SK Ketkovice

Po dvouzápasové odmlce se do sestavy vrátil uzdravený Řezanina. Poslední výsledky Říčan vzbuzovaly velký respekt k soupeři. Připravovali jsem se jak pokrýt nejlepšího střelce soutěže - říčanského Jahodu, ale ten odehrál celý zápas na místě stopera a tak trochu byl vlastně eliminován.

Náš vstup do zápasu byl přímo ukázkový. K výkopu se postavili Laďa N. s Tomášem O., dvakrát si mezi sebou vyměnili míč a Tomáš z rohu velkého vápna křížnou střelou rozvlnil síť. Od úvodního hvizdu neuplynulo ani 15 sekund. A tak si hosté poprvé sáhli na míč, až když ho tahali z vlastní branky. Po dalších 5 minutách vysunul ideální nahrávkou Tomáš O. Laďu N. a ten sám před gólmanem uklidil míč podruhé do sítě. Na bránu říčanských se sypal jeden útok za druhým - po levé straně Marek V. s Tomášem J. po pravé Laďa N. s Tomášem O. I defenzivní hráči si vzorně plnily své úkoly, již na půli odebírali soupeři míče a dobrým rozehráním rozjížděli útoky. Při jednom z četných rohových kopů proklouzl brankáři hostí míč mezi rukavicemi a zapadl do sítě potřetí. Další branku vstřelil Jarda S. a bylo to 4:0. Po trestném kopu, který zahrával Marek V. vyrazil gólman míč před sebe, kde k němu měl nejblíž Tomáš O. a byla z toho "rukavica" - 5:0. Kluci měli v první půli ještě několik velmi slibných příležitostí, Tomáš O. 2x těsně přestřelil, nastřelil břevno, Marek V. minul, Tomáš J. nebezpečně pronikal do bezprostřední blízkosti a další, a další. Prvních 25 minut zápasu bylo asi nejlepších co jsme mohli letos vidět. Ve zbývajících 10 minutách se naše převaha alespoň trochu snížila a druhý poločas vypadal na stejný obrázek. Proměna byla ale neuvěřitelná. Možná si hráči mysleli, že to tam bude padat samo, pro oko tak jednoduše jak v první půlce, ale opak byl pravdou. I střelecké štěstí zalezlo někam do kouta. Několik slibných šancí jsme si utvořili, ale nebyly to akce typu prvního poločasu, kdy jsme se dostávali do šestnáctky přihrávkami po zemi a kombinacemi. Nutno vyzdvihnout i brankáře hostí, který robinzonádami kryl střely Marka V. a Tomáše O. a dokonale vymazal svou chybu z první půle. A tak přišla první obrminela Honzy B. Při odkopu na naší půlku si pohodlně dobíhal pro míč a směřoval k němu i Libor K. Jenže Honza si chtěl s míčem pohrát, zakličkoval si s malinkým útočníkem Říčan, který mu ovšem míč ukopl a z velké dálky trefil opuštěnou branku. Snad první střela na naši branku skončila gólově. A tak jsme se stále trápili koncovkou a bezzubě útočili. Většinou jsme se ukličkovali ještě v hloubi pole nebo nám ojedinělé dlouhé pasy utíkaly do autu. Naprosto se vytratila kombinace, kluci si začali zase brát zodpovědnost sami na sebe a začali být nervózní. A udeřilo podruhé. Dlouhý odkop směřující k našemu brankáři pokrýval Honza a nechával Libora aby si míč mohl vzít do rukou. Nahrávku hlavou promeškal a tak jen clonil útočníkovi hostí aby se nedostal k míči. Jenže Libor taky zrovna neoplýval rychlostí a tak se mezi našimi hráči objevila noha stejného říčanského útočníka a ukopla našim hráčům míč přímo před nosem. No neměl Honza zrovna svůj den. Ke konci zápasu se ještě zranil Tomáš O., ale už jsme neměli hráče na vystřídání a tak už to jen odchodil a docela uvítali konec zápasu.

Kdo viděl pouze druhý poločas, těžko věří, že ten první byl jako nebe a dudy. A za ten první jsme fakt chválou nešetřili.