Arthur z údolí Líčné

                                    ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY HONIČŮ

Zkušební řád pro zkoušky honičů (ZH), barvářské zkoušky honičů (BH) a individuální

honičské zkoušky slovenských kopovů (IHZ-SK).

 

ÚVOD

Zkoušky honičů (ZH) a barvářské zkoušky honičů (BH) kvalifikují psa k lovu a dosledu spárkatě zvěře se zvláštním zaměřením na náročný lov a dosled zvěře černé a vysoké.

Zkoušky honičů musí být pořádány jako dvoudenní. Barvářské zkoušky honičů a individuální zkoušky honičů SK jsou jednodenní. V jedné skupině může být nejvýše 6 psů, na IZH-SK bude připuštěno jen 6 psů na celé zkoušky. Přednost na IZH-SK mají kandidáti chovu - zkouší se zde podle platného zkušebního řádu pro honiče, ovšem jen z vybraných disciplín - viz tabulky z IZHSK.

Tyto zkoušky se budou konat výhradně při společném lovu na černou zvěř. Jen v případě, že pes nebude mít možnost prokázat během lovu ostrost na divočáka, vyzkouší se tato disciplína jako ochota k práci na černou zvěr dle zkušebního řádu pro honiče.

Psi musí na zkouškách prokázat přiměřenou ostrost na zvěř černou a vysokou, což je základní předpoklad možnosti využívání psa k dosledu postřelené zvěře černé a vysoké. Ke zkoušce ZH jsou připuštěni honiči, dále malá plemena psů (jezevčíci, teriéři, lovečtí španělé). Psi, kteří opakovaně napadají ostatní psy, jsou ze zkoušek vyloučeni.

Kvalifikaci pro další loveckou upotřebitelnost mohou honiči získat absolvováním zkoušek podlezkušebních řádů pro zkoušky teriérů, jezevčíků (PZ, LZ, BZ, VZ) nebo podle zkušebního řádu pro zkoušky barvářů - předběžné zkoušky barvářů (Pb). Honiči se mohou zúčastnit zkoušek vloh teriérů a jezevčíků.

Individuální zkoušky honičské Klubu slovenského kopova mohou převzít i další kluby honičů, případně si upravit vhodné disciplíny do tabulky - musí to být disciplíny ze ZH nebo BH popsané v tomto zkušebním řádu.

 

PŘEDMĚTY ZKOUŠEK:

Nos

 

Kvalitu nosu posuzuje rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Tuto možnost má rozhodčí zejména, když sleduje psa při honění zajíce, podle toho jestli stopu častěji ztrácí, podle odmlk při hlášení, nebo také podle rychlosti s jakou pes dovede vyhledávat zajíce po stopách, které vedou k zaječímu loži apod. Při slabším nosu je obvyklé, že i déle hledá svého vůdce.

Rozhodčí musí přihlédnout k okolnostem, které mohou práci psa ovlivnit (silné mrazy,

mimořádné sucho, chemické postřiky a nátěry, pokrývky zmrzlého sněhu apod.).

 

Hledání

 

Zkouška se provádí na společném honu nebo naháňce. Do leče se může vypustit najednou nejvíce 6 psů. Vůdce při zahájení leče vypustí psa a pozvolna prochází lečí jako honec. Pes se má po vypuštění z řemene na příkaz k hledání snažit co nejrychleji najít zvěř. Přitom pes musí vnikat do houštin a zvěř vyhledávat v přiměřeně velkém prostoru leče. Přítomnost vůdce si má pes v určitých intervalech, asi po 5 minutách, pokud nehoní zvěř, ověřit a řídit se směrem honěné leče. V případě, že se vyskytnou překážky, hlavně při nedostatku zvěře, rozhodčí jsou oprávněni přidělit psům náhradní práci, tzn., nechají psy hledat v jiném vhodnějším prostoru.

Hlavní chybou je, když se pes zdržuje jen v blízkosti vůdce, vyhýbá se houštinám a krytinám, neorientuje se podle vůdce a neprojevuje dostatečný zájem o stopy. Pes, který se od vůdce nevzdaluje více než 100 m, aby hledal ve větším prostoru, musí být hodnocen nejvýše známkou 1. Pokud se zkoušky honičů konají se zaměřením na prokázání práce na černou a vysokou zvěř, musí pes projevovat soustavný zájem o vyhledávání této zvěře a omezit zájem o srnčí zvěř.

Další chyby:

Pes nehledá zvěř nosem, ale zrakem a sluchem, spoléhá se na vyhledání zvěře dalším psem, zdržuje se dlouho v místech, kde se zvěř pásla nebo na stanovištích zvěře apod.

