V sobotu 1. března 2008 se uskutečnil zájezd na muzikál Angelika.
Představení se hrálo v Divadle Broadway a začínalo ve 14 hodin.
Plánovaný odjezd v deset hodin se zdál být postačující,
ale ouha, plány a především cestu nám zkřížila větrná smršť
Emma. Něco nám již naznačila cesta přes Dětřichov, kdy zkratku
na Liberec kolem Thermolastu zatarasily popadané stromy, se
kterými již zápolily hasičské pily. Než jsme opustili Liberec,
tak jsme měli možnost hasiče potkat ještě třikrát, ale nic nás
zatím neznepokojovalo. Krajina za okny autobusu pěkně
ubíhala a z cesty jsme ukrajovali kilometr za kilometrem.
Občas do nás žďuchnul větrný poryv, ale to jsme s přehledem
ustáli. Všichni jsme se již těšili, jak si před muzikálem dáme
dobrý oběd v některé pražské restauraci.
Už, už se blížíme na čtyřicátý kilometr, ale co to??? Před námi
se zjevila kolona, konce jsme nedohlédli, páč se ztrácela za
zatáčkou a mírným návrším. Nikdo jsme nevěděli, co se děje.
Nejčastěji jsme tipovali dopravní nehodu, byli jsme zvědaví, copak
nám to nabouralo naše plány. Pan řidič si konečně zapnul
radio, ale než naladil nějakou stanici s dopravním zpravodajstvím,
už kdosi volal příčinu našeho nekonečného šourání se v koloně.
Na pětačtyřicátém kilometru se vlivem větru proroučel k zemi
stožár velmi vysokého napětí, naneštěstí si "ustlal" přes oba
jízdní pruhy na Prahu.
Policie dálnici uzavřela a dopravu odkláněla u sjezdu na Bakov nad
Jizerou. Lehce jsme znervózněli. S vidinou dobrého oběda si mnozí
do ranečků moc nezabalili.Na druhou stranu byli i tací, kteří
vpřípadě nouze mohli živit i více člennou rodinu
Hurá, už jsme na exitu Bakov nad Jizerou a tradá na Prahu.
Do prastaré, stověžaté matky všech měst jsme dorazili za deset
minut dvě. Autobus jsme opustili v ulici Na Florenci a potom jsme
pelášili přes náměstí Republiky, kolem Obecního domu a divadla
Hybernia (kde jsme mimochodem byli loni na Golemovi) až do
Divadla Broadway v ulici na Příkopě. Ve čtrnáct hodin a pět minut
už nás uvaděčka, s prstem na puse a slovy: " tiše, už se hraje",
doprovázela ke dveřím v blízkosti našich sedadel.
Nutno podotknout, že to byl excelentní atletický výkon a zvláště
smekám před staršími dámami, které se s touto fyzickou zátěží
vypořádali více než skvěle.
Umělci naštěstí zpívali nahlas a nebylo tak slyšet kručení v našich
žaludcích a tlukot našich rozdováděných srdečních svalů po uběhlé
osmistovce.
Kulturní zážitek, umocněn tělesnou námahou, byl výborný
a většině zájezdníků se muzikál z dílny Michala Davida líbil.
Melodická hudba a srozumitelné texty, proložené vtipnými
hláškami dvojice nejprve alchymistů, pak žebráků a nakonec
eunuchů (například narážka na poplatky u lékařů, nebo slabost pro ženy
s Ótépéčkem - OTP - Okrasným Tukovým Prstenecem) a to vše
podtrženo nápaditými kostými zanechalo silný umělecký dojem.
Hlavní dvojicí byli Angelika a Joffrey de Peyrac v podání Moniky
Absolonové a Josefa Vojtka.
Nezapomenutelný byl i Bachtiary - bej, kterého ztvárnil Ali Amiri.
A další hvězdička ze Superstar a to Šárka Vaňková alias dvorní
dáma Montespan.
Po štastném konci, kdy Angelika opět skončila v náruči svého
milovaného Joffreyho a skandovaném potlesku, jsme se ještě
na pár minut rozprchli po Praze ve snaze " ulovit " něco na zub.
Po ukonejšení všech potřeb jsme se trousili tou samou cestou,
kterou jsme prve chvátali, k našemu autobusu. Cesta domů už
byla bez překvapení.
Závěrem bych chtěl poděkovat organizátorům zájezdu, že nám
umožnili tento výlet a rozšířili tak naše obzory. Děkuji.
S odstupem času kvituji i ty vámi nezaviněné závody do divadla,
které mi přidali na fyzičce a podpořily tak heslo: " V zdravém těle,
zdravý duch".