřetelný nadprůměr, který dává jasně najevo, že herní epizody mají velkou šanci na úspěch. Koneckonců, ony ty skoro čtyři hodiny zábavy nejsou za dvacet dolarů až tak špatné.
Episode Two zavede hráče do okolí nechvalně známého města City 17. Postupem hry totiž zabloudíme do lesů a neprobádaných koutů tamní krajiny, kam žádný opovážlivec nevstoupí bez povolení a pořádného zbrojního arsenálu. Namísto pustých ulic a zaprášených bytů se setkáte s nepřístupným terénem a ukrytými komplexy, kde se to nepřáteli jen hemží. Autoři se rozhodli přilít pověstný olej do ohně a díky tomu na nás nebude číhat jen jeden „proti-proudu-smýšlející“ člobrda. Počty protivníků mnohdy dosáhnout až k desítkám, což zároveň slibuje daleko intenzivnější zážitek. Jak jinak využít potenciál rozsáhlosti krajiny, než naházet na všechny strany obludy a vojáky? Někteří opovážlivci se dokonce nebojí tvrdit, že Episode Two nabídne zážitek do jisté míry srovnatelný s multiplayerově zaměřenými tituly Battlefield.
Dokonce budou po vaší straně bojovat spolubojovníci, kteří vám dokáži pomoci v těch nejtěžších přestřelkách. Zatím se sice neví, jestli jim půjdou zadávat rozkazy, ale přesto to nezní špatně. Všímám si, že Half-Life jako takový začíná pomalu měnit svoji tvář. Ryze singleplayerové ražení nabývá na síle a bere si očividně něco i z multiplayeru. Doufejme, že to nedopadne špatně.
Zároveň s tím nás čeká řada nových věciček, hračiček, „kdovícodníků“ a „kdovícoudělátek“. Počínaje vozidlem zkonstruovaným lidmi z okolních lesů, přes zcela novou zbraň Strider buster a konče přibylou funkcí geniální hračky Gravity Gun. Přitom poslední jmenovaný příklad zní sám o sobě nejzajímavěji. Gravitační zbraň se v datadisku Episode Two dočká možnosti teleportovat objekty z jednoho místa na druhé. Pravda, zní to jako výtažek z braku, jenže opak je... vlastně, měl by být pravdou. Jednak se díky nové funkci půjde přemístit z jednoho místa na druhé, a zároveň můžete provádět to samé s jinými objekty kolem vás. A využití? Prý nevídané! Co takhle vytvořit portál pod obrovskou bednou, která o pár okamžiků později dopadne na protivníkovu hlavu? Stačí vybrat místo vzniku a poté následný cíl, kam se předmět přemístí a máte vymalováno. Tvůrci tvrdí, že se jedná o nadmíru zábavnou záležitost. Uvidíme.
Jedním z největším překvapení vůbec se stalo oznámení, že toto nové samostatné rozšíření bude obsahovat i dlouho očekávaný multiplayerově zaměřený Team Fortress 2! Internetem kolovaly spekulace, lidé se dohadovali a přeli... A nakonec se ukázalo, že Episode Two se dočká i výše zmíněného multiplayerového módu! Autoři si dali předsevzetí, že nabídnou zcela ojedinělý herní zážitek, jenž okoření doslova komixově laděným zpracováním. Můžete se rozloučit s realisticky vyhlížejícím světem. Postavy, zbraně i prostředí mají vypadat komicky a nestandardně. Nicméně zatím není známo příliš dalších informací, o jeho náplni proto můžeme jenom dále spekulovat.
Tak jako tak má Episode Two ambice stát se dalším velice kvalitním přírůstkem do rodiny Half-Lifů. Dokonce bylo před nedávnem oznámeno, že se všechny epizody (celkem budo uv součtu tři) dočkají převedení na konzole. Konkrétně na PS3 a Xbox 360, což je přinejmenším další důvod k radosti. Než se ale pánové z Valve dopracují k výsledku, ještě nějaký ten pátek uplyne. Datum vydání je stanoveno na letošní Vánoce. Doufejme tedy, že vývoj nezastihnou komplikace a odklady.