 

Nahánění

Nahánění se zpravidla rozumí sledování teplé stopy zvěře. Je jednou z nejdůležitějších vlastností honiče, která je mu vrozená. Nejlépe je možno nahánění psa posuzovat na teplé stopě zajíce v lesních porostech. Pes je nucen vypracovat stopu se všemi úskoky a kličkami. Práci psa na teplé stopě posoudí rozhodčí podle hlášení psa. Pes, když ze stopy sejde, odmlčí se. Podle délky odmlky může rozhodčí posoudit kvalitu nosu a také zkušenost s jakou pes dovedl svých nosových vlastností využít. Krátké odmlky do půl minuty se nepočítají. Pes má při nahánění upřednostňovat tu zvěř, která je při naháňkách se psem lovena. Je to hlavně zvěř černá a vysoká, liška, zajíc apod. Srnčí zvěř pes nahánět nemá. Krátké pohonění srnčí zvěře do 5 minut nemá na snížení známky vliv. Pokud však pes upřednostňuje srnčí zvěř a honí ji déle jak 5 minut, je hodnocen z nahánění nejvýše známkou 2. Pokud pes honí tuto zvěř déle jak 30 minut a neuposlechl přivolávací signál, má to za následek vyloučení honiče ze zkoušek. Při kontaktu s divočáky a vysokou nestačí krátké hlášení a vracení se, pes má při divočákovi a vysoké setrvat a vytrvale hlásit - není žádoucí bezhlavé útočení.

Celkově se žádá rychlé hledání a pomalejší vytrvalé nahánění.

 

Hlasitost

 

Posuzuje se vrozená vlastnost psa hlásit pronásledovanou zvěř na čerstvé stopě.

Tato disciplína se hodnotí společně s disciplínou nahánění. Čerstvou stopu vyhnané zvěře má pes sledovat a soustavně hlásit. K odmlce dojde, když pes stopu ztratí a když ji znovu najde, hlasitě ji sleduje dále. Podle soustavnosti hlášení se hodnotí známkou 4 nebo 3.

Pokud pes při sledování teplé stopy hlásí jen nepravidelně, zpravidla když se ke sledované zvěři právě blíží, hodnotí se známkou 2. Pokud pes zahlásí jen krátce, když zvěř vyrazí, je výkon hodnocen známkou 1. Pokud pes na teplé stopě nehlásí, nebo hlásí jen zvěř, kterou má v dohledu, nebo zvěř která se psovi staví, hodnotí se známkou 0. Ze zkoušek se vylučují psi, kteří hlásí při nejmenších vzrušení naplano - tzv. balamucení.

 

Dosled černé a vysoké zvěře na uměle založené nepobarvené stopě

 

Na zkouškách honičů se pes prvořadě přezkouší na umělé založené nepobarvené a alespoň 3

hodiny staré stopě divočáka nebo vysoké. Pokud by se prováděl skutečný dosled postřelené zvěře, bude tato ohodnocena pomocnou známkou a přičtena ke známce výsledné.

Účelem je přezkoušet honiče z dosledu postřeleného divočáka nebo vysoké zvěře na řemeni 5 m dlouhém na vzdálenost 650 kroků. Stopa divočáka nebo vysoké zvěře se zhotoví spárkami ze zadních běhů střeleného divočáka živé váhy nejméně 50 kg nebo vysoké zvěře. Časový limit zkoušky je 1 hodina. Stopní dráha je 650 kroků dlouhá se dvěmi změnami směru postupu pod úhlem asi 45 - 50 stupňů. Asi po 400 krocích se zálomkem označí lože, odkud se pes vypouští při dosledu jako hlasič nebo oznamovač. Na konci dráhy musí být položena vyvrhnutá a zašitá černá nebo vysoká zvěř. Označení stopní dráhy musí být neviditelné pro vůdce psa. Konec stopní dráhy má být v řidším porostu, aby rozhodčí měli možnost sledovat chování psa u střelené zvěře.

 

a) vodič (dosled na řemeni)

Pes pracuje na rozvinutém barvářském řemeni, je nasazen na označený nástřel a naveden na směr stopní dráhy. Rozhodčí sledují zájem psa o stopu, její sledování bez nutnosti opravného

nasazování. Pes pracuje přímo na stopě, nebo může jít „pod větrem“, do vzdálenosti 20 m od

stopy. Větší vzdálenost se posuzuje jako sejití ze stopy, následuje opravné nasazení psa a snížení známky o jeden stupeň. Asi 100 kroků od založené zvěře je označené místo, kde vůdce vypustí psa z řemene a nechá divočáka volně najít. Vůdce zůstane na místě a rozhodčí sleduje psa, jak se chová u střelené zvěře - není nutno zkoušet jako samostatnou disciplínu.

 

b) hlasič (dosled volně)

Pes pracuje na stopě divočáka prvních 400 kroků na barvářské řemeni jako vodič a na pokyn

rozhodčích má být na označeném místě uvolněn z řemenu s pokynem, aby zvěř našel a hlásil.

Za spolehlivého hlasiče je možno považovat jen takového psa, který volně nalezenou zvěř na

místě vytrvale hlásí až do příchodu vůdce. Pes musí do 10 minut po vypuštění začít hlásit zvěř. Musí se rozpoznat skutečné hlášení od občasného zaštěkání psa při zvěři z rozčílení nebo strachu. Pokud pes neobstojí jako hlasič, anebo ke zvěři nedojde, musí zbytek stopní dráhy vypracovat na řemeni a celá práce se hodnotí jako dosled vodiče na řemeni se snížením známky o jeden stupeň.

 

c) oznamovač (dosled volně)

Před nástupem musí vůdce oznámit rozhodčím jakým způsobem mu pes oznámí nalezení zvěře, nebo jak ho k němu přivede. Honič pracuje prvních 400 kroků na stopě na řemeni, na pokyn rozhodčích psa uvolní s rozkazem zvěř hledat.

