Tiberium
Tiberium
Command and Conquer je znám všem milovníkům strategických her. Jak už to tak ale bývá, populární značky mají komplikovaný osud. Povětšinou se dostanou pod křídla obřích koncernů, které nehledí ani tak na renomé, jako spíše krátkodobé vymačkání co možná největších zisků. Nebylo tedy divu, když se Electronic Arts v roce 2002 rozhodlo vydat titul Command and Conquer: Renegade. Karty byly zdánlivě skvěle rozdány - světoznámé jméno, propracovaný svět, žánr střílečky z první osoby, přímé využití známých bojových prostředků ze strategií zkušení vývojáři atd. Zkrátka a dobře, ideální podhoubí pro budoucí hit. Jenže to nevyšlo, jak si vydavatel představoval. Renegade sice sklízel slušná, byť ne absolutoriu se blížící hodnocení, ovšem z prominentních regálů se musel rychle přesunout do míst, odkud útočí budgetové tituly. To bylo na hru s milionovým rozpočtem v dolarech zklamání. Říká se, že do jedné řeky dvakrát nevstoupíš, ovšem EA má zřejmě tolik peněz, že mu nějaké to experimentování nevadí. A to by v tom byl přeci čert, aby se takhle lukrativní koncept nechytil. Po několika letech ticha a spekulací se tak konečně odhalila nová akce ze světa Command and Conquer. V názvu samotném už se však tímto zázemím neohání, jmenuje se prostě a jednoduše Tiberium. Jaké má šance?
Základem pro hru jsou události, které jsme zažili v Command and Conquer 3: Tiberium Wars, což je dosud poslední díl strategické série. V něm bojovalo GDI se znovuzrozeným NODem, ovšem do konfliktu se přimíchala ještě třetí stran, a to mimozemští cizáci Scrin. Ti na rozdíl od lidí potřebují Tiberium k životu, a jelikož se ho na Zemi začalo rodit více než dost, bylo jen logické, že si ho sem alieni přijeli nahrabat. GDI a NOD na nějakou dobu zanechaly vzájemných potyček a především díky lstivosti vůdce NODu Kana se podařilo Scriny ze zpustošené Země vystrnadit. Nyní se však ukazuje, že deratizace ani zdaleka nebyla tak dokonalá. Scrinové si totiž u nás stačili vybudovat jakési portály, přičemž největší mimozemský monolit se nachází v tiberiem totálně zamořené Itálii. Tam se také začínají množit aktivity podezřelého charakteru, pročež se z vojenské výslužby vrací ostřílený Ricardo Vega. Ten už si své užil ve třetí tiberiové válce, po níž pověsil uniformu na hřebík, jenže GDI momentálně nemá nikoho lepšího.
První mise vás zavede právě do oblasti Středozemního moře, tam, kde kdysi byla holínka jménem Itálie a nyní se nachází červeným tiberiem zamořená pustina. Bylo sem vysláno několik obyčejných bojových týmů, ale s nimi bylo spojení ztraceno ještě dříve, než se stihlo navázat. Ricardo přijíždí do blízkosti tajemného monolitu rovněž se svým týmem a brzy zjišťuje, co se s jeho předchůdci stalo. Po několika krocích totiž narazí na malé robůtky, kteří se jmenují Shrines a jde vlastně o pracanty Scrinů. Tito mechanoidy zrovna něco odklízí. Po zaostření to až podezřele připomíná lidskou tkáň a kolem se válející vnitřnosti a rozmlácené hlavy dávají jasně na srozuměnou: vítat vás tu nikdo nebude.
Abyste nedopadli stejně jako předchozí jednotky, je zapotřebí zvolit opatrný postup. Tiberium tak nemá být ryzí akcí, kterou častokrát připomínal Renegade, ve kterém jste hráli za jediného člena Bratrstva. Autoři se evidentně chtějí svést na vlně zájmu, která nyní na přední místa prodejních žebříčků tlačí taktické akce. Prostředí bude takové, aby se za ním dalo šikovně krýt, takže využití překážek a pomalého, zajištěného postupu bude zcela zásadní. Z krytých pozic byste navíc měli komandovat ještě další členy týmu. Přeci jenom jde ale o počin od EA, takže nečekejte žádný Ghost Recon Advanced Warfighter jako spíše hratelnost blížící se poslednímu, tedy značně zjednodušenému dílu Rainbow Six: Vegas. To znamená, že postup bude stále dostatečně rychlý na to, aby se zachovala určitá míra dynamičnosti, ovšem díky relativně otevřeným misí bude možné vyvstalé situace řešit různými způsoby. Klidně se tak můžete na parťáky vykašlat a do akce se vrhat bezhlavě - vězte však, že půjde o nejtěžší, byť stále zvládnutelnou variantu.