Právě to se na konci roku 1997 povedlo tehdy neznámému týmu Valve, když na pulty obchodů přišel jeho první počin, FPS s prostým názvem Half-Life. Hra byla na svoji dobu výjimečná po stránce grafické i dějové. Jen díky nedostatečné propagaci byla zpočátku přehlížena i přesto, že oplývala výbornou hratelností a atmosférou. Není ale divu, že následná lavina na sebe nenechala dlouho čekat. Získávala jedno ocenění za druhým a médii byla zařazena mezi to nejlepší, co kdy na PC vyšlo, ne-li přímo na první příčku. To byl Half-Life. Hra, jež se stala fenoménem a díky vstřícnosti tvůrců k hráčské komunitě se dočkala nespočtu modifikací, čímž si po právu vysloužila nesmrtelnost.
A právě v těchto dnech konečně vychází hra, jejíž vývoj byl poznamenán mnoha nepříjemnostmi a na níž se tvrdě dřelo celých šest let. Hra, která má vysoké ambice převzít štafetu a pokračovat tam, kde první díl skončil. Half-Life 2 je tu! Jste zvědaví, jaký je? Zda byly naplněny všechny sliby? Věřím, že ano, takže se do toho pusťme.
Probuďte se pane Freemane, probuďte se. Nechci naznačovat, že jste snad v práci spal... Nikdo si nezaslouží odpočinek více než vy, avšak veškerá naše snaha by přišla vniveč, kdyby... Vlastně, snad postačí když řeknu, že Váš čas opět nadešel. Správný muž na nesprávném místě dokáže změnit mnoho. Tak tedy vstaňte, pane Freemane. Vstaňte a ucítíte popel.
Začnu přímo u zdroje; a to myslím doslova. Základem Half-Life 2 je totiž engine nesoucí název Source neboli zdroj. Na něm celá hra běží a umožňuje hráči provádět opravdu psí kousky. V žádné jiné hře jsem si zatím nemohl dovolit říct: „Proboha! Vždyť to je jako ve skutečnosti!“. Dokonalá fyzika, úžasná animace postav a efekty, to jsou největší přednosti tohoto enginu. Již po prvním spuštění na pozadí menu spatříte malé náměstíčko, kde se prochází lidé, poletují ptáci, ve větru se vlní kabely mezi sloupy a atmosféru podbarvuje blízký ruch City 17. Prostředí, jaká umí engine zobrazit, jsou tak úžasná, až se vám nebude chtít věřit, že je to stále jen iluze na vašem monitoru.
Zpět ale k samotné fyzice. Každý tvor a každý objekt má řadu vlastností; ať už se jedná o váhu, objem či hořlavost. Pokud někoho zabijete, pokaždé to bude jiné. Použitá zbraň, směr a počet výstřelů; dokonce každý jednotlivý zásah ovlivní jak a kam protivník dopadne. Postavy se zde chovají jako hadrové panenky a záleží jen na vás, do jaké polohy si je „zpracujete“. K tomu pravému dojmu ještě napomáhá fakt, že postavy jsou schopny vyjádřit více než 40 různých emocí; a to už je opravdu hodně. Pokud jste shlédli trailery k HL2, víte o čem mluvím.
Asi tím nejdůležitějším, na co jsou všichni zvědaví, je děj, který nám druhý díl přináší. Někteří z vás si jistě pamatují, že první díl končil na planetě Xen zabitím ohavného Nihilantha. Poté následovalo setkání se záhadným G-Manem a několik teleportací po Xenu, během kterých na vás hovořil. S prací, kterou Gordon Freeman odvedl, byl očividně spokojen a tak vám nabídl práci další. Nedal vám ovšem moc na výběr, takže jediná možnost (tedy pokud vás již neomrzel život) byla přijmout a vstoupit do portálu...