Rozhodčí hodnotí práci na řemeni a potom potřebný čas na volný dosled a oznámení zvěře vůdci do 10 minut od vypuštění. Pes následně musí dovést vůdce ke střelenému kusu zvěře. Zde je rovněž možno odzkoušet chování psa u střelené zvěře. Pokud pes na posledním úseku neobstál jako oznamovač, musí zbytek dráhy vypracovat jako vodič na řemeni a bude takto ohodnocen se snížením známky o jeden stupeň. Úspěšný dosled jako „hlasič“ nebo „oznamovač“ se zapíše do průkazu původu v rubrice „Poznámka“ při konečném vyhodnocení zkoušek.

 

Dosled černé a vysoké zvěře na šlapané a současně na uměle založené

pobarvené stopě, staré nejméně 4 hodiny.

Stopní dráha má být dlouhá 650 kroků se dvěma změnami směru, s úhlem menším než 90 stupňů. Časový limit vypracování stopy je 1 hodina. Je zakládána spárky černé nebo vysoké zvěře a do stopy se současně kape barva. Pro založení jedné stopní dráhy se použije 0,3 l barvy z divočáka, vysoké zvěře nebo vepřové krve. Vzdálenost jednotlivých stopních drah musí být nejméně 150 m od sebe. Místo počátku stopní dráhy se označí číslem na stromě, místo nástřelu pak zálomkem. Směr stopní dráhy prvních asi 15 m se vyznačí na stromech zepředu, dále jsou stromy na stopní dráze vyznačeny z opačné strany pro kontrolu rozhodčích, aby je vůdce neviděl. Hodina založení stopní dráhy je vyznačena na lístku na stromě u čísla stopní dráhy. Stopní dráha se ve vzdálenosti asi 400 kroků označí jako lože, od kterého se volně vypustí pes, který je rozhodčím předem nahlášen jako hlasič nebo oznamovač, aby zbývající část barvy vypracoval pes samostatně. Další lože se označí ve vzdálenosti asi 550 kroků na stopě, odkud bude vypuštěn pes, který pracuje na stopě jako vodič na barvářském řemeni. Zbývajících 100 kroků je již viditelně označeno na stromech až po místo, kde je položen kus zvěře. Rozhodčí sleduje vypracování stopy volně vypuštěného psa a také může

sledovat chování psa u zastřelené zvěře, pokud k tomu není určen jiný rozhodčí ukrytý v blízkosti zhaslého kusu. Před nasazením psa na práci na barvě musí předem vůdce oznámit rozhodčímu způsob práce psa (vodič, oznamovač, hlasič).

 

a) vodič (dosled na řemeni)

Pes je nasazen na označený nástřel, naveden na směr stopní dráhy a pak pracuje na plně

rozvinutém 5 m dlouhém barvářském řemeni. Pes pracuje buď přímo na stopě, nebo může jít pod větrem i několik metrů, ale od stopní dráhy by se neměl vzdálit více než 20 m, což se při

překročení posuzuje jako sejití ze stopy. Pokud pes sejde ze stopy, rozhodčí nechá psa opravit,

znovu nasadit na stopu. Každá oprava má za následek snížení známky o jeden stupeň. Pes nemá jít příliš rychle, aby mu vůdce stačil normálním krokem. Pes, který pracuje jako vodič, bude na příkaz rozhodčího vypuštěn ve vzdálenosti 550 kroků od nástřelu z druhého lože, aby zbývajících 100 kroků ke kusu vypracoval stopní dráhu sám.

 

b) hlasič (dosled volně)

Stopní dráhu vypracovává pes na barvářském řemeni asi 400 kroků po první lože. Odtud na povel rozhodčího vůdce psa vypustí volně, aby zbytek stopní dráhy vypracoval sám, rozhodčí a vůdce zůstanou na místě. Pes má dojít ke kusu do 10 minut a začít u něj hlásit. Hlášení psa musí trvat do doby příchodu vůdce (asi 5 - 7 min). Nedostatečné hlášení se hodnotí nižší známkou. Selže-li pes jako hlasič, musí se nechat do 10 min. přivolat (od doby vypuštění psa) a dosled do prvního lože provede znovu, ale jako vodič. Známka z výkonu se sníží o jeden stupeň.

 

c) oznamovač (dosled volně)

