Když zjistili po prvních deseti minutách a za stavu 20:3 moji svěřenci, že sobotní utkání se bude odvíjet ve stejném duchu jako páteční, a že tedy nepůjde o žádný lítý boj jako s Opavou Krnovem, Kroměříží či Novým Jičínem, tak někteří zbytek zápasu prostě vypustili pro naprostý nezájem. A to i někteří u kterých bych to nečekal ani náhodou. Místo toho, aby zahráli na lavičku a dostalo se i na kluky co sedí, ploužili se po place jako zombíci. Nicméně malinký zbytek zodpovědnosti v nich zůstal a tak zkorigovali v poslední desetiminutovce stav pro odvetu na přijatelný dvacetibodový rozdíl. Mrzí mne, že mi opravdu nepřipravili možnost dát více prostoru lavičce. Znovu musím vyzdvihnout účinkování Pepy Karase, naprosto zodpovědné vystoupení a musím zde upřímě napsat, že to byla hlavně jeho zásluha že se utkání odvíjelo v naší režii. Klatovští mají sice mladší a méně fyzicky vyspělejší tým, ale i přes počáteční propad se nerozložili a úmorně pracovali, aby nepříznivý výsledek co nejlépe zkorigovali v čemž jsme jim naším přístupem značně pomohli, takže na počátku poslední čtvrtky nás stáhli na 12 bodů. V tomto utkání se pouze tři hráči dostali přes hranici deseti bodů, což je v případě našeho týmu neobvyklé (ti hráli s naprostým nasazením, ještě bych k nim přidal Adama Flégla, kterému se ale tolik střelecky nedařilo). I to napovídá něco o tom co se pod koši v Kuklenách v sobotu odehrávalo. Všichni vědí jak emotivně koučuji zápasy. Jak rád bych kluky jen popoháněl a chválil, tentokrát v tom bylo spousty bezmocného utrpení.
(body HK – Karas 24, Vondrák 18, Šafář 10)
HODNOCENÍ
-
nasazení – zodpovědnost (jen někteří)
OBRANA na špici
zbytečné frajeřinky
STŘELBA z POLE
+
PŘEVAHA POD KOŠEM
doskakování
RP – VYSTIHNUTÍ PŘIHRÁVKY SOUPEŘE