Nyní se děj posouvá dopředu. Pro Gordona uplynulo jen několik vteřin, ale ve skutečnosti uteklo 10 let. Dostáváme se do tajemného města City 17 a pana Freemana čeká další úkol. Hra sice začíná vcelku klidně, ale to je jen ticho před bouří. Již brzy po začátku budete mít co dělat, abyste si zachránili krk, neboť po vás půjde kdekdo. Od starých známých Headcrabů a Zombií přes Ant Liony až po jednotky Combine a jiná stvoření. Možná vás překvapí, že Vortigaunti, mimozemští dělníci, které jste potkali v prvním díle na Xenu, jsou nyní na vaší straně, ovšem z důvodů, které nebyly objasněny.
Hlavní postavu a magnet na problémy, vědce Gordona Freemana, asi netřeba představovat. Naopak za představení rozhodně stojí vědec Dr. Eli Vance, který taktéž přežil události prvního dílu, a jeho dcera Alyx. Oba jsou členy odboje a snaží se Gordonovi pomáhat v boji proti nepřátelům. Navíc Alyx vlastní čtyřnohého robotického miláčka jménem Dog. A věřte, že tento obrovský mazlíček se opravdu rád předvádí. Ve hře potkáte i mnoho dalších postav včetně G-Mana, ale zmíním snad již jen Otce Gregoryho, kterého jsem si opravdu oblíbil. Představte si kněze, jenž likviduje zrůdy svou brokovnicí ve jménu otce, syna i ducha svatého. Ámen.
Jak to ale vše dopadne? V podstatě nijak. Hra má otevřený a poměrně rychle utnutý konec. Nedočkáme se bohužel žádného rozuzlení a tak se dá pouze spekulovat a čekat na pokračování.
Hra se odehrává ve městě zvaném City 17. Tiché a tajemné, poměrně rozlehlé a ostře hlídané město, které řídí Dr. Wallace Breen, s nímž se osobně setkáte až v samotném závěru hry. Právě ten hodlá potlačit rebely a snaží se vás dostat. Sídlí v budově zvané Citadela, která je nejzajímavějším prvkem města a je vskutku kolosálních rozměrů.
V City 17 se podíváte na mnoho míst. Zažijete přestřelky v úzkých chodbách, v halách i tunelech, budete brázdit vodní koridory ve vznášedle a projíždět pláže a silnice v bugině. Podíváte se i do vězeňského komplexu - a nesmím opomenout především samotnou Citadelu. Hra se odvíjí poměrně svižně, takže se ani chvíli nebudete nudit a neustále vás požene dál.
Vše začalo jednoho klidného dne. Gordon Freeman, obyčejný vědec, byl právě na cestě do laboratoří anomálních materiálů uvnitř rozsáhlého komplexu Black Mesa, kde pracoval. Ten den ale neměl být jako každý jiný. Měl se totiž v testovací laboratoři uskutečnit experiment. Dopadl však katastrofálně a měl nepředvídatelné následky. Otevřela se brána do jiné dimenze a do laboratoří začaly pronikat podivná mimozemská stvoření. Pochopitelně nejevily ani nejmenší zájem o nějaké povídání a tak čekala Gordona dlouhá a nebezpečná cesta. Snažili se ho zlikvidovat nejen samotní vetřelci, ale i vojenské elitní jednotky, neboť vláda se snažila celou záležitost v přísně tajném komplexu Black Mesa ututlat a každého, kdo by mohl promluvit, eliminovat. To se ale nepovedlo a Gordon se vypořádal se všemi nástrahami a přežil - stejně jako několik dalších lidí, se kterými se brzy opět setkáte. Děj prvního dílu končil na vetřelecké planetě Xen, kde se Gordon vypořádal s hlavním protivníkem, masivní létající bytostí Nihilanthem. Zdálo by se, že hrdina zabil hlavního bosse a vše dobře skončí, ale jistí lidé mají s Gordonem ještě jiné záměry...
Některé situace mi přijdou trochu moc odfláknuté vzhledem k možnostem enginu. Jako příklad uvedu vojáka, který bez rozmyslu přímo před vámi naběhne do chapadla zámotku, nechá se jednoduše vytáhnout vzhůru a sežrat. Přitom by vypadalo opravdu efektně, kdyby se snažil bránit a nevzdal se tak snadno. Hra je propletena naskriptovanými situacemi, proto se divím, že některých příležitostí nebylo využito.