Stopní dráhu vypracuje pes na barvářském řemeni po první lože, což je asi 400 kroků a na příkaz rozhodčího je pes vypuštěn, aby zbytek dráhy vypracoval ke kusu sám. Druhý rozhodčí, který je dobře ukrytý nedaleko zhaslého kusu, sleduje jestli pes ke zvěři došel a ověřil si ji. Když pes od kusu odejde, oznámí to signálem rozhodčímu, který čeká u první  lože. Pes se má do 10 min. vrátit k vůdci a naučeným způsobem oznámit, že kus našel a pak nejkratší cestou ke kusu přivést vůdce. Naučený způsob, kterým pes oznamuje, že zvěř našel, oznámí vůdce předem rozhodčímu. Pokud pes jako oznamovač selže, musí se do 10 min. (od doby vypuštění psa) nechat přivolat a dosled od prvního lože provede znovu, ale jako vodič. Známka z výkonu se sníží o jeden stupeň. Celková práce na stopě (barvě) je limitována 1 hodinou, včetně vyzkoušení psa (jeho chování) u zastřelené zvěře. Pes, který uspěje na dosledu jako hlasič, nebo oznamovač, je hodnocen současně z chování u střelené zvěře známkou 4. Na zakládání stopních drah dohlíží rozhodčí, případně pověřený pořadatel. Pořadí psů na dosledu se zásadně losuje. Ochota k práci na černou zvěř. Tato disciplína se zkouší ve zkušební obůrce, která je umístěna mimo oblast obory, ve které je černá zvěř trvale držena. Zkušební obůrka je dvouplášťová, vnitřní část má rozměry asi 3 x 3 m, vnější oplocení je vzdáleno od vnitřního 15 - 30 cm, aby byla zaručena práce bez kontaktu. Oba pláště zhotovené z přírodního materiálu (dřevěné oplocenky) budou opatřeny řádně uzavíratelnými dvířky. Při dostatečně silných kůlech lze pláště (oplocení) opatřit pouze na tuto jednu řadu kůlů. Výška vnějšího pláště je 2 m. Pes je vypuštěn na pokyn rozhodčího 30 m pod větrem směrem k obůrce s povelem „hledej“. Pes by měl černou zvěř navětřit a do 2 minut dosáhnout vnějšího pláště zkušebního zařízení. Délka zkoušky u vlastní obůrky je 5 min. Pes po dosažení vnějšího pláště má projevit ochotu k práci s projevy tvrdého doléhání a soustavného hlášení. V případě tvrdého doléhání, kde hrozí poranění psa, musí rozhodčí zkoušku ukončit před časovým limitem.

Známkou 4 se hodnotí výkon psa, který nepřetržitě po dobu 5 min. divočáka hlásí, s hlasitými

projevy útočí na oplocení se snahou bezprostředního kontaktu.

Známkou 3 se hodnotí výkon psa, který bez hlasitých projevů tvrdě útočí na oplocení a hrozí

jeho zranění nebo se projevuje krátkými hlasitými projevy s náznaky útoku na divočáka.

Známkou 2 se hodnotí výkon psa, který divočáka hlásí dobu kratší než 5 min., od oplocení se

vzdálí, aby zpravidla vyhledal vůdce a po povzbuzení se k obůrce vrátí.

Známkou 1 se hodnotí výkon psa, který sice divočáka v oplocení krátce hlásí, ale opětovně se

vrací k vůdci a je ho nutné vícekrát povzbuzovat, aby se k divočáku vracel.

Známkou 0 se hodnotí pes, který se divočáka bojí, nehlásí ho, samostatně se neodváží do

blízkosti obůrky a celkově nemá o práci zájem.

Za každé opuštění prostoru oplocenky se snižuje známka o jeden stupeň.

 

Poslušnost

 

Rozhodčí sledují v průběhu zkoušky, jak pes reaguje na povely vůdce. S ohledem na temperament honiče nelze hodnotit přivolání psa, pokud sleduje teplé stopy zvěře. Poslušnost je možno posoudit u zkoušky chování po výstřelu a jeho přivolání po skončení hledání. Pes má přijít ochotně k vůdci a dát se v klidu uvázat na vodící řemen. Přivolávací signál je možno dát signální trubkou, lesním rohem nebo píšťalkou - s tím musí být rozhodčí seznámen. Jinak pro posouzení jsou směrodatné všechny rozkazy, které pes dostal od vůdce s přihlédnutím na jejich plnění při celém průběhu zkoušek.

 

Chování po výstřelu

Disciplína se zkouší na přehledném místě. Pes po vypuštění z řemenu dostane povel „hledej“,

když se vzdálí 30 - 50 m vůdce vystřelí, pak vůdce na příkaz rozhodčích psa přivolá. Pes, který je po výstřelu vystrašený, ztratí zájem o hledání, nedá se ze strachu přivolat, je hodnocen z chování po výstřelu známkou 0. Nesmí toto být zkoušeno pouze z jednoho místa, nebo na malém prostoru pro více psů. Chování u střelené zvěře Disciplína se zkouší na konci stopní dráhy při dosledu. Zkouška se má provést se zašitým divočákem nebo vysokou zvěří, která v době zkoušek není zmrazená. Posuzuje se hlavně zda pes nenačíná zvěř. Známkou 4 se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, případně vzrušení a zájem o ulovenou zvěř tím, že ji zaštěkává, kouše - ale nenačíná, očichává apod. Pes má zůstat u zastřelené zvěře a vyčkávat příchodu vůdce, nebo po ověření ulovené zvěře se vrátit k vůdci do 3 min. Za hlášení u kusu nebo jeho oznámení se připočítává až 5 bodů. Známkou 3 se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, vzrušení a zájem o ulovenou zvěř, ale nevyčká u uloveného kusu nebo se do 3 min. nevrátí k vůdci. Známkou 2 se hodnotí chování psa, který projeví malý zájem o ulovenou zvěř a nevyčká u uloveného kusu nebo se do 3 min. nevrátí k vůdci.

Známkou 1 se hodnotí chování psa, který o ulovenou zvěř projeví minimální zájem - po očichání zvěře od ní odejde a jde hledat. Známkou 0 se hodnotí chování psa, který se bojí ke zvěři přiblížit, nebo pes vytrhává kusy zvěřiny a polyká je - načíná.

