SVĚT RETRIEVERŮ

Mezinárodně platný standard popisuje zlatého retrívra jako psa souměrné stavby těla, harmonického, živého a silného. Právě z těchto požadavků musejí vycházet zásady úpravy srsti. Při nezbytné nenápadnosti a absolutní nenásilnosti musí úprava v nutné míře zajistit, aby pes nevypadal jako nesouměrný, nevyvážený, hrubý, těžkopádný nebo slabý. V posledních letech se z loveckého psa, kterým původně zlatý retrívr byl, stal oblíbený společenský pes, jemuž mimořádnou popularitu vysloužila především jeho povaha, ale také krásný vzhled. A jde-li o jedince, který má být předveden na výstavě, je úprava srsti naprosto nezbytná !!!

S citlivou, nenásilnou a ve svém výsledku nenápadnou úpravou osrstění je nejlépe začít na hlavě. Ta má být podle standardu vyvážená, s širokou, mozkovnou a dostatečně širokou, hlubokou a silnou čenichovou partií. Před ušními boltci a za nimi je třeba odstranit přebytečnou srst. Srst se krátí buď škubáním trimovacím nožem nebo se ostříhá nůžkami, nejlépe efilačními . Škubat a zejména stříhat je nutno s mimořádnou opatrností !!! Zkrácená srst musí vypadat naprosto přirozeně, nesmí být příliš krátká. používání obyčejných nůžek se raději vyvarujte !

Od týlního hrbolu až po kohoutek se musí táhnout celistvá, výrazná linie bez jakýchkoli výraznějších proláknin a vyklenutí. Všechny delší, přečnívající chlupy je nutno vyškubat. Rovněž je třeba odstranit veškerou odstávající, příliš dlouhou srst zespoda na krku a zepředu na hrudi, zejména na vrcholu hrudní kosti. Musí vzniknout linie šíje odpovídající, elegantní, plynulá křivka, která přechází bez znatelného přerušení do srsti na spodní straně hrudníku. Krk po úpravě musí být, jak požaduje standard, patřičně dlouhý, suchý a svalnatý. Silou musí pochopitelně odpovídat mohutnosti trupu.

Tak jako na krku se musí upravit také srst na trupu. Horní linie těla, od kohoutku až po nasazení ocasu, musí být podle standardu rovná. Na bocích těla by neměla být žádná delší, do stran trčící srst. Jednotlivé odstávající chlupy je třeba zkrátit, zkrácení však nesmí být přílišné. Protože žebra mají být podle standardu dobře klenutá, neměl by být pes při pohledu zepředu úzký, jakoby ze stran zploštělý.

Ocas má být podle standardu nasazený v úrovni horní linie těla a má dosahovat k hleznům. Na jeho spodní straně je delší srst tvořící tzv. vlajku. Srst na vlajce není v celém průběhu stejně dlouhá, ale okraj vlajky by měl být celistvý, přirozeného vzhledu. Se zarovnáváním vlajky se začíná asi 1 cm od špičky ocasu. Směrem ke kořeni se srst rovnoměrně prodlužuje, takže je-li ocas natažen dozadu, s vrcholem zhruba v rovině hřbetu, dosahuje nejdelší srst ve vlajce přibližně úrovně kolen.

S úpravou osrstění končetin se začíná na tlapkách. Drápky se zkrátí podle potřeby a nůžkami se pak zastřihne srst kolem tlapek tak, aby nepřečnívala přes okraje. Tlapky mají být okrouhlé, tzv. kočičí, nikdy nesmějí být otevřené.

Celý výsledek úpravy lze nejlépe posoudit ve volném pohybu psa!