Zůstaň!
Veronika byla obyčejná 15-tiletá dívka, která si přála psa. Rodiče dlouho odolávali jejím prosbám, až nakonec podlehli a psa koupili. Štěně - fenku tříbarevného bígla. Fenka byla s průkazem původu, podle kterého se jmenovala Carry z Království lesů. Ale Veronika pojmenovala fenku Alma, protože tohle jméno se líbilo už strašně dlouho. A pokud někdy snila o tom, že má psa, vždy to byla fenka a slyšela na jméno Alma. Alma rostla a Veronika ji začala cvičit. Základní povely uměla v 6 měsících a tak Veronika chtěla zkusit obtížnější výcvik. Chtěla naučit Almu poslouchat pouze na posunky. To se jí celkem dařilo, Alma reagovala na její pokyny dobře. Jen povel "Zůstaň!" musel být vždy opakován, aby Alma zůstala ležet na místě. Jednou, když se Veronika s Almou vraceli z výcviku, zaslechla Veronika výstřel. Okamžitě zapískala, aby si Almu přivolala k sobě. Alma nikde. Veronika se začala rozhlížet okolo sebe, když ji zahlédla asi třicet metrů od sebe a měli mezi sebou dva muže s puškou a zastřeleným srncem. Veronika musela něco udělat, protože Alma se řítila přímo k mužům. Veronika si stoupla tak, aby měla jistotu, že ji muži nezahlédnou, ale Alma ji vidí dobře a posunkem vydala povel, na který Alma reagovala špatně. Vždy uběhla ještě několik metrů, než na zareagovala. Byl to povel "Zůstaň!". Veronika zavřela oči, aby neviděla, jak Alma vběhne mužům doslova pod nohy. A počítala sekundy, kdy uslyší výstřel na Almu, nebo na ni Alma začne skákat a Veroniku prozradí. Po chvíli, která se Veronice zdála hrozně dlouhá, oči otevřela a hledala Almu. Ta však ležela v křoví a přes louku, na které stáli muži, pozorovala Veroniku. Veronika přemýšlela, jak se dostat k Almě, ale muži to vyřešili za ní. Najednou se otočili a rychlým krokem odešli z louky. Veronika počkala dvě minuty, a když měla jistotu, že jsou muži pryč, vylezla z úkrytu a zavolala Almu k sobě. Vzápětí se na louce vynořil myslivec a za ním dva policisté. Začali se vyptávat Veroniky, jestli někoho neviděla. Veronika jim muže popsala. Policista si napsal její jméno a adresu. O tři dny později se u Veroniky doma objevil policista. Veronika nebyla doma a rodičům o zážitku na louce nic neřekla. Proto byli rodiče překvapeni, když rodičům řekl, že díky Veronice chytili pytláky, kteří jim už dva roky beztrestně unikají. Veronika se vrátila domu ve chvíli, když jim policista popisoval, v jakém nebezpečí Veronika byla. Když totiž muže dostihli a chtěli je zatknout, muži po nich začali střílet a myslivce, který je doprovázel, postřelili. Pak je s pomocí svého služebního psa chytili. Myslivec zatím žije, ale je v bezvědomí. Pokud zemře, budou pytláci obvinění i ze zabití. Veronika vše poslouchala za dveřmi. Pak vstoupila do místnosti, jako by nic neslyšela. Policista předal Veronice oficiální poděkování od nadřízených a pozvánku, aby se přišla na stanici podívat. Veronika toto pozvání využila a byla se podívat na policejní výcvik psů. Ten ji velice zaujal. Chodila tam dost často a vždy si s sebou brala Almu. Ta se zajímala spíš o psy než o jejich výcvik. Veronika se pochlubila, jak umí Alma poslouchat. Pouze zákus na rukáv Alma nezvládala, ale to se jí odpustilo, protože na to cvičená nebyla. Policisty velmi zaujalo, že Alma poslouchá pouze na posunky. V některých případech Alma poslouchala lépe než policejní pes. Uběhl rok. Alma začala hárat a Veronika se rozhodla, že ji nechá nakrýt. Alma šla za ženichem, jenž se honosil několika tituly. Jak za krásu, tak i za výkon v myslivosti. Jmenoval se Arno z Lovecké Lhoty. Pak se už jen čekalo, jestli se Almě narodí štěňata. Po dvou měsících se narodila. Byla krásná a bylo jich 8. Všem Veronika našla dobré domovy a doufala, že budou mít stejně hezký a zajímavý život jako Alma.