 

Chování na stanovišti

 

Pes má prokázat, že je na stanovišti úplně klidný. Vůdci se rozestaví podél leče mladého lesního porostu 50 kroků od sebe. Honci procházejí lečí a imitují hon včetně asi 2 - 3 výstřelů do vzduchu. Pes je připoután na vodícím řemeni, který má vůdce přes rameno a nesmí ho držet rukou. Pes, který projeví neklid pohybem, hlasem nebo potahováním řemenem, má za každou chybu sníženou známku. Pes, který je volně u nohy neuvázaný je zvýhodněn vyšším koeficientem pro výpočet bodů.

 

Vytrvalost

 

Disciplína hodnotí kondici a výkon psa. Přitom je nutno přihlédnout k určitým podmínkám jako je výška sněhové pokrývky, svažitost terénu, venkovní teplota apod. Pes musí celou zkoušku pracovat se zájmem, nechodit po pěšinách, neztrácet na intenzitě. Nejlépe je možno porovnávat v daných podmínkách výkony psů navzájem.

 

Orientace

 

Orientace je velmi důležitou vlastností, kterou od honičů požadujeme při práci v rozsáhlém a

neznámém prostoru. Pes se musí po ukončení leče vrátit ke svému vůdci nejpozději do půl

hodiny. Pokud pes prokazatelně šel za černou nebo vysokou zvěří nebo jinou postřelenou zvěří (liška), může se vrátit později. Opožděný návrat však nesmí znemožnit přezkoušení psa z jiných disciplín v určeném čase zkoušek - pak je ze zkoušky vyloučen.

 

Vodění na řemeni

 

Pes má jít klidně vedle levé nohy vůdce, nebo na šouláku za vůdcem. Pes má jít tak, aby

nepřekážel, nepředbíhal, netahal vůdce nebo za ním nezaostával - nesmí ani jinak ztěžovat

vodění. Vůdce nesmí rukou držet přes rameno přehozené vodítko. Disciplína se zkouší v lese v tyčovině a sleduje se v průběhu celých zkoušek.

 

Odložení

Vůdce nahlásí rozhodčímu, jestli psa odloží připoutaného nebo volně. Pes má být odložen na

příhodném, klidném místě v lesním porostu apod. Vůdce přiváže psa na místě, které mu rozhodčí určí, případně psa odloží volně. Společně pak s rozhodčím skrytě sleduje chování psa. Po 5 min. pak vůdce vystřelí a vyčká dalších 5 min., kdy mu rozhodčí dá povel, aby si došel pro psa. Pokud je pes odložen volně, může mít na sobě obojek a volně položený barvářský řemen, případně u psa odložený batoh, kabát apod. Každý pes se zkouší individuálně. Známkou 4 se hodnotí pes, který je odložen klidně a nepohne se z místa.

Nižšími známkami se hodnotí různé projevy neklidu, štěkání, kňučení, trhání se na řemeni, snahu odejít z místa. Není chybou, když se pes po výstřelu posadí nebo postaví, ale jinak zůstane na místě. Pokud pes opustí místo odložení a odejde k vůdci, hodnotí se známkou 0, rovněž tak při trhání se na vodítku a stálém štěkání nebo hlasitém kňučení. Volné odložení je zvýhodněno vyšším koeficientem pro výpočet bodů.

 

 

ZADÁVÁNÍ TITULU „DIVIAČIAR“

 

Titul „Diviačiar“ je možné zadat psovi, který se zkouškách zaměřených na černou zvěř umístil alespoň ve II. ceně, dostal z ochoty k práci na černou zvěř, z nahánění a dosledu černé zvěře minimálně známku 3. Kromě toho z jeho chování má být zřejmé, že se při hledání hlavně zaměřoval na černou zvěř, dával jí přednost před jinou zvěří a prokázal při doléhání na divočáka, spojené s jeho zaštěkáváním náležitou výdrž. Nežádoucí je, aby pes při doléhání přišel s divočákem do přímého styku, ale není to chybou. Důležité je cílevědomost při vyhledávání divočáků a výdrž při hlasitém doléhání na ně.

Zadávání titulu „Diviačiar“ přichází do úvahy jen na zkouškách konaných v revíru s černou zvěří - v žádném případě v obůrkách.

Zadání titulu musí rozhodčí uvést v soudcovské tabulce a v průkazu původu v rubrice

„Poznámka“. Na žádost vůdce psa zapíše ČMKJ získání titulu do záhlaví průkazu původu a

potvrdí tento záznam razítkem.

Titul „Diviačiar“ se píše před jménem psa a není nárokový.

 

 

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ

 

 

ÚVOD

 

Plemena teriérů a jezevčíků tvoří v české myslivecké kynologii složku, která se těší velkému

zájmu myslivecké veřejnosti. Psi těchto plemen jsou inteligentní, nadaní, se všestrannými

vlohami, které jsou v plném souladu s dnešním způsobem výkonu práva myslivosti. Nároky

na jejich držení jsou menší, a tak je třeba, aby se používali v takových honitbách a terénech,

do kterých se charakterem své práce hodí a kde mohou být plně využiti.

Podmínky pro vyzkoušení vrozených vloh, loveckých schopností a stupně výcviku pro

náročnou mysliveckou praxi byly shrnuty do společného zkušebního řádu, který byl

vypracován s maximálním ohledem na charakter plemen, ale především přizpůsobený

požadavkům myslivecké praxe.

 

ZKOUŠKY VLOH – ZV

 

odhalují vrozené vlohy psa, kvalitu jeho nosu, hlasitost a povahu a též schopnosti k dalšímu

náročnějšímu výcviku.