Další problém se týká občasného bloudění a hledání cesty. Po celou hru bylo vždy řešení vcelku jasné a přímočaré, ale párkrát se mi stalo, že jsem něco přehlédl a pobíhal zběsile kolem a marně hledal kudy dál.
Posledním neduhem, který mě napadá, je později ve hře chování Ant Lionů a rebelů, kteří jsou na vaší straně a pomáhají vám. Sice se snaží, ale že by pobrali moc rozumu se říci nedá. Pokud jim nedáte rozkaz, neustále se pletou pod nohy; v úzkých chodbách a na schodištích jsem je musel neustále přeskakovat.
Žádná akční hra se neobejde bez pořádného arzenálu - a o Half-Life 2 to platí dvojnásob. Asi nikoho nepřekvapí, že první, co dostanete do rukou, bude klasické páčidlo. S tím se ale nedá vzdorovat hordám nepřátel moc dlouho; minimálně od chvíle, kdy budete muset zlikvidovat první vojáky a střelná zbraň bude nezbytná. Nejprve to bude klasická 9mm pistole. Ta proti prvnímu dílu postrádá polo-automatický mód, ale přesto se s ní dá střílet velice rychle. Druhou pistolí bude revolver .357 Magnum, smrtící víc než kdy jindy. Jeden zásah a konec. Následují automatické zbraně, SMG s granátometem se zásobníky na 45 nábojů a pulzní puška se zásobníky na 30 nábojů a opravdu efektivním sekundárním módem střelby, který nepřátele doslova vypaří. Bohužel, munice pro tento mód moc není.
Do další kategorie zbraní patří stará známá brokovnice, která nyní pojme pouze 6 patron, ale naštěstí byla zachována možnost dvojitého výstřelu. Druhou zbraní patřící do této kategorie je kuš střílející rozžhavené projektily. Druhý mód je opět zoom, ale nejpodstatnější změnou je ta, že projektily nyní létají po balistické křivce.
Do předposlední kategorie patří ruční granát s dvěmi způsoby odhození (horem či spodem) a oblíbený raketomet neboli RPG. Ten se nedočkal žádných změn kromě vzhledových; možnost ručního navádění rakety tedy zůstává.
A v poslední kategorii je pouze jedna zbraň - feromony, které v průběhu hry získáte z vůdce Ant Lionů. Využít se dají pouze v několika lokacích na přilákání Ant Lionů na pomoc a jejich následné ovládání. Na druhou stranu to jsou opravdu zdatní pomocníci a umožní vám starat se o podstatné věci, zatímco oni se zneškodní vše, co má ještě všechny části těla na svém místě.
To ale zdaleka není vše, do úplně první kategorie patří zbraň, kterou jsem si nechal úplně na konec. Jedná se o Gravity Gun a dostanete ho poměrně brzy po začátku hry. Již název zbraně napovídá, že bude mít něco společné s gravitací. A skutečně - díky ní budete moci manipulovat s předměty a přitahovat si je k sobě či naopak je odpalovat do dálky.
Cokoliv - zbraň ležící na zemi, kámen, židli, stůl i třeba radiátor... Vše budete moci přitáhnout k sobě, využívat to jako štít před nepřátelskou palbou a poté prudce vymrštit na cíl. Každý objekt má svoji váhu a Gravity Gun má omezenou sílu, tudíž z dálky bez problému přitáhnete cihlu, ale radiátor ze zdi vyrvete pouze zblízka a například auto si nepřitáhnete ani z metru; ale lze využít odpalovacího módu zbraně a paprskem ho odstřelit o kus dál.
Bohužel Gravity Gun lze většinu hry aplikovat pouze na neživé věci, ale to se změní v poslední části, kdy se zbraň dočká nechtěného vylepšení a stane se z ní nemilosrdný zabiják, schopný manipulovat s lidmi jak s hadrovými panáky. V poslední části hry to bude vaše jediná zbraň, ovšem s několikanásobně zvýšeným výkonem. Bez problému vyrvete ze stěny řídicí panel a odpálíte ho do dálky, nebo si přitáhnete nebohého vojáka a zpřelámete mu kosti o zeď. To už ale záleží na jen vaší fantazii.
