Chov
Eublepharis macularius-Gekončík noční
VÝSKYT:Afghánistán, Pákistán, Indie
VELIKOST:20-25(30)cm
UBYTOVÁNÍ:
Dříve než si domů přineseme gekončíka,musíme pro něj vybrat vhodnou ubikaci. Nabízí se nám řada možností. Mohou to být plastové bedny,které jsou asi nejlevnější,a jsou velmi lehké,což má výhodu při manipulaci,např. čistění.V USA je mnozí chovatelé často používají v nejrůznějších regálových systémech. Sám je mohu doporučit na odchov mláďat. Dále můžeme použít akvárium. Nevýhodou je zde poněkud nepraktický přístup shora,navíc musí být dostatečně vysoké,aby nám z něj neunikali cvrčci. Další možností je použití terária. Jeví se mi to jako nejlepší. Přístup z předu,udržování mikroklima,zabezpečení proti úniku chovanců i potravy. Beze sporu je i nejhezčí. V teráriu je vhodné vytvořit umělou zadní stěnu s terasami,čímž se nám zvětší využitelná plocha pro gekončíky,kteří sice nemohou šplhat po skle,ale drsná skalní či písková stěna není problém.
Velikost dna vyhovuje 60x30cm pro pár.
ZAŘÍZENÍ TERÁRIA:
Substrát- Jako první napadne snad každého písek. Bohužel písek má 2 velké nevýhody. Za prvé, práší, čehož se můžeme částečně zbavit jeho propráním. Za druhé,a to může být velký problém, zvířata ho občas pozřou spolu s potravou. Může dojít k zácpě a pokud včas nezasáhneme i k úhynu chovance.
Papírové ubrousky jsou další možností.Jsou hygienické,snadno se mění,ale nevypadají zrovna dobře.
Mě osobně se nejvíce osvědčila jílovito-písčitá půda a dále speciální vápníkový štěrk,který když zvířata náhodou pozřou,poslouží jako zdroj vápníku a neucpe je.
Úkryty-zde se nápaditosti meze nekladou.Obrácený květináč s proraženou dírou,skalky z kamenů,plastové dózy,… Hlavní je, aby se zvířata nemohla pod ně podhrabat a svalit je na sebe. Plastové dózy jsem zmínil záměrně. Pokud do nich déme vlhký rašeliník nebo lignocel,zvířata je budou často používat jako vlhký úkryt,ke svleku,a samice do nich budou klást vejce,což nám velmi ulehčí jejich hledání a vyjmutí. Pokud nevytvoříme nějaký takový vlhký úkryt,je vhodné pravidelně vlhčit jeden kout terária.
Zdroj tepla-Jako zdroj tepla můžeme použít obyčejnou žárovku, topný kámen nebo kombinaci obou. Pod zdrojem by měla teplota dosahovat asi
Miska s čerstvou vodou-musí být stále přítomná,gekončíci poměrně často pijí. Nepříliš hluboká,ale měla by být dost těžká aby ji zvířata nepřevrhla.
Miska s vápníkovým přípravkem-je vhodné ji do terária umístit,zvlášť v období kladení vajec,které je pro samice velmi náročné na vápník.
DALŠÍ POMŮCKY:
Pinzeta-k lovu cvrčků a další potravy a nejrůznější manipulaci
Lahvička s širokým hrdlem(filmovka)- v ní můžeme mít připravené vitamínové směsi a obalovat potravu vitamíny.
Miska-vložíme ji do terária při krmení červy,kteří se pak nemohou zavrtat do dna.
Rosítko
KRMENÍ:
Nejčastější a asi nejlepší krmivo jsou cvrčci,které se dají sehnat hned v několika druzích. Dále můžeme podávat šváby, sarančata, larvy zavíječů voskových. Moučné červy a tzv. „velké moučné červy“ podáváme jen v nouzi, protože jejich výživná hodnota je velmi nízká a zvířata po nich akorát tloustnou. Někteří gekončíci dokáží pozřít i myší holátko.Obratlovce však zkrmujeme minimálně,raději vůbec ne.
Nakoupenou potravu nezkrmujeme ihned,pár dní je dobré si ji hezky vykrmit,např. cvrčkům podáváme zeleninu a ovoce,čímž trochu zvýšíme jejich kvalitu.
Jednotlivá sousta podáváme v přiměřené velikosti-kratší než je hlava gekončíka.
Vitamíny a minerály-jsou nezbytnou složkou potravy a je nutné je gekončíkům podávat,zvlášť rostoucím mláďatům a kladoucím samicím.Každé sousto proto obaluji ve směsi vitamínů a vápníku.Vitamínových směsí nalezneme na trhu pestrou škálu,např. Vitamix Rep, Roborans H, Plastin,… Jako zdroj vápníku pak poslouží mleté vaječné skořápky,sépiová kost či mletý vápenec.