 

PODZIMNÍ ZKOUŠKY – PZ

 

kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře.

 

SPECIÁLNÍ ZKOUŠKY Z VODNÍ PRÁCE – VP

 

se zkouší podle zkušebního řádu pro zkoušky ohařů.

 

LESNÍ ZKOUŠKY – LZ

 

jsou zkouškami, jejichž absolvováním získává pes loveckou upotřebitelnost pro honitby s

odstřelem spárkaté zvěře.

 

BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY – BZ

 

V současné době jsou v našich honitbách dobré podmínky pro rozvoj spárkaté zvěře. Zvyšuje

se odstřel a tím také potřeba dosledu postřelené zvěře po stopě. Náročnost barvářských

zkoušek byla úměrně přizpůsobena dnešní lovecké praxi, jež se provádí ve velké většině ve

smíšených rovinatých a podhorských honitbách. Úspěšná práce, zejména na pobarvené stopě

staré více než 12 hodin, dokáže kvalitu každého jedince i plemene. Kvalifikují loveckého psa

jako lovecky upotřebitelného pro dosled u spárkaté zvěře.

 

VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ

 

jsou nejvyšším typem zkoušek z loveckého výkonu. Psi, kteří je úspěšně absolvují, mohou být

zapsáni v plemenné knize jako psi univerzální – „U“, což je důkazem jejich všestranných

pracovních schopností v lese, v poli i ve vodě. Kvalifikují psy jako lovecky upotřebitelné

k dohledávání a přinášení drobné zvěře a dosledu zvěře spárkaté.

 

HONIČSKÉ ZKOUŠKY – HZ a BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY HONIČŮ – BH

 

pro teriéry a jezevčíky

ověřují schopnosti psa při lovu černé zvěře, zvláště pak při jejím dosledu. Pro zkoušky honičů

a barvářské zkoušky honičů platí pro teriéry, jezevčíky a slídiče v plném rozsahu zkušební řád

pro zkoušky honičů. Kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté a

černé zvěře.

Všechny tyto typy zkoušek je možno uspořádat v kterémkoli ročním období, je třeba však brát

zřetel na klimatické podmínky, zemědělské kultury a podmínky chovu lovné zvěře.

Na všestranné zkoušky budou připuštěni jen psi, kteří již úspěšně absolvovali kteroukoliv

z uvedených zkoušek, kromě ZV.

 

Předměty zkoušek:

Nos

Rozhodčí posuzuje kvalitu nosu během zkoušení těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho

hodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost, na jakou pes zvěř

navětřil, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha

terénu, porost apod.

 

Hlasitost

Pes by měl prokázat hlasitost na stopě živé zvěře, nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí a

nahání.

Známkou 4 se hodnotí pes, který čerstvou stopu zvěře okamžitě sleduje a pravidelně hlásí,

aniž by zvěř před sebou sledoval zrakem.

Známkou 3 se hodnotí pes, který pracuje jako při známce 4, ale hlášení je však přerušované

delšími odmlkami.

Známkou 2 se hodnotí pes, který hlásí zvěř, jen když ji vidí, a ztrácí-li ji z dohledu, přestane.

Známkou 1 se hodnotí pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně –

s přestávkami.

Známkou 0 se hodnotí pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji.

 

Poslušnost

Rozhodčí sleduje během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní

povely na přivolání, není-li právě v kontaktu se stopou zvěře. Je-li pes v pohybu za zvěří,

kterou našel v krytině, a sleduje ji, ať už hlasitě nebo němě, a nereaguje na přivolání, rozhodčí

to nehodnotí jako neposlušnost. Tento projev temperamentu je v daném okamžiku cennější.

Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti.

Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce více než na 30 minut, je vyloučen z dalšího

posuzování.

 

Chování po výstřelu

Zkouší se pravidelně při disciplíně „slídění“, když vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí

z brokovnice, a to v okamžiku, kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti

15 - 20 kroků od vůdce a nedívá-li se na něho.

Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, a zůstane klidný pod vlivem vůdce,

hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větších vzdálenosti a

nereaguje na přivolání, hodnotí se známkou 3, případně nižší.

Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat,

ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, hodnotí se známkou 0 a z dalšího

zkoušení je vyloučen. Důvod k vyloučení se zapíše do soudcovské tabulky a přehledu

výsledků.

 

Vodění na řemeni

Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se

nechat tahat. Nemá se zaplétat do keřů nebo omotávat okolo stromů. Tahá-li pes svého vůdce,

smýká-li jím, musí-li ho vůdce vícekrát odmotávat od stromu, dostane úměrně nižší známku.

 

Slídění

Zkouší se v lese nebo v poli s vyšší krytinou, s dostatečným porostem, který znemožňuje

psovi hledat zvěř zrakem.

Pes musí slídit rychlostí, která odpovídá kvalitě jeho nosu, systematicky a vytrvale, a to před

vůdcem v dosahu brokového dostřelu.

Pes, který nemá snahu najít zvěř a pobíhá jen v blízkosti vůdce, hodnotí se známkou 0.

Slídění musí trvat nejméně 20 minut. Nenarazí-li pes po celou zkušební dobu na zvěř, musí

být slídění přerušeno a pes nasazen v lépe zazvěřené části honitby (po vyzkoušení ostatních

psů).

