Chyby při krmení
V mnoha rodinách je na denním pořádku pes loudící u stolu. Ne každý odolá jeho smutným očím, a i do domácnosti s velmi přísně vedeným psem může přijít "dobrotivá" nepoučená nebo nepoučitelná návštěva. Momentální radost z dobrého sousta je však mnohdy vystřídána velmi nepříjemnými zdravotními problémy. Cílem tohoto článku rozhodně není probrat komplexně problematiku poruch trávení u psů. Ráda bych tady nastínila základní přístup ke zvířecímu pacientovi se dvěma velmi častými projevy poruch trávení v důsledku dietní chyby - zácpou a průjmem.
Zácpou neboli obstipací se rozumí stav, kdy je snížena frekvence defekací, spojená s hromaděním trusu v konečných úsecích střeva, nebo je dokonce úplně zastaveno kálení.
Některé odborné zdroje označují lehčí stupeň tohoto problému jako konstipaci. Příčiny mohou být v obsahu střeva, ve střevu jako takovém či v jeho okolí. Druhé skupině (například poruchy inervace střeva po úrazech páteře, nádorové změny, zvětšení prostaty) většinou nemůže majitel předcházet. Mezi naprosto zbytečné příčiny zácpy však patří zkrmování kostí. Mnozí majitelé se domnívají, že pes jako šelma se musí s příjmem kostí bez problému vyrovnat. Některé "pověry" dovolují kosti kuřecí, jiné naopak pouze velké kosti hovězí. Reakce psů na pozření kostí jsou však velmi individuální. Záleží například na struktuře pozřených kostí, ostatním krmivu, příjmu tekutin, funkčnosti střeva (ovlivněna věkem, stresem). Nedá mi na tomto místě nevarovat také před poškozením střeva ostrými okraji kostních štěpin, které mohou vést až k akutnímu zánětu celé břišní dutiny, vyžadujícímu okamžité chirurgické ošetření.
Jaké jsou vlastně projevy zácpy u psů? Zvíře se zpravidla pokouší vyprázdnit - staví se jako při kálení, napíná stěnu břišní, někdy je tato snaha doprovázena i bolestivými projevy. Nucení na stolici však není doprovázeno uspokojivým vyprázdněním. Zvíře buď nekálí nebo vylučuje jen drobné fragmenty tvrdého, vyschlého trusu. Někdy paradoxně dochází k defekaci malého množství řídkého trusu nebo hlenu, často i s krví, v důsledku dráždění sliznice střeva tvrdou masu vznikající "spečením" kostních fragmentů s trusem. V pokročilejších případech se dostavuje nechutenství, slabost, někdy naopak neklid, zvracení. Břišní dutina může být zvětšená a její stěny napnuté a bolestivé na pohmat.Diagnostika obstipace veterinárním lékařem zpravidla není problémem. Velký význam mají anamnestické údaje od majitele. Vlastní klinické vyšetření je v některých případech doplněno o zhotovení rentgenového snímku. Mnohem dramatičtější je však vlastní léčba. Lehčí formy obstipace vyžadují per orální (tlamou) podání projímadel, tj. látek stimulujících vyprázdnění střev (například laktulóza). Většinou jsou však nutná pro psa i majitele nepříjemná klyzmata. Pojem klyzma neboli klystýr skrývá nálev tekutiny do konečníku a tlustého střeva. V případě zácpy je jeho cílem mechanicky odstranit, mnohdy doslova vymlít, obsah střeva. V těžších případech je dokonce nutná hospitalizace či opakované návštěvy a obstipát je odstraněn po etapách během více dní. Krajním řešením je vyprázdnění tlustého střeva po jeho chirurgickém otevření. Takový operační zákrok je provázen složitou pooperační péčí, zahrnující mimo jiné několikadenní omezení příjmu tekutin a krmiva, infuzní a antibiotickou terapií a minimálně desetidenní péčí o hojící se operační ránu.
Ze zdánlivě nevinné kostičky se tak vyvine akutní pacient, který je podrobován mnoha nepříjemným a časově i finančně náročným zákrokům.
Protipólem zácpy je průjem, neboli diarea. Je definován jako častější vyprazdňování řidší stolice. Obecně může být příznakem onemocnění zažívacího traktu (střev, žaludku, slinivky, jater), ale i některých jiných orgánů. Mezi velmi časté příčiny průjmu patří právě dietní chyby jako jednorázový nadměrný příjem krmiva, náhlé změny krmné dávky (přechod z vařené stravy na granule), pozření nevhodných krmiv (například nadbytek tuku, silně kořeněná jídla, mléko), zkažené krmivo (žluklé tuky nebo hnijící látky).
