Z Bílku do Bílku
"Z BÍLKU DO BÍLKU" - romantika
Trasa:
Bílek (nádraží ČD) - východisko pro cestu do přírodní rezervace Doubravské údolí:
Sokolohrady - Točitý vír - Horní Mlýn (odtud výšlap na skály Koukalky a návrat nazpět k Hornímu Mlýnu) - Čertův stolek - Koryto - Veselá skála - Bílek (nádraží ČD) - část skupiny pokračovala na zast. ČD Sobíňov
Datum konání: 11. 10. 2014
Akci vedl cvičitel: Petr Škoda
Počet účastníků: 22
Délka trasy: 14 km (prodloužená trasa: 16 km)
Doubravské údolí je přírodní rezervací, která je zasazena do kaňonovitého údolí, vytvořeného říčkou Doubrava (místními často nazývána Doubravka). Údolí je plné skalních věží, z jejichž skal často přímo vyrůstají stromy. Kamenné řečiště tu místy vytváří mohutné peřeje a vodopády, řeka se tu často pění. Koryto této čisté říčky je naplněné spadanými kameny, tzv. "kamenným mořem" a také "obřími hrnci". Místy jsou přes řeku popadané stromy, ale cesta je volná.
Zajímavé informace nejen k turistické části cesty tímto údolím, ale i k přírodě této oblasti nám podal vedoucí akce Petr Škoda již na nádraží ČD. Některé využívám i při popisu této cesty.
Na nejvyšší skále údolí, nazvané Sokolohrady, se nachází vyhlídka, která byla v tomto období obklopena krásně zbarvenými listnatými stromy. Na rozcestníku s označením "Sokolohrady" je uvedena výška 515 m n. m., samotná vyhlídka je umístěna o něco níže. I přes lesnatý, zarostlý terén údolí jsme dohlédli hluboko do údolí až k říčce Doubravě. V blízkosti této vyhlídky jsme si prošli pozůstatky obranných valů středověkého hradu Sokolov ze 13. století. Jejich nalezení však již vyžadovalo zapojení fantazie. Z vyhlídky jsme sešli "Pod Sokolohrady" a zamířili směrem k místu nazvanému "Točitý vír". Cestou údolím řeky jsme si prohlédli i na skále umístěnou pamětní desku kněze, prof. F. X. Boštíka (1883 - 1964) určenou "básníku zpívající Doubravky" (napsal mimo jiné sbírku básní o říčce Doubravce "U zpívajících vod"). Točitý vír jsme sledovali z lávky nad řekou. Dále naše cesta směřovala okolo kamenné skautské mohyly s tabulkou "Všem věrným 1920 - 1990" a výzvou "Přilož svůj kámen". Bohužel kameny v blízkém okolí byly vysbírány, ale někteří z nás kámen přiložili již při minulých cestách tímto údolím. I tak mohyla hodně narostla. Došli jsme až k bývalému Hornímu Mlýnu, místu, kde se nacházelo rodiště spisovatele, humoristy a redaktora Ignáta Herrmanna (1854 - 1935). Od Horního Mlýna jsme odbočili k zajímavým skalním útvarům nazvaným "Koukalky", které slouží jako tréninkové skály pro horolezce (výška některých skal téměř 15 m). Někteří z nás tu sestupovali opravdu netradičními cestami a prokázali tak svoji odvahu a zdatnost. Z tohoto hezkého místa jsme se vrátili nazpět k Hornímu Mlýnu a pokračovali výstupem směrem na skalní věž s vyhlídkou nazvanou "Čertův stolek". K tomuto místu se váží různé pověsti, z nichž jedna hovoří o skoku čerta do tůně řeky. Pokračovali jsme pak nejnáročnější, ale také nejkrásnější částí údolí, soutěskou "Koryto", která je nejužším a zároveň nejdivočejším místem doubravského údolí. V korytu řeky tu leží balvany nyní nádherně pokryté spadaným listím. V této soutěsce říčka překonává výškový rozdíl dvěma poměrně mohutnými vodopády vysokými přibližně 2 až 2,5 metrů. Byla to skutečně romantika, jak sliboval i název naší turistické akce. Někteří tůňku u Veselé skály v množství dalších říčních tůněk přehlédli.
Všichni jsme poměrně náročnou cestou prošli v pořádku, avšak pořádné, vysoké a pevné turistické boty tu byly velkou výhodou. Na konci cesty z údolí, poblíž obce Bílek, se nachází kamenný železniční viadukt nad řekou Doubravou, kterým byl hezký průhled do podzimně zbarvené krajiny plné listnatých stromů. Zde jsme se s romantickým údolím rozloučili a zamířili na občerstvení do restaurace v obci Bílek. Měli jsme tu již rezervována místa, uvítal nás dokonce roztopený krb. Měli jsme dost času do odjezdu vlaku, a tak někteří z nás po občerstvení pokračovali v cestě na zastávku ČD Sobíňov. Již za tmy jsme tu mávali na vlak, který nás následně přiblížil k domovu. Byla to příjemná a veselá cesta vlakem po hezky prožitém dni.
Jarka Řezníčková
Náhledy fotografií z alba Z Bílku do Bílku
