Karel IV - otec vlasti
Karel IV - císař římský a král český, Otec vlasti
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Pocházel po otci z dynastie Lucemburků, a po matce z rodu Přemyslovců.
Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.
Potomkem Karla IV. je i kníže Schwarzenberg
Celkem měl 12 legitimních potomků, Václav IV. jej po smrti vystřídal na trůně. Prokazatelně měl Karel IV. i nemanželského syna Guillauma, který mu byl představen nedlouho před smrtí ve Francii.
Vystopovat dnešní potomky tohoto krále není zase tak složité. Je jich totiž mnoho. „Zjistil jsem, že krev Karla IV. koluje v žilách členů více než 60 českých šlechtických rodů. Mezi ty nejznámější patří rod Czerninů, Lobkowiczů, Kinských, Waldsteinů, Sternbergů nebo Schwarzenbergů,“ překvapuje dokumentarista Jan Drocár, který léta pátrá po Karlových potomcích. Z mnoha žijících lidí jmenujme namátkou třeba Karla Schwarzenberga. Pokud bychom pátrali v zahraničí, potomky najdeme ve všech evropských monarchiích. Všichni jsou potomky Karla IV. v 19. až 21. generaci.
Více o Karlu IV - zde: Wikipedia
OTEVŘI - OPEN
Rodiče Karla IV
Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna
Eliška Přemyslovna
Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292 – 28. září 1330) byla dcera českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželka Jana Lucemburského a česká královna. Byla posledním Přemyslovcem na českém trůně.
Václav II. a jeho první manželka Guta spolu měli deset dětí. Eliška se narodila jako páté dítě. Dospělosti se kromě ní dožili Václav III., Anežka, Anna a Markéta. Sama Eliška Přemyslovna měla celkem sedm dětí, čtyři dcery a tři syny. Jako třetí dítě se jí narodil syn Václav (Karel IV.), budoucí císař římský a český král.
Více o Elišce Přemyslovně - zde:Wikipedia
OTEVŘI - OPEN
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (německy Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, francouzsky Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310−1335.
Více o Janu Lucemburském - zde:Wikipedia
OTEVŘI _ OPEN
Otec a syn
Korunovační klenoty
Karel IV
Korunovační klenoty
Socha Karla IV v Praze
Hezká prezentace o Karlu IV - císaři římském a králi českém.
Dole si vypněte hudbu .
OTEVŘI - OPEN
Manželky Karla IV
Hrad Karlštejn
Hrad Karlštejn
Divadelní a filmové zpracování hry
podle Jaroslava Vrchlického
Z filmu Noc na Karlštejně
Jana Brejchová a Vlastimil Brodský
Z filmu Noc na Karlštejně
Jana Brejchová a Karel Höger
Praha - Hradčany
Pražský orloj
Z filmu Noc na Karlštejně
Jana Brejchová - zpívá Helena Vondráčková
Dole si vypněte hudbu
Dárek pro Karla IV. k jeho 700. narozeninám
od týmu Chronicles a spolku Doba Karlova.
Dole si vypněte hudbu.
Zde si můžete vypnout hudbu.
Prokletí české královské koruny: Nasadíš si ji, zemřeš!
Nebylo v té době v Čechách mocnějšího člověka než zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jako první muž v zemi rozhodoval o právu a bezpráví, o životě a smrti. Měl pravomoci středověkého krále - a nejspíš se tak i cítil...
Toho listopadového dne roku 1941 s ním byl na Hradě i prvorozený syn Klaus. Otec mu chtěl ukázat českou královskou korunu. Doprovázeli je prezident Emila Hácha, premiér Jaroslav Krejčí a státní tajemník Karl Hermann Frank. Reinhard Heydrich se tehdy nechal vyfotografovat s korunovačními klenoty na důkaz své moci. Potom prý nasadil korunu na hlavu svému osmiletému synovi. Pověsti o tom, že kdo si českou korunu neoprávněně nasadí, do roka zemře, se jen smál...
Napřed otec, po něm syn
Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zemřel o půl roku později na zranění po atentátu příslušníků českého odboje. Sedmnáct měsíců nato, v říjnu 1943 zahynul jeho syn Klaus. V zatáčce v Panenských Břežanech vjel na kole pod nákladní automobil. "Matka Lina běžela k místu nehody a strašlivě křičela - inu, jako máma," vzpomíná paní Helena Vovsová, jediná dosud žijící pamětnice celé události.
Přesvědčená nacistka Lina Heydrich se ze všech sil snažila, aby byl popraven český řidič, kterému vjel chlapec pod kola, soud však muže osvobodil. Klaus Heydrich je prý dodnes pochovaný pod borovicí u vysoké zdi dolního zámku v Břežanech.
Stálé místo na lebce
V pohnutých časech prožívala dramatické osudy i samotná koruna, symbol českého státu. Podle přání císaře Karla IV., který ji nechal vyrobit, měla trvale spočívat ve Svatovítské katedrále, uložená lebce patrona země sv. Václava. Ale už Karlův syn Václav IV. nechal korunovační klenoty převézt do kaple sv. kříže na hradě Karlštejně, kde měly být v neklidných dobách sporů o vládu lépe chráněny.
V dobách vnitropolitických bojů o český trůn a válečného nebezpečí potom svatováclavská koruna změnila místo pobytu ještě mnohokrát. Ocitla se v Praze v úřadě Desek zemských a na Staroměstské radnici, ve farním kostele v Českých Budějovicích, v císařské klenotnici ve Vídni, v Národní bance v Žilině a dokonce na několika neznámých místech. To když s ní v roce 1420 po vypuknutí husitské revoluce uprchl král Zikmund Habsbuský ze země, což se stalo - mimo jiné - důvodem k jeho sesazení z českého trůnu.
Klenot všech klenotů
Česká královská koruna byla vyrobena v roce 1346, Karel IV. však k ní po celý svůj život přidával další a další drahokamy. Poslední úpravy nechal udělat před svou smrtí v roce 1378. Jen málokterá středověká královská koruna je tak reprezentativní: zhotovená ze zlata vysoké ryzosti (21 - 22 karátů), zdobená perlami a drahými kameny. Víte, že...
- váží 2358,04 g?
- je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm?
- zdobí ji 18 safírů (patří k největším na světě), 1 akvamarín, 31 spinelů, 15 rubín, 1 rubelit (donedávna považovaný za rubín) a 25 smaragdů a 20 perel?
Svatováclavská koruna tvarem navazuje na koruny Přemyslovců a francouzských Kapetovců. Čelenku tvoří čtyři díly, z nichž každý vrcholí velkou lilií. Díly jsou spojeny dvěma příčnými páskami (kamárami), jež patrně pocházejí ze zlatého pásu, který byl svatebním darem Blanky z Valois od jejího bratra, francouzského krále Filipa VI. Vrchol koruny, kde se kamáry kříží, je osazen zlatým křížkem se safírovou kamejí, v němž je prý uložen trn z koruny Ježíše Krista.
Jak svatováclavská koruna vypadá, si můžete prohlédnout v historické expozici Starého královského paláce Pražského hradu. Tam jsou trvale vystaveny všechny královské korunovační klenoty - přesněji řečeno jejich kopie z 2. poloviny 20. století. Nechtěli byste přece položit svatokrádežnou ruku na originál, viďte? Pamatujte, co se stalo otci a synovi Heydrichům!
Obrázky jsou zapůjčené z webu: Google. Jestli není možné si obrázky zapůjčit jelikož podléhají autorským právům,
prosím upozorněte mně a já obrázky ihned odstraní! Zatím děkuji za zapůjčení.
ZPĚT
