PENČICE

Aldašín (správně Udašín podle zakladatele Udaše) 427 m n. m. - Zajímavá Lesní samota. Velmi staré místo, neboť zde byly nalezeny popelnice. Patří k nejstarším obcím v okolí. Byla to ještě r. 1344 lesní pastevní víska, přeměněná později na rolnickou ves zákupní. R. 1352 se připomíná jako farní ves. K aldašínské faře patřily vsi Aldašín, Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a mlýny jevanský a penčický. Aldašínský Farář měl tu r. 1398 dvůr, který pronajímal. Fara byla zrušena počátkem husitských válek. Kostel, zasvěcený původně; sv. Bartoloměji, lehl r. 1621 popelem i s obcí, která přitom zcela zpustla. Kostel .byl obnoven až r. 1729 a zasvěcen sv. .Jiří. Tehdy při bourání byly v hlavním oltáři naleženy listiny z r. 1352 a 140z. Chrám, jenž se stal potom proslulým poutním místem, byl opatřen r. 1732 novým oltářním obrazem sv. Jiří a obraz sv. .Bartoloměje byl odstraněn. Barokní hlavní oltář znovu přestavěn r. 1782, r. 1874 byl natřen a pozlacen, r.1884 byl opatřen novým obrazem sv. Jiří od malíře Jos. Kandlera. - Obraz sv. Bartoloměje na vedlejším oltáři je od malíře L. J. Bernarda z r. 1874, od kteréhožto malíře je i obraz P. Marie nad vchodem do sakristie. - Téhož roku, kdy byl celý chrám opravován, byla sem dána nynější kazatelna s malovanými obrazy 4 evangelistů. Věž byla vystavěna r. 1771, od kdy má kostel nynější podobu: Větší, pěkně zdobený zvon je z r. 1611 a má nápisy : "Letha Panie 1611 slyt gest za knieze Waczlawa Carione, Rodicze Boleslawskeho, v Konojedeeh Fararze, za starssich kostelnikuw sprawowanj Wondrzege Kreiczyho, Waczlawa Garolirnowa z Bohumyle, Jana Prokopowa z Waldessina Zetie." - "Tento zwon udielan nakladem osadnich zadussý Aldassinskeho přicžinienim a za Sprawy Samuele Troyana z Bylan a Rosfeldu ode mne Jakuba, Zwonarze v Miestie mladeho Baleslawa."

Mezi nápisy je Trojanův znak a na okraji medailon s poprsím a slovy : "Philipus Austr. Caroli V. Caes. F." (Otec Dona Carla). - Menší zvon r. 1718 s obrazem sv. Bartoloměje a osmi andělů s ratolestmi váží 285 liber, stál 163 zl. 52 kr. má nápis : "Letha Panie 1718 tento Zwon po ukradenj przedessleho Nakladem zgednan a slyti gest ke Cti a Chwale Bozj a Swateho Bartolomieie Apostola Panie. - Walentin Lissak goss mich auf der Kleiseiden Prag 1718." - U kostela po 30-leté válce zůstala jen kostelníkova chalupa až do r. 1884: Nynější chata je skladiště náčiní. - Kostel byl opravován r. 1907, kdy byla do něho dána dlažba, byla postavena nová kruchta a ze sakristie byly proraženy dveře na hřbitov. R. 1934 byl důkladně opraven státem nákladem 50.000 Kč. Tehdy byla dána na věž nová krytina a hřbitov, na nějž do r. 1600 pochovávali i z Kostelce, byl značně rozšířen. - Bohos1užby jsou tu v neděli po sv. Jiří (24, dubna) vždy v 10 hodin. Dne 3. listop. v 8 hod. jsou bohoslužby za zemřelé osadníky. Svatojiřská pouť tu bývá velmi četně navštívená. - Chrám je filiální, patří ke Kostelci a ,jeho patronem je ČSR.

Z Aldašína do Kostelce je 4.7 km, do Č. Brodu 16 km, do Jevan 2 km, do Čern. Voděrad 3.4 km, do Penčice 2 km. Od aldašínských hřbitovních vrat (za nimi na hřbitově je ve zdi velmi staré hřbitovní znamení) dovede nás utěšená lesní cesta do Jevan.

Archeologické poznatky: Lokalita umístěna při okraji plošiny svažující se k Bohumilskému potoku, obrácené k JV. Plošinu zde dělí mělký údolní zářez, v jehož horní části pramení jeden z přítoků Bohumilského potoka. Při terénní hraně na pravé straně údolí stojí barokní stavba kostela sv. Jiří (patrocinium doloženo r. 1392; Boháč 1968, 579) a hřbitov. Na protější straně zářezu, jsou dobře patrné relikty zaniklého sídliště. Bližší posouzení by vyžadovalo geodeticko-topografickou dokumentaci. Lokalita si zasluhuje podrobnější pozornost, ale pro jiné otázky než si klademe v této studii. Zanikla totiž v 1. polovině 17. stol. (Berní rula 18/I, 123). Ve sběrech zcela převládá keramika z etapy před zpustnutím. Vyskytují se ale i nepočetné nálezy starší, z nichž některé jsou datovatelné nejspíše na konec 13. stol.