Pro obalení kořisti je, jak už jsem zmínil, praktická filmovka,kde je směs vitamínů a vápníku.Chytíme do ní pár cvrčků,zavřeme,protřepeme a buď vyklepneme do terária nebo krmíme z pinzety. Krmení z pinzety je sice časově náročnější,ale-máme přehled kolik potravy každý chovanec přijal,cvrčci ze sebe neotřepou vitamíny,gekončíci nepožerou substrát při jejich lovu,takže není problém je chovat i na písku a pokud máte terárium u sebe v pokoji,jako např. já,nehrozí,že se nějaký samec cvrčka schová v teráriu a v noci vám nedá spát. Ve čtyři hodiny ráno se v hezky zařízeném teráriu dost špatně loví. Z toho důvodu,pokud se chceme vyspat,vypouštíme na noc jen samičky-poznají se snadno podle kladélka a samečky zkrmujeme jen z pinzety.
Cvrčků nevhazujeme do terária příliš,protože nesežraní cvrčci mohou obtěžovat a v horším případě i zraňovat samotné gekončíky.
Dospělce krmím 5x týdně,mláďata denně.
Na závěr bych ještě zmínil smýkaný hmyz. Určitě je dobrý,ale nevýhodou je jeho omezená dostupnost a pokud si nejsme naprosto jistí,že nepřišel do kontaktu s nějakou chemikálií,raději ho nezkrmujeme.Ve městech ho nelovíme vůbec a někde na vesnicích zas nevíme,jestli louku na které ho lovíme nepostříkali nějakým chemickým prostředkem.
ZIMOVÁNÍ:
Pro vyvolání rozmnožování není zimní spánek nezbytně nutný,ale je příznivý pro gekončíky a rozhodně bych ho doporučoval. Provedeme to tak,že nejprve přestaneme gekončíky krmit a asi po 5 dnech vypneme tepelný zdroj a postupně necháme teplotu klesnout na 17-20st C. Po asi 2 měsících zase postupně zvedáme teplotu a pomalu začínáme i s krmením. Celou dobu musí mít gekončíci přístup k čerstvé vodě. Pokud bychom zaznamenali,že gekončíci jsou nějací špatní,raději je odzimujeme,také raději nezimujeme velmi malá mláďata a jedince,kteří nejsou v dobré kondici.
ROZMNOŽOVÁNÍ:
Gekončíky můžeme chovat v páru nebo ve skupině jeden samec a až 4 samice. Nikdy nechováme 2 samce pohromadě.Pro úspěšné rozmnožení potřebujeme především dostatečně starý pár. Samce poznáme podle větších análních pórů a zduřelého kořene ocasu. Gekončíci pohlavně dospívají přibližně v jednom roce života.Samičky raději připouštíme ještě o něco později. Minimální váha se často uvádí
Vylíhlá mláďata měří asi
SVLEK:
Čas od času se nám gekončíci svlékají.Mláďata častěji než dospělci. Samice se svlékají několik dní před snáškou,takže je dobré si vést o svlékání záznamy. Že přichází svlek poznáme velmi snadno podle toho,že stará kůže na gekončíkovi nejdřív zšedne a pak až zbělá. Gekončík ji pak ze sebe strhá a obvykle celou sežere. Pro dobré svlékání je nutná vyšší vlhkost,např. vlhký kout či úkryt. V suchém prostředí se může stát,že stará kůže zůstane na zvířeti a např. na prstech je může přiškrtit.Zbytky kůže se můžeme pokusit odstranit po jejich navlhčení pomocí pinzety.
KARANTÉNA:
Všechna nová zvířata chováme 2 měsíce odděleně a pokud nepozorujeme žádné potíže můžeme je přidat k ostatním.
POZNÁMKY:
O našem chovu si vedeme poznámky.Je jedno jestli v počítači či jen v bločku,ale je dobré si zapisovat minimálně veškeré potíže,svleky a data nakladení vajec. Dále si můžeme zapsat od koho a kdy jsme gekončíky sehnali, zimování, jak od sebe jednotlivé kusy poznáme a jak je máme v zápiskách označeny,nějakou speciální činnost,…
Každý časem pozná,že se tyto informace hodí.
ZÁVĚREM:
V dnešní době si můžeme koupit gekončíky v nejrůznějších barvách,ti se však ničím neliší od normálních divoce zbarvených jedinců. Při dodržení základních podmínek chovu jsou to odolní a dlouhověcí(až 20let) ještěři,kteří se snadno množí a rychle si zvyknou i na člověka. Možná si teď říkáte,že jste o gekončících četli něco jiného,je to možné,ale toto jsou jen mé názory a mé zkušenosti a je na Vás zda je nějak využijete či ne.