Ptáte se, na jaké nepřátele se můžete těšit? Opět potkáte pomalé a hloupé Zombie, skákající Headcraby a mutace těchto tvorů. Narazíte na houfy malých létajících Manhacků, což jsou pily, které se vás snaží rozřezat na kousíčky, a zažijete nejednu přestřelku s Combine vojáky.
Můžete se také těšit na souboje s většími stroji. Během hry se vás budou snažit zabít obrněná vozidla s raketomety, miny shazující helikoptéry Combine s těžkými kanóny a především Strideři, kteří s vámi dokáží udělat krátký proces. Jedná se o stroj s obrovskýma nohama, na které vás může nabodnout, a oproti nim drobným tělíčkem, na němž je připevněn opravdu vražedný kulomet. Vystaveni přímým zásahům nepřežijete ani vteřinu, navíc disponuje speciálním paprskem, který vás dokáže doslova vypařit. Dále potkáte Roller Mine, malé energetické koule, které se na vás přisají a pomalu vás zabíjí. Asi jediný způsob, jak je zneškodnit, je odhodit je do vody pomocí Gravity Gunu. Ty už ale patří mezi menší stroje, společně se sondami, které vás občas dokáží překvapit. Sice vás sice nezraňují, ale neustále vás fotí a oslňují bleskem; ovšem stačí dvě rány páčidlem a je po problému.
Dalším protivníkem, kterého jsem již zmínil, je Ant Lion. Jedná se o brouka podobného Arachnidům z hvězdné pěchoty, ovšem je menší a nerozseká vás na jednu ránu. V té části hry, kdy vás čeká jízda v bugině, si s nimi doslova projdete peklem. Pak ale přijde zlom a dostanete se k feromonům jejich vůdce. Od té chvíle se stanou vašimi užitečnými pomocníky.
Episode One začíná přesně tam, kde skončil minulý díl. Alyx se svým robotickým psem Dogem nalézá vás, respektive Gordona Freemana v sutinách Citadely. Během chvilky, při níž se probíráte a postupně si uvědomujete, co se vlastně stalo, získáte trochu informací od Alyxina otce, Eliho, a doktora Kleinera. Nyní začíná rychlý útěk ze City 17, při kterém nebude o adrenalinové pasáže nouze. Valve se totiž podařilo vypořádat s nudnými částmi, které svým pomalým tempem srážely výtečnou akci. Přímo do koše tedy mířily „jezdící“ úseky. Nesekáte se tedy s buginou ani se vznášedlem. Celou dobu, kterou strávíte u Episode One, totiž projdete po vlastních nohou.
Jestliže jste si oblíbili zřejmě nejlépe provedenou NPC postavu Alyx, pozorně čtěte následující řádky. Právě Alyx vám dělá partnerku po skoro celou hru. Pomáhá vám řešit zapeklité problémy, které leckdy nastanou. Ona Alyx je takovou kapitolou sama o sobě. Působí totiž naprosto reálně, skoro jako živá postava. Veškeré řešení zcela nemožných situací zvládá bez problémů. Její pocity se mění, ať už je chvíli vystrašená, jindy si zase utrousí nějaký ten vtípek buď na vaší nebo cizí adresu, stále nepůsobí jako řízená počítačem (nový mimický engine opravdu funguje). Například v temné garáži narazíte na nemrtvého vojáka Combine. Alyx nenapadne nic lepšího než vypustit hlášku: „Zombine“. Musím říci, že za podobné vtipné momenty jsem byl velice rád, jelikož temná atmosféra hry vás ihned pohltí a hororová sekce v garážích se lehce vyrovná Ravenholmu.