Průjem alimentárního původu je obvykle doprovázen opakovaným zvracením. Zpočátku mohou zvratky obsahovat v různém stupni natrávené krmivo, později dochází ke zvracení bezbarvé nebo žluté zpěněné tekutiny s příměsí hlenu, někdy i krve. Zvracení se většinou zmírňuje, pokud pacient nepije a nepřijímá krmivo. Průjem se přidává obvykle o něco později. Bývá kašovitý až vodnatý, někdy i krvavý s pronikavým zápachem. Pacient obvykle trpí nechutenstvím. Někdy se psi snaží vyčistit si žaludek pojídáním trávy, kterou následně vyvrhují. V těžších případech se v různé míře objevuje únava a nezájem o okolí, žíznivost, zápach z tlamy, roztažení břicha plynem, bolest břicha (sténání, odlehčovací postoje, hrbení) a třes.
Průjem v důsledku dietní chyby obvykle ustává po řádné hladovce a následných dietetických opatřeních. Ráda bych zdůraznila, že hladovka znamená absolutní odepření jakékoliv potravy včetně podle některých majitelů dietních piškotů či sucharů. Podrážděná sliznice trávicího traktu potřebuje pro svou regeneraci 24 až 48 hodin bez jakéhokoliv kontaktu s tráveninou. Poté zvíře pomalu "rozkrmujeme" dietní stravou. Na naší klinice se osvědčila dieta složená z rýže rozvařené ve vodě na šlemovitou kaši, smíchaná s namletým vařeným libovým kuřecím či hovězím masem v poměru 2 : 1. První den je tato směs podávána po lžičkách či lžících podle velikosti pacienta v hodinových intervalech třikrát po sobě. Pokud se v průběhu podávání nebo do 12 hodin neobnoví trávicí problémy, pokračuje majitel v krmení dietní stravou v malých dávkách 3 - 6krát denně. Pokud ani následující den nedojde k návratu onemocnění, je zvíře postupně během několika dní převáděno na obvyklé krmení. Alternativou k doma připravované dietě jsou komerční diety - konzervy či granule, běžně distribuované přes veterinární lékaře.
Vzhledem k tomu, že stav je obvykle doprovázen i zvracením, které může být vyvoláno i příjmem vody, omezíme v prvních hodinách i příjem tekutin. Nejsnazší cestou je zaměnit vodu za obyčejný neslazený černý čaj pokojové teploty. Vzhledem k tomu, že obvykle pro psy není zcela atraktivní, pacienti ho přijímají jen při pocitu opravdové žízně, tedy v minimálním množství a látky v něm obsažené zároveň zklidňují sliznice trávicího traktu. Pokud však zvíře čaj několik hodin zcela odmítá, nahradíme ho převařenou vodou z kohoutku nebo stolní neperlivou vodou.
V některých případech se chovatel nebo ošetřující lékař rozhodne pro takzvanou nespecifickou symptomatickou terapii, tj. léčbu, která je zaměřena na projevy nemoci, nikoliv na její příčinu. Při jejím nasazování je však třeba si uvědomit, že akutní zvracení a průjem jsou ve své podstatě obrannými mechanismy a snaha tlumit je za každou cenu nemusí být pro pacienta prospěšná. Například léky pro utlumení střevní peristaltiky (pohyb stěny střeva sloužící k posouvání jejího obsahu) nejsou vhodné u pacientů, u kterých je podezření, že jejich trávicí trakt ještě stále obsahuje zbytky krmiva, které problémy vyvolaly.
Na závěr bych ráda upozornila na to, že i průjem způsobený dietní chybou se může bez řádného ošetření rozvinout v závažný stav, kdy je zvíře nutné hospitalizovat, podávat mu výživu do žíly, nasadit antibiotika a podobně. Nasazení hladovky a následné diety majitelem bez návštěvy veterinárního lékaře je na místě pouze pokud zvíře nemá zvýšenou teplotu (tj. více než 39 0C v konečníku), stolice ani zvratky neobsahují krev, majitel nemá podezření na pozření cizího tělesa zvířetem a reakce na hladovku je příznivá. Při jakýchkoliv pochybách je však více než vhodné navštívit veterinární pracoviště, kde může být zvíře podrobeno důkladnému vyšetření a na jeho základě může být odhaleno onemocnění vyžadující složitější terapii.
