Quo vadis, Scientia ???
Dnešní věda je jako krtek, stále se zavrtává
hlouběji do problému. Tím se však oddaluje řešení běžných problémů. Na první
pohled by se mohlo zdát, že všechny dnešní ”jednoduché” problémy jsou vyřešeny
a tudíž je nutné řešit ty další, dílčí, menší. To je však kámen úrazu: dílčí.
Kde je hranice mezi tím, co je podstatné, co
méně a co už podstatné vůbec není. Je to míra zisku plynoucí z vyzkoumané věci?
Je to počet lidí, kterým ten, či onen výplod bádání pomůže, nebo je to jen
uspokojení z toho, že jsem vymyslel něco jako první. Samozřejmě se dá namítnout: pokud bychom si řekli, že nemá cenu dále
bádat - dejme tomu před 200 lety, asi bychom dnes neměli parní stroje, automobily, mobilní
telefony, internet, jadernou energii, kosmické rakety, akciové trhy, evropskou
unii... Nejsou vsak právě toto věci, které nám, lidstvu, přinášejí zároveň problémy,
rozbroje a starosti? Problémy, na jejichž řešení musíme používat špičkové vědce
a jejich vynálezy a teorie? Hloubka a rozsah lidského bádání jsou neomezené
prostorem, ve kterém mohou bádat, ale jsou omezeny prostorem, kde a pro koho své
vynálezy použít. Ze samotné nekonečnosti číselných rad vyplývá nekonečný počet možných
příkladů, algoritmů a vynálezů - mají ale všechny nějaký smysl? (nebo by zde
bylo vhodnější použít termínu význam, či užitek?)
Vyrábíme stále sofistikovanější léčiva, avšak
jejich rozsah použitelnosti se snižuje s jejich stoupající specializovaností . Co by
se stalo, kdyby vývoj nových léčiv ustal po objevu penicilinu? V makroměřítku
asi nic zvláštního. Avšak z pohledu jedince, kterého zachránil před jistou
smrtí poslední preparát vzešlý z mašinérie farmaceutického průmyslu, by tvrdil
asi něco jiného. Vývoj nového léku stojí v průměru 800 mil. (spíše však 1 mld.)
dolarů. Pokud by byly věnovány tyto peníze například na rozvoj zemědělství v chudých
oblastech na středním a blízkém východě, možná by to zachránilo více lidí. Ale
zpět ke vědě. Počet lidí na naší planetě roste exponenciální řadou. Zatímco v dobách
našich paleolitických předků byla doba nutná ke zdvojnásobení populace několik tisíc
let, v době průmyslové revoluce to již byly stovky let, na začátku minulého století
desetiletí a dnes jsou to už jen jednotky let. Proč tento trend? V mikrobiální říši
je kvantita nutná k zachování buď druhu celkově, nebo alespoň biodiversity. U lidské
populace to není ani jeden z těchto důvodů. Příroda sama neprodukuje nikdy nic zbytečně
nebo neúčelně. Člověk se však z tohoto paradigmatu poněkud vymyká.
Jaký má význam život jedince ve společnosti?
Asi různý, podle toho, co ten, či onen jedinec pro společnost dokázal a kam ji
posunul. Jak by to vypadalo pokud by každý jedinec
byl tím, kdo celé lidstvo někam posune? Pokud by byl každý z téměř 6 mld. lidí,
kteří tu dnes žijí, nejspíše by lidstvo vypadalo naprosto odlišně, než vypadá
dnes. Když tedy nemůže byt každý tím, kdo posunuje lidstvo dále, tak co je cílem
a důvodem našeho bytí? Zajímavé je, ze pokud bychom si tuto otázku položili, dejme
tomu před 50 000 lety, asi by bylo její zodpovězení o poznání snadnější. Každý
člen tlupy nebo rodu, či klanu měl své pevně dané místo, s přesně definovanou
funkcí a povinnostmi. Bez takového lovce, nebo kmenového šamana by život tlupy
byl nesnadnější, nebo téměř nemožný. Na první pohled by to tedy mohlo znamenat,
že "hodnota, nebo váha" jedince od té doby poklesla. Zkusme stejnou
paralelu s deficiencí jediného člena skupiny aplikovat na dnešní společnost. Odpověď
by asi opět byla, že v makroměřítku by se zas tak moc nestalo. Zdá se
tedy, že jsme se jako lidstvo vymkli jakési přírodní regulaci a žijeme, tvoříme,
badáme a množíme se jaksi živelně, bez kontroly a bez cíle! Právě však věda nám
umožňuje takovýto exponenciální rozvoj.
S rozvojem nových poznatků se objevují i
nové etické problémy, které dříve lidstvo řešit nemuselo: máme používat
geneticky modifikované organismy? Mohou zachránit miliony
Opět
se zde nabízí paralela s lidskou společností, v tomto případě vsak již s dost znepokojující
prognózou.
Komentáře
Přehled komentářů
Замена венцов в Новокузнецке
(JackieNIp, 24. 1. 2022 17:51)
https://images.google.co.uk/url?sa=t&url=https://www.instagram.com/zamena_fundamenta_nvkz/
Требуется продавец консультант
(VictorSaw, 20. 1. 2022 15:06)
Требуется продавец консультант в салон бескаркасной мебели, продажа кресел мешков, пуфов и т.д.
Заработок в интернете
(MichaelHon, 12. 1. 2022 9:00)
https://images.google.com.gh/url?sa=t&url=https://vk.com/zarabotok_v_internete_dlya_mam
Moc teda nesouhlasim
(Marquis, 22. 4. 2008 13:09)Satando, v tomhle bych tě odkázal na debatu s Martinou Pekárkovou, ta to asi umí vysvětlit líp než já, ale souhlasím s ní. My to totiž berem malinko víc abstraktně - vymykání se přírodě, rakovinná buňka ...- ale kdo ví, jestli nemá tahle buňka záměrně místo v přírodě - regulace počtu (jiných) organismů, prostě součást boje o přežití. A nechce náhodou příroda, aby se sama vyvíjela v jakémsi kruhu - něco vzniká a zaniká, může k tomu přispět i vymykající se činnost člověka - prostě třeba je to tak "naprogramované", resp. retězec příčin a následků, že za čas prostě tenhle svět skončí, klidně činností člověka, nebo potkanů, to už je jedno. Tvůj názor je podle mě ovlivněn většinovým pojetím slov "přírodní", "přirozený", ale bohužel, například děti už si dnes kolikrát taky zrovna na naše poměry přirozeně nehrajou, ale jim to přirozené připadá. Prostě lidi jsou součástí přírody a nejde od ní oddělovat, taky jí mění, stejně jako ostatní organismy - sarančata:)a tak(protože jsou její součástí), ale lidi ji prostě jsou schopni měnit trochu víc, ať už pozitivně nebo negativně...chacha, tyhle dvě slova taky neexistujou, prostě ji mění a hotovo!...roli hrají i otázka: přirozenost všech je snaha o "lepší" život(proto věda), člověk má opět větší možnosti než ostatní, ale není to výjimka...no a já nevim co ještě bych dodal, snad jsem to řekl aspoň trochu srozumitelně, co tím myslím, jdu dělat projekt:)
Funny animals video 2022
(JamesBab, 30. 1. 2022 19:23)