 

Stopa živé zvěře

Pes musí sledovat stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil, nebo kterou na rozkaz vůdce sám

našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl být hodnocen známkou 4.

Známkou 0 se hodnotí, který stopu vůbec nesleduje.

 

Stopa vůdce

Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od

přímého směru na vzdálenost 200 kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže v koroně je osoba psu

známá, může jít do úkrytu s vůdcem. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který psa později vypustí, měl možnost vidět základní stopy i její sledování psem. Pes může pozorovat zakládání stopy do vzdálenosti asi 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu a s povelem „hledej pána“ (nebo jiným vhodným povelem) ho několik kroků vede po stopě a vypustí ho. Známkou 0 se hodnotí a z dalšího posuzování je vyloučen pes, který ani po čtvrtém nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.

 

Dohledávka a přinášení pernaté zvěře

Pes má prokázat, že dokáže najít střelenou pernatou zvěř, která po zásahu spadla do vyšší

krytiny, myslivec ji nevidí, tuto bez váhání přinést a odevzdat. Pro všechny zkoušené psy musí být použít stejný druh zvěře.

Rozhodčí vybere vhodné místo (louku, brambořiště apod.) a pohodí zde, co nejdále od místa,

kde stojí, zvěř tak, aby to ani pes ani vůdce neviděli. Na výzvu rozhodčího vůdce psa vypustí

s povelem k hledání zvěře. Pes má místo rychle a ochotně prohledat, po nalezení zvěře tuto

bez váhání přinést a vsedě odevzdat. Zvěř musí nalézt a přinést do 10 minut, jinak není možno

považovat disciplínu za splněnou. Rozhodčí hodnotí zejména ochotu nalézt zvěř, její rychlé

uchopení, přímočaré přinesení a spolehlivé odevzdání.

Používá se pernatá zvěř přiměřené velikosti pro příslušná plemena psů.

 

Přinášení srstnaté zvěře na dálku v poli

Neměl-li pes možnost dohledat po stopě postřelenou drobnou srstnatou zvěř, alespoň do

vzdálenosti 200 kroků, založí se mu vlečka s dvěma oblouky, dlouhá 200 kroků. Na přípravu

vlečky se použije zvěř, ulovená v den zkoušek. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Zvěř se

ponechá na konci vlečky.

Vlečky se zakládají v poli. Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném

nebo chemikáliemi ošetřeném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně

150 kroků. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem nebo pod větrem, musí se

však vlečkou řídit.

Používá se tato zvěř: divoký nebo domácí králík velikosti divokého králíka, případně zajíc

velikosti divokého králíka.

Vypracování vlečky a přinášení se hodnotí samostatně.

Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř správně přinese a odevzdá.

Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným

hledáním, zvěř najde a přinese, nebo pes, který byl dvakrát nasazen.

Známku 2 dostane pes, který byl čtyřikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a

přinese ji vůdci do 10 minut.

Známku 1 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř najde, zůstane u zvěře a svému vůdci dává

chováním najevo, že zvěř našel. Pes může být dvakrát nasazen.

Známku 0 dostane pes, který zvěř nepřinese ani po čtvrtém nasazení.

 

Přinášení kachny z hluboké vody

Časový limit: 5 minut

Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 metrů od břehu, aby

měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Kachnu musí

správně odevzdat.

Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel. Každý další

povel k přinesení, uchopení nebo odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení

kachny za letku, krk apod. není chyba.

Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu na jeden povel, na břehu ji pustí, ale bez povelu

ji znovu uchopí a odevzdá, nebo pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak

pracuje bezchybně, nebo pes, kterému dal jeho vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe,

kachnu správně odevzdá, a také pes, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a

nechce kachnu pustit.

Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí,

anebo pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu vypustí a vezme ji

jen na další povel.

Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu ještě do stanoveného

limitu 5 minut alespoň na břeh.

 

Práce ve vodě

Časový limit: 15 minut

Vůdce psa postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším

porostem, který má pes prohledat, proslídit a snažit se nalézt a zdvihnout vodní, nebo jinou

zvěř. Při tom se nemá vyhýbat hluboké vodě, má ji přeplavat a prohledat. Je-li při slídění

ulovena jakákoliv pernatá zvěř a pes ji na hluboké vodě dohledá, přinese a vsedě odevzdá,

obdrží známku 4 a disciplínu má ukončenou.

Nepřijde-li pes na zvěř, pohodí rozhodčí na závěr slídění před slídícího psa do hluboké vody

střelenou kachnu. Nesmí to vidět ani pes, ani vůdce. Pes má při slídění kachnu najít, bez

povelu přinést, a vsedě vůdci odevzdat.

Známku ovlivňuje způsob pohybu psa v těžkém pobřežním terénu, systematičnost práce,

vytrvalost, zájem o nalezení zvěře, způsob, jakým pes překonává hlubokou vodu a též

množství i intenzita vydaných povelů.

 

Následování volné nebo na řemeni

Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na

lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před prací na pobarvené stopě.

Vůdce postupuje velmi pomalu, pes má jít volně neupoutaný nebo upoutaný na volném

řemeni, který má vůdce přehozený přes pravé rameno. Pes má jít za vůdcem nebo vedle jeho

levé nohy. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, okamžik vyčká na místě (10 - 15 s). Pes musí

zůstat v klidu stát, sedět nebo ležet. Opět se rozejdou a asi po 50 krocích zastaví, vůdce sejme

z ramene pušku a vystřelí. Pes musí zůstat klidný. Po výstřelu vůdce připoutá psa na vodítko.

Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře se

psem.

Upoutaný pes může být hodnocen nejvýše známkou 3.

 

Práce na pobarvené stopě

Pobarvená stopní dráha má být dlouhá asi 500 až 600 kroků se dvěma změnami směru.

Pro založení jedné dráhy se použije 0,5 l barvy (zpravidla vepřové krve, nebo barvy ze zvěře;

ze zooveterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev). Vzdálenost jednotlivých stopních

drah od sebe nesmí být menší než 150 kroků. Barvy zásadně zakládají rozhodčí.

a) Práce na řemeni nebo volně

Pes má po přiložení na barvu ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu. Stopu

sleduje na plně rozvinutém, nejméně 5 m dlouhém řemeni, nebo volně v těsném kontaktu

s vůdcem. Pes má postupovat volně, klidně, má se držet stopní dráhy. Sejde-li z ní, může ho vůdce zastavit, sám najít barvu (ukázat ji rozhodčímu), psa na tom místě opět přiložit na stopu a pokračovat v práci na barvě. Pes se má držet pobarvené stopy, nesmí sledovat křižující stopy zdravé zvěře. Takovou stopu může však ukázat až do vzdálenosti 15 kroků, vrátit se ale zpět, na pobarvenou stopu. Ztratí-li pes pobarvenou dráhu a vůdce to nezpozoruje, musí rozhodčí vůdce zastavit a vyzvat ho, aby ukázal sám poslední barvu. Psa potom na dráhu opět přiloží a pokračuje v práci. Po každé takové opravě, kdy sejde více než 15 kroků, je rozhodčí povinen vůdce opravit a snižuje se známka vždy o jeden stupeň. Sejde-li pes ze stopy čtyřikrát a práci nedokončí, dostává známku 0. Celou pobarvenou stopní dráhu musí vypracovat maximálně za 1 hodinu. Za práci volně se připočítávají až 2 body.

b) Práce jako hlasič nebo oznamovač

Pes po přiložení na stopu musí nejprve ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu

až k prvému loži, které je označeno ve vzdálenosti asi 200 kroků od nástřelu. U tohoto prvého

lože vůdce psa vypustí a ten sleduje dále stopní dráhu volně. Vůdce a rozhodčí čekají u lože,

až bude pes nalezenou zvěř hlásit nebo přijde její nalezení vůdci oznámit. Musí tak učinit do

15 minut od vypuštění. Sleduje-li po oznámení zbytek stopy hlasitě, vůdce i rozhodčí

postupují pomalu za ním. Tuto vlastnost poznamená rozhodčí do průkazu původu psa.

Práce psa od nástřelu k prvému loži se hodnotí jako práce na řemeni nebo volně. Selže-li pes

jako hlasič nebo oznamovač, může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat tutéž

stopní dráhu od místa vypuštění (od prvého lože) na řemeni. Známka za výkon se mu však

snižuje o jeden stupeň.

Před nástupem psa k práci na pobarvené stopě musí vůdce oznámit rozhodčímu, jakým

způsobem bude pes pracovat. U oznamovače musí vůdce uvést, jakým způsobem mu pes

oznámí dosledovanou zvěř. Třebaže uměle pobarvená stopa nenahrazuje plně přirozenou pobarvenou stopu postřelené srnčí zvěře, je dostatečnou pomůckou k ověření, je-li pes schopný postřelenou zvěř dohledat.

Rozhodčí posoudí, zda pes nenačíná zvěř odloženou na konci stopní dráhy. Načínání je

považováno za chybu.

Za práci hlasiče nebo oznamovače se k výslednému hodnocení připočítává až 5 bodů.

 

Odložení

Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný nebo odložený volně u

známého mu předmětu, musí zůstat klidně na určeném místě nejméně 5 minut. Přitom se

vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat

v klidu upoutat na vodítko.

Když se pes během těchto limitních 5 minut ze svého místa vzdálí, dostane známku 0. Je-li

pes při odložení neklidný a poodejde na vzdálenost do 10 kroků, dostane nejvýše známku 2.

Je-li odložený pes upoután na vodítku, nebo odložen volně se známým předmětem, snižuje se

mu známka za výkon o 1 stupeň (dostává nejvýše známku 3). Natáhne-li pes vodítko a

zůstane klidný, dostává známku 3. Když pes uvázaný na řemeni se smýká, bude hodnocen

podle intenzity známkou 2 až 1, ojedinělé zakňučení známkou 1, štěkání a časté kňučení

známkou 0.

 

Nahánění

Zkouší se v houštinách po vypuštění psa od nohy vůdce.

Při nahánění má pes přikázanou leč systematicky a ochotně prohledat, zalehlou zvěř najít a

nahánět na střelce. Hlasité nahánění na stopě se zaznamenává do průkazu původu.

Není-li pes v kontaktu se zvěří, má se dát k vůdci přivolat.

Maximální doba zkoušení je 10 minut.

Chyby: neochota k nahánění, časté vybíhání z houštiny, hledání na kraji houštiny, časté

pobízení psa, nereagování na povely vůdce.

 

 

Převzato z: http://www.colinek.estranky.cz