Asi se zrovna nenadchnete, když prozradíme, že ve hře bude k dispozici jediná zbraň. Ale neděste se - jedná se o kvér jako vystřižený ze sci-fi románů (nakonec hra se vskutku odehrává v budoucnosti). Ten nese nicneříkající označení GD-10, přičemž jeho unikátnost spočívá ve čtyřech zcela rozličných módech střelby. Zpočátku strávíte nejvíce času s „násadou" Mag Rail, jež není ničím jiným než hodně silným a rychle střílejícím samopalem. O něco později kvér vylepšíte o tzv. Energy Cannon, díky němuž budete schopni vysílat silné výboje koncentrované energie. Tento mód se skvěle hodí proti těžce obrněným nepřátelům, ovšem na obyčejné vojáky s ním nechoďte. Hlaveň se totiž kvůli energii nesmírně přehřívá a vydrží pouze chvíli. Poté je třeba nějakou dobu chladit. V některých situacích se jistě bude hodit mocný granátomet a v konečné fázi nepohrdnete ani raketometem, který je jako ulitý na sestřelování vzdušných cílů. Dokonce dokáže zaměřit hned několik najednou a naráz je všechny sundat.
Nesmírně zajímavým prvkem se v rámci této akce zdá být strategický prvek. Prostřednictvím jakési taktické mapy půjde zadávat základní příkazy jednotkám. To znamená, že spolubojovníků nebude pouze pár, ale spíše více. Vyplývá to i z podstaty věci. Jelikož se nacházíte v tibériem bohatě zamořené oblasti, byla by škoda nevyužít jeho unikátních schopností. Proto se vyplatí zabírat těžiště, kde se následně automaticky vybudují jakési továrny, popřípadě rovnou zabírat stavby Scrinů a získávat tak některé z jejich technologií. Za každé získané těžební pole pak obdržíte jedno místo pro další jednotku, kterou budete moct využít v různých bojových operacích. Jenže tento proces není pouze jednosměrný. Také Scrinové mohou podniknout invazi a některé ze svých bývalých držav získat zpátky. To se vám potom pracně získané místo pro jednotku zruší a po její destrukci nebude možné ji znovu nahradit (jinak to za několik sekund možné je). Znamená to, že se nebudete moct soustředit pouze na útok, ale je zapotřebí uvažovat i o zabezpečení. Do toho je třeba započítat obří repertoár všech možných strojů, jež znáte ze světa Command and Conquer a ještě několik nových. Právě ty možná nakonec budou hrát prim, protože fandové si na základě zveřejněných obrázků stěžují na to, že nevidí dostatek známých technologií. Ovšem EA nechce pouze těžit ze zavedené značky, ale přinést hru i pro hráče známým světem nedotknuté. Za tímto účelem vývojáři navázali spolupráci s hollywoodským výtvarníkem Stevem Burgem, který se o několik unikátních sci-fi světů již zasloužil. Namátkou jmenujme Terminátora či Matrix. Každopádně je jasné, že ony nejrůznější vozidla a poletuchy budeme moct sami řídit. To bude obzvlášť zajímavé v multiplayeru, který má být rovněž postaven na známém zabírání, držení a přebírání stanovišť.
Grafika na základě ukázek působí značně vyspěle, ovšem zatím není známo, na jakém enginu vlastně běží. Objevily se rovnou tři varianty. Buď jde o vlastní produkt, což není zase tak pravděpodobné, nebo jde o Unreal engine 3 (to spíše) a vůbec nejschůdnější možností se zdá být využití CryEngine 2, jelikož EA má s CryTekem velmi dobré vztahy a momentálně lepší technologie k dispozici není.
Tiberium má opět obrovské ambice a také značný potenciál k tomu stát se vynikající akcí. Ponurý sci-fi svět láká, stejně jako zajímavé mise či možnost využívání velké škály strojů. Zajímavě pak působí strategické prvky, byť je třeba vyčkat, jak se je autorům podaří realizovat. Podle nás půjde jen o drobný doplněk, který nebude příliš rušit samotnou akci. Snad se zadaří více než v případě Renegade.