Ostatně design map měli vždy Valve jako eso v rukávu. Ať už se jedná o prostory Black Mesa a okolí v prvním HL, či výtečné architektonické výtvory v HL2. Episode One není v tomto směru pozadu, což dokazuje různorodost prostředí. V první části hry se vracíte zpět do Citadely. Již zde se přesvědčíte, čeho všeho je Source engine schopen a také čeho jsou schopni vývojáři. Skvěle vypadající futuristické místnosti; obrovské jádro uvnitř Citadely je neskutečným skvostem. Jelikož může Citadela explodovat každou chvílí, mnoho času zde strávit nemůžete. Proto se rychle přesouváte do temných prostorů zničených garáží, kde se to Antliony a nemrtvými jen hemží. Tísnivá atmosféra vás během chvíle naprosto zajme. Zde se setkáte i s novou nepřátelskou jednotkou, kterou je již zmiňovaná zombie vojáka Combine. Ten vám může během chvíle pěkně pocuchat páčidlo pomocí granátu, se kterým rychle a sebevražedně běhá vaším směrem. Naštěstí jej jde pár ránami skolit a granát pomocí gravity gunu poslat na další nepřátele.
Poté se dostáváte do zničeného City 17, které skoro nepoznáte. Trosky, prach, špína. Z celého města sálá naprostá beznaděj, strach a utrpení. Právě díky těmto detailům a ponuré atmosféře se hraní stává bezkonkurenčním. V troskách města narazíte na Antliony, vojáky Combine a samozřejmě na lidi z odboje. Boje mezi těmito třemi frakcemi neznají mezí. O tom se přesvědčíte právě v ulicích města, kdy létají kulky ze všech stran, ozývají se výkřiky i ohlušující výbuchy, Antlioni pobíhají a útočí na každého. Vše působí dynamicky! Závěr epizody pak nabídne grandiózní efekty a po skončení titulků čeká na hráče překvapení v podobně traileru na druhou epizodu, odehrávající se mimo City 17.
Stejně jako v předchozím díle je i zde nedílnou součástí vašich rozhodnutí a řešení situací gravity gun. Bez něho byste byli… no, však víte kde. S gravity gunem si tedy užijete mnoho legrace. Bez něho byste nevyřešili všemožné hádanky, které jsou na podobné úrovni jako v minulém díle. Čeká vás vyvažování různých trubek, díky kterým se dostanete na patřičné místo. Plastovými sudy budete podpírat kovové ochozy, jinak byste okusili plavání ve vodě plné elektrického proudu. Ke stacionárním kulometům se takřka nedostanete, vesměs vždy je totiž obsadí Alyx, která s nimi zacházet opravdu umí. Stejně tak dobře působilo její zabíjení veškeré nepřátelské havěti pomocí ostřelovací pušky.
Po grafické stránce působí Episode One excelentně. Pohyby postav byly ještě vylepšeny a o největší zlepšení grafického zpracování se postaraly HDR efekty. Jedná se o realistické nasvícení scény, z přiložených obrázků jistě poznáte o čem je řeč. Textury jsou detailní, zpracování vodní hladiny a vody jako takové je výtečné. Nejvíce v šoku však budete z mimiky postav, především Alyx doznala jistých úprav – její animace čítají skoro třikrát více fází než posledně. Zrychlilo se i nahrávání mezi úrovněmi. Source engine má v sobě obrovský potenciál, je neustále vylepšován o nejnovější efekty, ovšem dynamické stínování a osvětlování stále chybí. Po zvukové stránce je vše v čistém nadprůměru. Dabing postav je více než povedený, herci odvedli skvělou práci! Veškeré zvuky působí přirozeně a když se objeví během hraní hudební doprovod, jedná se o pěkné melodie.
Umělá inteligence je na velice dobré úrovni. Nepřátelé se kryjí, spolupracují spolu, zombie na vás hází vše, co jim padne pod drápy a podobně. Naštěstí se podařilo odstranit nepříjemné zasekávání o spřátelené postavy, které dokázalo leckdy naštvat.
Někoho může zarazit doba hraní. Stejně jako u SiN je herní doba oproti jiným titulům poměrně krátká, Episode One lze dohrát na střední obtížnost za nějaké tři a půl hodiny. Na druhou stranu je hra opravdu našlápnutá, takže vás chytne a nepustí. Společně se SiN se jedná o zřetelný nadprůměr, který dává jasně najevo, že herní epizody mají velkou šanci na úspěch. Koneckonců, ony ty skoro čtyři hodiny zábavy nejsou za dvacet dolarů až tak špatné.
