Národní obrození
70 léta 18.století – 40 léta 19.století
období společenského hnutí – národně osvobozenecký boj 1848, situace vyžadovala národně demokratický systém, při kterém si lidé uvědomovali formování novodobého českého národa. V jisté souvislosti s formováním novodobého českého národa. Jednalo se o vzkříšení národních tradic, především o očistu našeho jazyka.
Křisitelé – buditelé
Situace v celé Evropě
a) rozpad systému – tedy feudalismu – nástup kapitalismu
b) osvícenské reformy Josefa II. – zrušení nevolnictví – toleranční patent
c) zrušení jezuitského řádu 1773
Nositel hnutí – byla česká buržoazie – především inteligence, která se opírala o venkovský lid, dočasně veškeré zájmy podřídili demokratickým snahám za udržení všech reforem
Zdroje Národního obrození
a) osvícenství – filosofický směr založený na rozumu a nových myšlenkových směrech, který přicházel z jedné z nejpokrokovějších zemí. Navazuje na renesanci a rozvíjí tradice racionalismu a optimismu. Kritizuje absolutismus a snaží se prosazovat myšlení a rovnost.Sepětí literatury a osvícenství bylo především přes filozofii, tedy filosofové byli zároveň i spisovateli. Představitelé osvícenství byli: FrancoisVoltaire, Charles de Montesguieu : Duch zákonů, Jean- Jasgues Rousseau
b) revoluční nálada mezi lidmi, vrchol 1848 – jaro národů
c) myšlenka slovanské vzájemnosti, posila národního sebevědomí – národní uvědomění, poezie inspirována lidovou slovesností – sběratelstvím: Karel Jaromír Erben – Sto prostonárodních pověstí a báchorek, František Ladislav Čelakovský - Ohlasy písní českých, Ohlasy písní ruských, Božena Němcová – Národní báchorky a pověsti
d) lidové zábavné čtení – vzdělávací próza: Václav Matěj Kramérius – Česká expedice, Krameriovy c.k. pražské noviny
e) činnost drobné venkovské inteligence – učitelů, Karel Václav Rais : Zapadlí vlastenci – učitel odmítl učit německy, učil děti česky a neustále měnil místo
f) lidové divadlo mělo své místo uprostřed národně osvobozeneckého hnutí, loutkové divadlo – Matěj Kopecký
g) obrozenecká věda – jazykověda – jazykové znalosti češtiny – jako znak národa a jeho svébytnosti, obrana českého jazyka
h) historie – snaha připomenout slavnou minulost – husitskou, posílit národní cítění, spisovný jazyk latina, němčina, čeština
Periodizace národního obrození
Činnost 3 tvůrčích generací
- fáze obranná – převážně vědci, od 70.let 18. století – do počátku 19. století : Dobrovský, Pelc, Puchmajer, V. Stah, I.Born, F.F. Procházka, Jugmann, Zdoroha M.Polák, J.E.Purkyně
- fáze ofensivní – vědci, básníci – počátek 19.století do konce 20 let 19. století : P.J.Šafařík, Jan Kollár, F.L.Čelakovský, F.Palacký, Josef Jaroslav Langer, Josef Linda, V.Hanka
- fáze vyvrcholení obrozeneckých snah – 30. léta – 50- léta 19. století : Karel Jaromír Erben, Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha
Zdroje a výklady
a) marxistické – Jaroslav Goll, Tomáš G. Masaryk
b) náboženské – V.Třebízský
- fáze národního obrození – obranná – vědci – Josef Dobrovský, Dobner, Pelc, Puchmajer – Sebrání básní a zpěvů – 1795, V.Thám – Básně v řeči vázané 1785
Osvobozenecké divadlo – divadlo v Kotcích
Bouda – 1786 – V. Thám