Zdroj
Výživa štěněte (pokračování)
Krmíme alespoň každé 3 hodiny, ve dvou týdnech každé 4 hodiny, začátkem 3. týdne vynecháme noční krmení a koncem 3. týdne začínáme přikrmovat z misky. Ke krmení použijeme podle velikosti štěňat:
- Oční kapátko (do gumové části vypálíme přiměřeně velký otvor, aby se štěně nezahlcovalo mlékem, ale muselo samo sát), zasazené skleněnou částí do menší láhve na krmení.
- Láhev na krmení s malým dudlíkem pro děti (savička by měla být určená pro nejmenší kojence na čaj).
- Speciální lahvičku s dudlíkem přímo určenou pro štěňata (k dostání v prodejnách s potřebami pro psy).
- Sondu - stříkačka s krátkou hadičkou, metoda vhodná jen pro zkušené chovatele, takto lze přikrmovat i slabě pijící štěně přímo při kojení.
Při jednotlivém krmení sledujeme objem přijímaného mléka, aby nedošlo k překrmování - nebezpečí průjmu.
Od 3.dne do 3.týdne
...je zdrojem výživy štěňat mateřské mléko. To jim poskytuje všechny potřebné živiny, které v tomto věku k růstu potřebují. S věkem štěňat se složení postupně mění. Mléko feny může mít rozdílnou kvalitu, záleží to na kvalitě krmení feny, zdravotním i psychickém stavu a jejích dispozicích (které sama neovlivní). I množství vyprodukovaného mléka může být rozdílné (porovnáváme-li feny stejného plemene např. sestry, při stejném počtu štěňat, stejném zdravotním stavu, stejných podmínkách a krmení).
Od 3.týdne
...začíná přikrmování štěňat. Je to jen orientační termín, někdy je to nutné dříve a někdy stačí později. Závisí to na mléčnosti feny, počtu štěňat apod. Některým štěňatům už mléko nestačí a dožadují se od feny potravy tím, že čichají k jejím koutkům. Fena jim pak vyvrhne natrávenou potravu a učí je tímto způsobem žrát pevnou stravu. Toto zastupuje chovatel, který včas začne štěňatům předkládat vhodné krmení.
Může si vybrat z několika typů:
- mléčné instantní kaše pro štěňata
- rýžové kaše instatní nebo tradiční z rýže (využít můžeme sušené mléko pro štěňata, které má poměrně krátkou dobu použitelnosti a které jsme si nachystali pro každý případ před porodem)
- suchá (tzv.granulovaná) strava pro štěňata při odstavu - než si na ni štěňata zvyknou, máčí se v mléce
- škrabané syrové hovězí maso (musí být přemražené, aby se v něm zničily choroboplodné zárodky) - také ho můžeme ochutit mlékem
- vařené hovězí nebo drůbeží maso nadrobno nakrájené (pokud maso nemůžeme zmrazit, můžeme ho vařit, ale ztratí tak určité množství živin)
- konzervovaná strava pro štěňata
Potřebujeme-li ochutit např. kaši nebo jogurt, použijeme hroznový cukr (glukopur) nebo med. Běžný cukr není vhodný - pro svoji špatnou stravitelnost.
Všechna potrava (alespoň ze začátku) by měla mít tělesnou teplotu.
S přibývajícími týdny jim postupně rozšiřujeme jídelníček vhodnými druhy krmiv tak, aby asi v 6 týdnech dobře přijímala všechny složky tradiční stravy nebo granulované.
Jak často - čím dříve se začíná přikrmovat, tím větší intervaly mezi krmením mohou být. Řídíme se chováním štěňat (žravost při krmení, nespokojenost po kojení), jejich váhou při vážení a jak často je fena kojí. Jestliže začínáme už před 3. týdnem, bude pár dní stačit jedna dávka denně. Postupně dávky zvyšujeme a od 1 měsíce, kdy dochází už k odstavování štěňat (feně končí laktace a protože mají už ostré zoubky a drápky, nechce je ani moc kojit) krmíme 5 - 6× denně. Začínat bychom měli vždy jedním druhem krmení (maso) a pokud nemají štěňata trávicí potíže jako např. průjem, druhý den můžeme přidat další druh. Takto postupujeme hlavně u rizikových krmení - mléko, granule apod. Zůstávají-li po krmení v misce zbytky, příště musíme snížit dávky. Každá potravina by měla být kvalitní. Do misky štěňat nepatří ani zbytky z kuchyně ani z předchozího krmení - ohrozili bychom tak jejich životy (špatná strava => průjem => snížená imunita => riziko infekčních nemocí, dehydratace apod.)