Episode Two zavede hráče do okolí nechvalně známého města City 17. Postupem hry totiž zabloudíme do lesů a neprobádaných koutů tamní krajiny, kam žádný opovážlivec nevstoupí bez povolení a pořádného zbrojního arsenálu. Namísto pustých ulic a zaprášených bytů se setkáte s nepřístupným terénem a ukrytými komplexy, kde se to nepřáteli jen hemží. Autoři se rozhodli přilít pověstný olej do ohně a díky tomu na nás nebude číhat jen jeden „proti-proudu-smýšlející“ člobrda. Počty protivníků mnohdy dosáhnout až k desítkám, což zároveň slibuje daleko intenzivnější zážitek. Jak jinak využít potenciál rozsáhlosti krajiny, než naházet na všechny strany obludy a vojáky? Někteří opovážlivci se dokonce nebojí tvrdit, že Episode Two nabídne zážitek do jisté míry srovnatelný s multiplayerově zaměřenými tituly Battlefield.
Dokonce budou po vaší straně bojovat spolubojovníci, kteří vám dokáži pomoci v těch nejtěžších přestřelkách. Zatím se sice neví, jestli jim půjdou zadávat rozkazy, ale přesto to nezní špatně. Všímám si, že Half-Life jako takový začíná pomalu měnit svoji tvář. Ryze singleplayerové ražení nabývá na síle a bere si očividně něco i z multiplayeru. Doufejme, že to nedopadne špatně.
Zároveň s tím nás čeká řada nových věciček, hračiček, „kdovícodníků“ a „kdovícoudělátek“. Počínaje vozidlem zkonstruovaným lidmi z okolních lesů, přes zcela novou zbraň Strider buster a konče přibylou funkcí geniální hračky Gravity Gun. Přitom poslední jmenovaný příklad zní sám o sobě nejzajímavěji. Gravitační zbraň se v datadisku Episode Two dočká možnosti teleportovat objekty z jednoho místa na druhé. Pravda, zní to jako výtažek z braku, jenže opak je... vlastně, měl by být pravdou. Jednak se díky nové funkci půjde přemístit z jednoho místa na druhé, a zároveň můžete provádět to samé s jinými objekty kolem vás. A využití? Prý nevídané! Co takhle vytvořit portál pod obrovskou bednou, která o pár okamžiků později dopadne na protivníkovu hlavu? Stačí vybrat místo vzniku a poté následný cíl, kam se předmět přemístí a máte vymalováno. Tvůrci tvrdí, že se jedná o nadmíru zábavnou záležitost. Uvidíme.
Jedním z největším překvapení vůbec se stalo oznámení, že toto nové samostatné rozšíření bude obsahovat i dlouho očekávaný multiplayerově zaměřený Team Fortress 2! Internetem kolovaly spekulace, lidé se dohadovali a přeli... A nakonec se ukázalo, že Episode Two se dočká i výše zmíněného multiplayerového módu! Autoři si dali předsevzetí, že nabídnou zcela ojedinělý herní zážitek, jenž okoření doslova komixově laděným zpracováním. Můžete se rozloučit s realisticky vyhlížejícím světem. Postavy, zbraně i prostředí mají vypadat komicky a nestandardně. Nicméně zatím není známo příliš dalších informací, o jeho náplni proto můžeme jenom dále spekulovat.
Tak jako tak má Episode Two ambice stát se dalším velice kvalitním přírůstkem do rodiny Half-Lifů. Dokonce bylo před nedávnem oznámeno, že se všechny epizody (celkem budo uv součtu tři) dočkají převedení na konzole. Konkrétně na PS3 a Xbox 360, což je přinejmenším další důvod k radosti. Než se ale pánové z Valve dopracují k výsledku, ještě nějaký ten pátek uplyne. Datum vydání je stanoveno na letošní Vánoce. Doufejme tedy, že vývoj nezastihnou komplikace a odklady.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář