Kmen Vlků

Listy starých Vlků – tedy něco z dějepisu

Woodcrafterský kmen Vlků byl založen na konci srpna 1970. Aby byly pochopeny některé z našich zvláštních zvyků, je třeba znát historii kmene Vlků a osudy některých jejich aktérů. V téhle „hodině dějepisu“ bych vás rád seznámil s nejznámějšími rody kmene Vlků.

Nejstarším rodem kmene byla Vlčí vesnice. Založili ji vítězní bojovníci po legendární bitvě na Marťanské planině na konci srpna 1970. Jejím prvním náčelníkem (hejtmanem) byl Šedý vlk, zakladatel a první náčelník kmene. Vlčí vesnice byla pět let největší, nikoliv jedinou, osadou kmene. Její plátěné střechy stávaly u Velkých Pavlovic za železniční tratí v místech, kde dnes stojí sklepní ulička. Vlčí vesnice proslula řadou výtečných hejtmanů a válečníků (Sagamorů), kteří stáli u zrodu Vlčích her (branně sportovní klání), Lesní školy starých Vlků a byli organizátory Zkoušky VLČE.

Po pěti dobrých létech bylo tábořiště „zkulturněno“. Asi někomu leželo v žaludku. Napřed bylo táboření zakázáno, poté louka pronajata na sečení a nakonec byla poorána, okolní stromy a keře vysekány. Když tamější Vlci naposledy opouštěli tábořiště, vyhlásili, že Vlčí vesnice zaniká a oni jsou vyhnáni do rezervace. Názvem Rezervace pak pokřtili i místo kde vystavěli novou osadu.

A ještě některá jména. Šedý vlk - zakladatel kmene V roce 1976 mu bylo sedmdesát a tou dobou ještě jezdil aktivně na všechna táboření včetně těch zimních. On přinesl do kmene povědomí o Lesní moudrosti. Byl taky prvním a dlouho i jediným vlastníkem Svitku březové kůry, proto byl i strážcem „Knihy Orlích per“ (seznam udělených OP v kmeni). Naučil Vlky základům lesní moudrosti. Frenk Gapa – velký organizátor dění a mnohaletý rozhodčí Vlčích her.

Druhou nejstarší osadou kmene je Jelení hora. Vznikla na konci roku 1970 a na jaře 1971už se prezentovali prvními akcemi. Oproti plátěným střechám Vlčí vesnice vykopali zelenohorští řadu doupat a bunkrů v roklích v trati na Vysokých a v okolních remízcích. Název Jelení hora je odvozen z názvu kopce, který je dnes zterasován, přeměněn na vinice a leží na levé straně silnice vedoucí z Velkých Pavlovic do Němčiček. Jelenohorští si rokli na „Jelení hoře“ přeměnili v pevnost. Na přístupové cestě měli několik bran, kde měli hlídky. Největší bunkry měly dokonce svá jména Strážnice, Svatyně, Zbrojnice, Hradní síň, aj. Ta Hradní síň byla dlouhá léta jediným místem, kde mohl být člověk přijat do kmene Vlků. Do dnešní doby je to taky jediné místo kde bývají pasováni „Starovlci“.

Prvním náčelníkem Jelení hory byl Černý jelen. On a Toulavý medvěd byli první, kdo začali do kmene přijímat a taky učit lesní moudrosti děti mladší patnácti let.

Po zániku Vlčí vesnice a jejím stěhování do Rezervace přišla i doba změn u jelenohorských. Protože už jich bylo velmi mnoho, mívali při vandrech problémy (například při cestování v autobusech). Oddělovali se od nich jednotlivé nové rody Srub v hájku, Srub II., Nová země, Komáří jeskyně, Strom smrti, Lovci z Planiny. Všechny tyto osady sice měly svoje vlajky a domovenky, ale vždy o sobě tvrdili, že jsou dětmi Jelení hory takzvanými „Jelenohorskými“. Škoda, že všechny tyto rody už dávno zanikly. Za zmínku jistě stojí Lovci z Plání. Spolek jelenohorských, kteří střežili území kmene a byli taky jediní, kdo na ní neviděni dokázali tábořit. A byli, také hlavními pořadateli, na vlčích akcích jako byly: Vlčí svatby, pasování nových Vlků, výroční Sněmy kmene atd.

Jaro roku 1974 otevřelo svoji náruč dvěma nově se rodícím rodům Vlků.

Ostrůvek, který od svého vzniku patřil k nejpřednějším rodům kmene. Domky ze dřeva a balíků slámy v remízku uprostřed Marťanské planiny, byly domovem podnikavých lidiček, kteří museli být doslova u všeho. Neustále hledali a do kmene přiváděli nové party trempů a stáli tak u zrodu Ohňové země (1978), Loděnice (1979), Bobří pevnosti (1982) a Nové země (1982).

Byli první, kdo pro své členy uspořádali letní táboření. Při vzniku rekreačních oblastí u Pálavských jezer se zapojili do ochrany rezervace na Pálavě. Účastnili se zimních táboření, na nichž se spávalo téměř vždy v záhrabech. Patřili k vyhlášeným bojovníkům Velkých manévrů a zabývali se také výchovou nových Vlčat.

Nepamatuji si na slavné náčelníky a bojovníky z nejstarší doby. V 80. létech Ostrůvek proslavila jména Plukovník Dave – Šedý vlk, Brácha a Bystrý vlk – dlouholetý náčelník rodu, Sachem a nějakou dobu i náčelník kmene.

Brod patřil v kmenu k větvi Vlků z Vlčí vesnice. Počet jeho aktivních členů asi nikdy nepřesáhl najednou dvě desítky duší. Nepamatuji si na žádnou ženu či dívku řadách tohoto rodu. Aktivně se účastnili veškerého dění, ale nikdy žádnou akci neorganizovali samostatně.