V 6 týdnech
...jsou štěňata naučená na pevnou stravu - tradiční nebo komerční (granule, konzervy) a až na vyjímky je fena už nekojí. Štěňata by měla být krmena individuálně, abychom měli přehled o spotřebě každého jedince. Množství krmení pro jednotlivá štěňata se určuje podle váhy štěňat a jejich potřeb živin a energie, většina chovatelů v tomto období krmí dle chuti štěňat. Krmíme 5× denně.
Tradiční strava - hlavní složka krmné dávky - syrové nebo vařené hovězí a drůbeží maso, některé druhy vnitřností - játra, srdce, předžaludky. Ostatní příkrmy - vařené vejce (syrový jen žloutek), ryby, sýry, netučný tvaroh, bílý jogurt, mléko (omezeně, podle snášenlivosti), rýže, těstoviny, piškoty, strouhaná mrkev - působí dobře na peristaltiku střev, ovoce. Jednotlivé dávky nemají mít kašovitou konzistenci (kromě utřeného tvarohu nebo jogurtu), ale podobu husté polévky s kousky masa, těstovin, zeleniny. Zastoupení živočišných bílkovin a příloh by měl být 2 : 1. Krmná dávka by měla mít alespoň pokojovou teplotu. Při tradičním krmení bychom měli přidávat vhodné vitamínové a minerální přípravky ve správném poměru a podávat je podle návodu.
Komerční krmení - podáváme granule pro štěňata po odstavu, přelité masovým vývarem. Řídíme se hodnotami a dávkováním, které jsou uvedené na obale. U štěňat je hlavně důležité množství bílkovin (N látky) a tuků - mělo by to být alespoň 30% bílkovin a asi 15% tuků. Další možností je konzervovaná strava pro štěňata. Ke všem typům krmení můžeme štěňatům (v době mimo krmení) přilepšovat velkými kostmi s kloubními hlavicemi (vařené), vepřovými nožkami apod., které štěňata velmi ráda okousávají. Okousané kosti pak rychle odstraníme, aby štěňata neměla trávicí potíže z odlamujících se tvrdých částí. Od doby samostatného přijímání potravy musí mít štěňata stále k dispozici nachystanou misku s čistou vodou.
V době přechodu na různé typy krmení nebo když štěňata venku zbaští co najdou, se mi osvědčilo, podávat střídavě s vodou (nebo místo ní) slabý nálev z řepíku lékařského. Výborně upravuje trávení, tvorbu žaludečních šťáv i střevní mikroflóru. Dříve jsem také dávala dětský čaj, ale ten svým složením není tak účinný na trávení. Někteří chovatelé se tomu shovívavě smějí, jiní to pokládají za zbytečné, ale štěňátkům to prospívá. [Mon]
Po 6. týdnu už některá štěňata putují k novým majitelům. Ti by se měli zajímat, jakým krmením byla štěňata krmena u chovatele a takto by měli krmit alepoň po dobu, než se štěně aklimatizuje a bude kompletně přeočkované. Pak mohou postupně přejít na typ krmení, který si sami zvolí - tradiční, konzervy, granule nebo jejich jiná značka. V opačném případě touto náhlou změnou ohrožují zdraví svého štěněte.
V období od | krmíme |
---|---|
2 - 4 měsíců | 4 - 5× denně |
4 - 6 měsíců | 4× denně |
6 - 12 měsíců | 3× denně |
po 1 roce krmíme 1 - 2x denně |
Od 2. měsíce
Výživa během růstu se liší podle toho, jak má být pes velký v dospělosti. Z toho musíme vycházet i při sestavování krmné dávky pro odrůstající štěňata a psí dorost.
Výživa štěněte
Narozená štěňata
...v prvních dvou dnech sají od matky mlezivo (teprve asi po 2 dnech se feně tvoří mléko). Mlezivo je pro štěňata „nachystané“ už několik dní před porodem. Nespouští se reflexivně, a tak ho štěňata mají stále k dispozici jakmile dostanou hlad. Ze začátku pijí každé půl hodiny, ale postupně se intervaly mezi krmením prodlužují. Mlezivo má velký význam ve startu štěňat do dalšího života. Pomáhá odstranit střevní smolku, dodá štěněti potřebné živiny - je více koncentrované než mateřské mléko a posílí imunitní systém o protilátky proti infekčním nemocem, získané od matky. Ve srovnání s kravským mlékem je obsah hlavních složek podstatně jiný, proto ani kravské mléko nemůže být plnohodnotnou náhražkou za mléko feny.
základní složky mléka a jejich zastoupení v %
složka mléko feny mléko krávy
(k porovnání) bílkoviny 7,5 - 11,7 3,3 - 3,5 tuky 8,3 - 9,8 3,5 - 3,9 laktóza 3,1 - 3,7 4,6 - 8,2 vápník 0,28 - 0,45 0,12 - 0,20 fosfor 0,24 - 0,50 0,09 - 0,19 poměr Ca a P 1,2 : 1 1,2 - 1 sušina 22,6 13,0 energie v kJ/100g 528 - 535 251 - 310
Náhražky mateřského mléka
Po porodu mohou nastat situace, kdy nemůže fena svá štěňata kojit. Je po císařském řezu, má úraz, je nemocná, nemá mléko, štěňat je větší počet, než by mohla uživit nebo také mohla uhynout.
V těchto i jiných případech musíme štěňatům zajistit náhradní mléko. Přeje-li nám štěstí, seženeme jinou vhodnou fenu, která kojí a má málo svých štěňat. Nemáme-li náhradní fenu k zastoupení, musíme mléko připravit sami.
Péče a krmení narozených štěňat je úvazek na 100 % i pro fenu, která se většinou spolehlivě řídí svými instinkty. Budeme-li se ji snažit zastoupit, musíme se připravit na 24 hodinové služby, jako když máme uplakaného novorozence. Jenže psí novorozenec by měl první dny pít každé půl hodiny. I když o ně budeme pečovat opravdu jako o svá miminka, nemůžeme jim nikdy nahradit nepřetržitý kontakt a opečovávání od psí mámy. Můžeme jim ale sehnat hodnou psí tetu, která se o ně se vším všudy postará. Začneme obvoláním poradců chovu našeho nebo podobných plemen,jestli někdo nemá v okolí přibližně stejně stará štěňata. Zeptat se můžeme také na cvičištích - i tam třeba najdeme chovatele nejen velkých plemen. Můžeme dát expres inzerát do regionálních novin nebo kontaktujeme chovatele z inzertních novin, kteří bydlí v našem okolí a štěňátka teprve zadávají - takže fena by je měla ještě kojit. Hledat můžeme i fenu s falešnou březostí. Každopádně musíme pro svá mimina hledat i vhodné prostředí a nedávat za každou cenu štěňata tam, kde se nám podmínky zdají nepřijatelné a chovatel nespolehlivý. Ne každý chovatel je ochoten přijmout cizí psí mimina, i když má pečlivou a hodnou fenu. Většinou je to z důvodů strachu z infekce. Pak už to záleží jen na vzájemné dohodě, veterinární péči (potřebné vyšetření) a obětavosti cizí tety i chovatele. [Mon]
- Instantní komerčně vyráběné mléko pro štěňata
- je sušené, snadná a rychlá příprava z převařené vody, k dostání v dobře vybavených prodejnách pro psy nebo u veterinářů.
- Mléko připravené z tradičních surovin
- Náročné na přípravu a skladování, je podstatně méně finančně náročné než instantní mléko. Je více vhodné jako doplněk, když má fena málo mléka. Příklad doporučené směsi (pouze orientačně) - sušené nebo kondenzované neslazené mléko, na zředění heřmánkový čaj, sušený hovězí albumin, přípravek s obsahem kalcia a fosforu, tekutá forma vitamínů (hlavně A a D), glukóza. Další možností je kravské mléko zahuštěné smetanou, žloutek, mineralizovaná kostní moučka, tekutý vitamínový přípravek, glukóza.
Připravené mléko musí mít tělesnou teplotu kolem 38,5°C.
