Například Attack on Pearl Harbor stvořila skupinka nadšenců, kteří předtím připravili vynikající kousek zdarma Plane Arcade. Podobně jsou na tom i ve studiu Hammerware. To předloni zabodovalo na známé soutěži Becherovka Game s titulem Aquadelic. A jelikož byl zájem od významnějších subjektů, mohli se pustit i do komerční verze, která je pochopitelně ve všech ohledech lepší.
"Aquadelic GT prezentuje poměrně svěží přístup k tématu."
Aquadelic GT prezentuje poměrně svěží přístup k tématu. Rozhodně nejde o na sebe naskládané závody, které byste postupně odškrtávali v lineární lince. Jako by si autoři vypůjčili myšlenku z Grand Theft Auta či Test Drive Unlimited a převedli ji na mořskou hladinu. To znamená, že na vodě budete oplývat značnou volností v tom, co si zrovna usmyslíte konat. Můžete se jen tak projíždět po okolí, byť tato činnost není už z podstaty věci tak zábavná jako v případě zmíněných automobilových hitů. Podle minimapy se orientujete v nejrůznějších závodních příležitostech, vašem příbytku, upgradovacích lokacích apod. Popravdě toho zrovna příliš není, co byste mohli vykonávat, přesto působí free-formová hratelnost přístupněji a uvěřitelněji. Obzvlášť u budgetové záležitosti dokážeme ocenit neotřelý přístup, protože ostatní studia zabývající se tvorbou nízkorozpočtových her by skutečně jen naskládala závody do jedné řady a zcela bez jakékoliv motivace či sžití se s herním alter egem nechala hráče závodit. Snahu Hammerware vytřískat v tomto případě z mála maximum je nutné náležitě adorovat.
Samotné závody jsou asi přesně tím, co byste od hry na první pohled očekávali. Závodí se povětšinou na vyznačených vodních okruzích, přičemž tady opět narážíme na určitý hendikep prostředí oproti městským, automobilovým závodům. Tam je prostředí přeci jenom pestřejší a design tratí se dá výrazněji odlišit. Ano, i tady jsou zatáčky vždy poskládány v jiném sledu a často je to přímo do očí bijící, ovšem ani tak se nepodařilo dosáhnout jakési větší důmyslnosti a promyšlenosti okruhů. Narazíte v nich na ostrůvky či různé předměty stojící v cestě, občas si pěkně skočíte, ale většinou prostě svištíte na dostatečně široké hladině, než aby bylo nutné se nějak více snažit korigovat nájezdy do zatáček atd.
Autoři si této určité nevýhody byli zřejmě vědomí, a proto nezůstali u prostého ježdění dokola a snažení se dosvištět do cíle na prvním místě. Zahrnuli do hry ozvláštňující prvky v podobě zbraní. Jedná se například o nebezpečné miny (ve velké rychlosti se jim opravdu nevyhýbá lehce), rakety, ale třeba i o přestřelené EMP, které vyřadí celý peloton včetně samotného iniciátora této zákeřnosti. Z toho vyplývá, že se hodí především tehdy, kdy se vám zrovna moc nedaří. Všechny ty vychytávky ale musíte nejprve získat, což se vám podaří prostřednictvím beden rozmístěných na hladině.
O zpestření se stará také ustavičný tuning, který není radno podceňovat, protože se na vlastnostech lodi skutečně velkou měrou projevuje. Především rychlostí byste začali brzy zaostávat, pokud by vaše vklady do této oblasti nebyly adekvátní. Ovšem každý člun má určité kapacity, nad které už jednoduše vylepšovat nelze. Tehdy nastává ideální chvíle pro nákup nové bárky, se kterou začnete psát další kapitolu. Tuning i nové stroje ale samozřejmě nejsou zadarmo. Velkou roli tak hrají peníze. Ty nemusíte získávat pouze úspěšným zakončováním závodů, ale můžete se vrhnout třeba do postranních, například humanitárních misí.
To si takhle vezmete hydroplán a začnete shazovat balíčky první pomoci na vyznačených místech. Nebo si zahrajete na taxikáře a za stále se ztučňující honoráře budete převážet snoby. Přesto se ale po několika hodinách přistihnete při přemýšlení nad monotónností tohoto kousku. Druhů vedlejších misí to chtělo poněkud více, stejně jako ostatních položek – zejména pak prostředí, která jsou pouze tři a zase tak se od sebe neliší. S tím je spojena i nevalná délka hry, kterou do puntíku splníte za nějakých deset hodin, což je na závodní titul málo. Opět ale není radno zapomínat na budgetový původ.
Jízdní model není žádný zázrak, ale vcelku se povedl. Možná se jen autoři mohli výrazněji rozhodnout, zda chtějí dělat vyslovenou arkádu, nebo chtějí zařadit i nějaké ty ztěžující prvky v ovládání lodi. Nakonec z toho vznikl mix, který nemusí sednout každému, protože lodě se někdy chovají příliš líně. Podle nás by hře mnohem více sedl důraz na maximální rychlost a svižné reakce. I takhle si ale bez problému zvyknete a užijete si zábavu.
K Aquadelic GT bychom měli i několik dalších výhrad. Docela nás zaskočila nemožnost nakonfigurovat si ovládání podle vlastního uvážení. Někomu může vyhovovat jiné rozvržení kláves, než jaké zamýšleli autoři. Zamrzí také absence online závodění – k dispozici je pouze LAN až pro devět hráčů. Chápeme však, že v tomto cenovém segmentu takový komfort prostě není obvyklý. Jinak už ale technické aspekty lze pouze chválit – vynikající grafické zpracování, syté zvuky a hudby dokáží i v tomto zimním čase vykouzlit pořádnou letní atmosféru.
Aquadelic GT rozhodně bereme jako platný pokus Hammerware kvalifikovat se mezi komerční vývojářskou sféru. Na faktickou prvotinu a s vědomím omezeného rozpočtu je třeba vysmeknout ne-li poklonu, pak pochvalu určitě. Jedná se o snadno přístupnou hru, která je jako dělaná na vyplnění menších časových úseků poměrně adrenalinovým závoděním. Potěší i zapojení zbraní, tuningu i určitá, byť racionálně víceméně zbytečná volnost (ovšem atmosféře nahrávající). Fandům podobných titulů lze za tu cenu určitě doporučit.