Vlky z Brodu ve své době proslavil Černý vlk svými archeologickými objevy v okolí Velkých Pavlovic. Mezi jeho nálezy patří například zub nosorožce srstnatého a pazourkový hrot oštěpu, které našel na polích v okolí Brodu. Ty si, až bude otevřeno, můžete prohlédnout v Moravském zemském muzeu v Brně. Nesmím ale zapomenout ani na dnešní velká jména: Medvěd, který se stará nejen o naše žaludky při tábořeních. Taky tvoří nebo alespoň pomáhá s tvorbou, programů a her celé řady Letních expedicí Vlků. Křofc byl a je propagátor zdravého pohybu a cvičitelem lezení. Oba byli jistou dobu náčelníky kmene a v současné době jsou tvůrci dění v celém kmenu a pravou duší kmene.

Rezervace jak pokřtili místo kde vystavěli novou osadu ti, co odešli ze zaniklé Vlčí vesnice. Zažila několik krásných let. Stala se místem konání potlachů i slavnostních Sněmů nejen kmene, ale skvělý přírodní amfiteátr si půjčovaly i jiné rody na vlastní akce. Zajímavostí bylo, že si pamatuji jelenohorské Sněmy „meruňkový“, „třešňový“, „švestkový“, vždy podle dřeva, které se na sněmovní oheň podařilo sehnat. Vlci z Rezervace se nakonec rozdělili do dvou samostatných rodů. Vznikla tak v roce 1977 Jižní Georgie, která si časem našla svůj domov v údolí říčky Oslavy poblíž Březníku. Jejím nejznámějším náčelníkem a neúnavným propagátorem výprav do neznáma byl Gappa. Po jeho tragickém úmrtí se rod začal scházet méně a nakonec ztratil s kmenem Vlků kontakt. Loni jsem potkal jednoho z členů osady a zjistil jsem, že se ještě občas na výpravy vydávají. Slíbil účast na letním táboření, ale už se neozval.

Někdy na konci roku 1977 se zbytek Vlků z Rezervace sám přejmenoval na Severní Georgii. Jejich nejznámější činností asi bylo objevování vzácných bylin v okrese Břeclav a taky snaha obejít po hranicích celou Československou republiku. V posledních desetiletích se ale zabývali propagací stylového táboření v duchu woodcraftu a taky výchovou mladých Vlků. Jedním z legendárních vychovatelů byl Bary. O jeho výchově vám asi nejvíc řekne Křofc. Znalosti indiánských zvyklostí a etiketu woodcrafterského táboření nás učil Frenk a spoustu praktických woodcrafterských dovedností kmenu předvedl Pavel. Všichni tři byli ve své době i náčelníky kmene.

Nejmladším rodem kmene Vlků jsou od roku 1995 Červenočerní Vlci (Sapaluta). První náčelnicí byla Dolorez. Přivedla oddíl mladých lidiček. Mezi nimi byla i dnešní matka rodu Zvířátko. I ona se zabývala výchovou mladých a taky spoustu let pečovala o žaludky vlčích táborníků. Slavným členem tohoto rodu byl oblíbený Brčomil, který byl dokonce dva roky náčelníkem celého kmene.

Tak jak v dobrých letech přibývalo Vlků, rodily se i nové rody a osady. Bylo tradicí, že nový rod či osada, ať už byli její členové odkudkoliv, si mimo svého osadního místa kdekoli v zemích českých, zřídili rovněž osadu v Zemi Vlků. Takovým příkladem byli třeba vyškovští Vlci, kteří osídlili Strom smrti (na poli, kousek od Trkmanky), ačkoliv měli svoji osadu severně od Vyškova. Nelze dost dobře tvrdit, že některá osada byla „pavlovická“ a jiná „brněnská“, „hoštická“ nebo „vyškovská“. Například Jelení hora byla doménou Nymburku a Brna, později Velkých Pavlovic a v dnešní době Velkých Pavlovic a Brna…. A přitom jeho náčelnice je z Bořetic.

Rody, vznikly jako dominium nějaké silné party Vlků. Pokud se ale tito Vlci vymezili jen sami pro sebe a nové členy nepřijímali, zpravidla za několik let jejich rod zanikl.

Z tohoto důvodu si postupně řada rodů vychovávala svoje mladé pokračovatele. Napřed jen tajně neoficiálně. Ovšem jak se vlčí mládež množila, nebylo už možné velkou tlupu dětí tajit. Proto Vlci ve Velkých Pavlovicích takové děti sdružili v roce 1979 do pionýrského oddílu Ochránci přírody. Později jsme děti vychovávali v duchu woodcraftu v legendárním oddíle Střelka a dalších výtečných oddílech Šipka a Šipka II.

Rok 1990 přinesl pro Vlky z Velkých Pavlovic velké poznání. Zjistili, že nejsou jediní, kdo žijí v duchu woodcraftu. Tři z nás, Starý vlk (JH), Marťas (SG) a Plácal (JH) se zúčastnili ustavujícího shromáždění Ligy lesní moudrosti v Praze na Albertově a taky v létě ustanovujícího sněmu na Malém Waldenu u Skleného nad Oslavou. Kmen Vlků byl jeden z pěti kmenů, které stály u obnovení LLM. Vlci fungujících rodů Jelení hora, Ostrůvek, Brod, Severní Georgie a Jižní Georgie tehdy veřejně přiznali svoji woodcrafterskou činnost.

V průběhu let jsme své mladé členy vychovávali nejen ve Velkých Pavlovicích, ale i na několika místech v Brně. A činnosti v duchu woodcraftu jsme zůstali věrni doposud.