Narozená štěňata
...v prvních dvou dnech sají od matky mlezivo (teprve asi po 2 dnech se feně tvoří mléko). Mlezivo je pro štěňata „nachystané“ už několik dní před porodem. Nespouští se reflexivně, a tak ho štěňata mají stále k dispozici jakmile dostanou hlad. Ze začátku pijí každé půl hodiny, ale postupně se intervaly mezi krmením prodlužují. Mlezivo má velký význam ve startu štěňat do dalšího života. Pomáhá odstranit střevní smolku, dodá štěněti potřebné živiny - je více koncentrované než mateřské mléko a posílí imunitní systém o protilátky proti infekčním nemocem, získané od matky. Ve srovnání s kravským mlékem je obsah hlavních složek podstatně jiný, proto ani kravské mléko nemůže být plnohodnotnou náhražkou za mléko feny.
základní složky mléka a jejich zastoupení v %
složka | mléko feny | mléko krávy (k porovnání) |
---|---|---|
bílkoviny | 7,5 - 11,7 | 3,3 - 3,5 |
tuky | 8,3 - 9,8 | 3,5 - 3,9 |
laktóza | 3,1 - 3,7 | 4,6 - 8,2 |
vápník | 0,28 - 0,45 | 0,12 - 0,20 |
fosfor | 0,24 - 0,50 | 0,09 - 0,19 |
poměr Ca a P | 1,2 : 1 | 1,2 - 1 |
sušina | 22,6 | 13,0 |
energie v kJ/100g | 528 - 535 | 251 - 310 |
Náhražky mateřského mléka
Po porodu mohou nastat situace, kdy nemůže fena svá štěňata kojit. Je po císařském řezu, má úraz, je nemocná, nemá mléko, štěňat je větší počet, než by mohla uživit nebo také mohla uhynout.
V těchto i jiných případech musíme štěňatům zajistit náhradní mléko. Přeje-li nám štěstí, seženeme jinou vhodnou fenu, která kojí a má málo svých štěňat. Nemáme-li náhradní fenu k zastoupení, musíme mléko připravit sami.
Péče a krmení narozených štěňat je úvazek na 100 % i pro fenu, která se většinou spolehlivě řídí svými instinkty. Budeme-li se ji snažit zastoupit, musíme se připravit na 24 hodinové služby, jako když máme uplakaného novorozence. Jenže psí novorozenec by měl první dny pít každé půl hodiny. I když o ně budeme pečovat opravdu jako o svá miminka, nemůžeme jim nikdy nahradit nepřetržitý kontakt a opečovávání od psí mámy. Můžeme jim ale sehnat hodnou psí tetu, která se o ně se vším všudy postará. Začneme obvoláním poradců chovu našeho nebo podobných plemen,jestli někdo nemá v okolí přibližně stejně stará štěňata. Zeptat se můžeme také na cvičištích - i tam třeba najdeme chovatele nejen velkých plemen. Můžeme dát expres inzerát do regionálních novin nebo kontaktujeme chovatele z inzertních novin, kteří bydlí v našem okolí a štěňátka teprve zadávají - takže fena by je měla ještě kojit. Hledat můžeme i fenu s falešnou březostí. Každopádně musíme pro svá mimina hledat i vhodné prostředí a nedávat za každou cenu štěňata tam, kde se nám podmínky zdají nepřijatelné a chovatel nespolehlivý. Ne každý chovatel je ochoten přijmout cizí psí mimina, i když má pečlivou a hodnou fenu. Většinou je to z důvodů strachu z infekce. Pak už to záleží jen na vzájemné dohodě, veterinární péči (potřebné vyšetření) a obětavosti cizí tety i chovatele. [Mon]
- Instantní komerčně vyráběné mléko pro štěňata
- je sušené, snadná a rychlá příprava z převařené vody, k dostání v dobře vybavených prodejnách pro psy nebo u veterinářů.
- Mléko připravené z tradičních surovin
- Náročné na přípravu a skladování, je podstatně méně finančně náročné než instantní mléko. Je více vhodné jako doplněk, když má fena málo mléka. Příklad doporučené směsi (pouze orientačně) - sušené nebo kondenzované neslazené mléko, na zředění heřmánkový čaj, sušený hovězí albumin, přípravek s obsahem kalcia a fosforu, tekutá forma vitamínů (hlavně A a D), glukóza. Další možností je kravské mléko zahuštěné smetanou, žloutek, mineralizovaná kostní moučka, tekutý vitamínový přípravek, glukóza.
Připravené mléko musí mít tělesnou teplotu kolem 38,5°C.