POTKAN
Taxonomické zařazení potkana a krysy (pro srovnání)
Zařazení | Potkan | Krysa | ||
česky | latinsky | česky | latinsky | |
Říše | živočichové | animalia | živočichové | animalia |
Kmen | strunatci | chordata | strunatci | chordata |
Podkmen | - | - | obratlovci | vertebrata |
Třída | savci | mammalia | savci | mammalia |
Řád | hlodavci | rodentia | hlodavci | rodentia |
Podřád | - | - | vevekočelistní | sciurognathi |
Čeleď | myšovití | muridae | myšovití | muridae |
Rod | potkan | rattus | - | - |
Popis
Potkan obecný, jehož binomické jméno je Rattus norvegicus, je hlodavec často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až 2 let.
Velikost
Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600g, méně obvykle v dobrých podmínkách až do 900g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 –
Rozšíření
Potkan je kosmopolitní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.
Potkan se začal v 50 letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80-90 letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné varianty a potkan si získal na popularitě.
Inteligence a způsob života
Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky své přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydli, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.
Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec zpravidla nejsilnější samec ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6km², na kterém členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.
Poddruhy
Potkan obecný (Rattus norvegicus norvegicus)
Nejvíce rozšířený druh ve volné přírodě a ve světě.
Potkan východní (Rattus norvegicus caraco)
Pravděpodobně druh rozšířený v Asii a Rusku (nejsou bližšší informace).
Potkan laboratorní (Rattus norvergicus var. alba)
Šlechtěná bílá varieta potkana, určená původně k pokusným účelům. Tato varieta narozdíl od potkana obecného nemá zejména schopnopnost hostit různé nebezpečené nemoci a je možné ji ochočit. Tento poddruh je rozšířen v domácnostech jako ochočené domácí zvíře. Podle názvu za slovy var. je označení barevné variety nebo variety s jinou stavbou těla nebo druhem srsti.