Kapitola 27.
Kapitola 27
Na konci tunelu zářilo světlo.
Lorn, I-5 a Darsha k němu spěchali. Dorazili ke dveřím - částečně zatarasenému vchodu do jiného obchodu, podobného tomu, kterým se dostali do podzemí - a vynořili se opět na povrchu Coruscantu, v šeru a stínech Krvavého koridoru.
Ve srovnání s labyrintem, ve kterém vězeli tak dlouho, to pro ně bylo jako octnout se v záři slunce.
Lorn vydechl úlevou. Najít cestu na povrch trvalo déle, než čekali, několikrát se dali slepou chodbou a museli se vracet, ale aspoň už je nepřepadli žádní podzemní tvorové. Jediní Cthonové na druhé straně mostu byli zřejmě ti, které sežral taozin.
Což bylo velké štěstí, protože šplhání z propasti po dlouhém hedvábném vláknu oba lidi vyčerpalo. Jenže si nemohli dovolit odpočívat nebo zpomalit, museli předpokládat, že Sith je stále někde za nimi a nadále je pronásleduje.
Což je nejhorší z jejich problémů, ovšem zdaleka ne jediný. Lorn odhadoval, že se vší pravděpodobností hledají jeho a rovněž I-5 bezpečnostní síly z banky. Bankovní podvod, kterého se dopustili, možná upoutal i pozornost policie a určitě také několik úředníků z finanční správy.
Lorna dokonce napadlo, že by na něj mělo několik otázek i Černé slunce; záleží na tom, jaké záznamy o svých obchodech zanechal Yanth a co vypověděli očití svědkové z „Oázy Tuskenů“. Stručně řečeno, po něm a I-5 pátrá skoro každá organizace na planetě.
Samozřejmě, jediný pronásledovatel, o kterém ví naprosto jistě, je Sith. Zbytek by I-5 zřejmě označil za paranoiu. No a co? pomyslel si Lorn. Na spodních úrovních nebyla paranoia ničím neobvyklým; šlo spíš o životní styl.
Darsha promluvila. „Řád už teď nepochybně vyslal pár osob na průzkum. Pokud se dostaneme k veřejnému komlinku, stačí se ozvat a vyzvednou nás.“
Správně - Jedi. Na ty zapomněl. Další, kteří se po něm shánějí.
I-5 se ozval: „Nacházíme se v oblasti, kde je dost málo funkčních veřejných komlinků. Je pravděpodobnější, že nějaké použitelné najdeme ve vyšších patrech.“
Chytré, pomyslel si Lorn. Byly tu komlinky, když jste věděli, kde hledat, ale nechtěl dávat Darshe příležitost odvléct je s sebou do Chrámu. Ještě v tunelech, když nekonečně dlouho hledali cestu ven, zvládl pošeptat droidovi několik pokynů, aniž by ho Darsha slyšela. I-5 věděl, že se Lorn chce dostat za Tudenem Salem co nejrychleji - samozřejmě bez padawan.
„Takže jsme zpět u otázky dne: Jak se dostaneme nahoru?“ poznamenala Darsha. „Šplhání je riskantní. Měla jsem už dřív špatné zkušenosti s jestřábími netopýry. Dostala jsem se na monádu, ale žádnou poblíž nevidím.“
To je pravda: bez dopravních prostředků byl problém, jak se dostat do vyšších pater, téměř neřešitelný. Jistě, kdyby se mohli ozvat Tudenu Salovi, poslal by jim transport; jenže tohle je začarovaný kruh. Nejdřív musí najít komlink.
Bylo to značně depresivní. Nikdy nebyli dál než půl kilometru od vzkvétajících a nejatraktivnějších míst v galaxii. Jediný problém, že je to půl kilometru přímo nahoru. Svoboda jim ležela jen několik úrovní nad hlavami, ale v tuto chvíli je mohla klidně provokovat ze stanice na oběžné dráze; byla pro ně asi tak stejně dosažitelná. Vzhledem k momentální situaci si Lorn dovedl jen těžko představit, jak by se jejich postavení mohlo ještě zhoršit.
„Někdo nás sleduje,“ oznámil droid.
Ještě než droid promluvil, Darsha je vycítila - bylo jich víc, z různých ras a jednoznačně měli zlé úmysly.
„Proč mě to nepřekvapuje?“ zavrčel Lorn. „Můžete mi někdo říct, kdo nás sleduje?“
Darsha natáhla své smysly a pocítila známé rysy. Byla si jistá, že se s nimi nedávno setkala.
„Není to Sith,“ prohlásila a viděla, jak se obchodník s informacemi uvolnil. Potom ty vibrace v Síle rozeznala. „Jsou to-“
„Hej, slečno - pořád na návštěvě?“
Byl to Zelené číro, vůdce gangu Raptorů, který ji napadl, když se poprvé octla v Koridoru. Byli s ním tři z jeho kamarádů: Trandoshan, Saurin a Devaronec. Darsha se úlevou téměř rozesmála. Ve srovnání s tvory, kterým čelila v podzemí, byla ta mláďata jako nic.
Zdálo se, že Lorn to cítí stejně. Řekl: „Odprejskněte, hoši - máme víc potíží, než si dovedete představit.“
Z výrazu na tváři Zeleného číra bylo Darshe jasné, že tohle není scénář, který si mladík představoval. Jeho zamýšlené oběti nevykazovaly žádné známky strachu. Přesto musela ocenit, že se pokusil znovu, jako by Lorna neslyšel.
„Jste na našem území a musíte zaplatit za průchod.“
Darsha se skoro usmála. Zdálo se to být už celé roky, kdy se obávala čelit takové chásce. Za posledních šestatřicet hodin se zcela změnil její pohled na věc. Něco z jejích pocitů musel Zelené číro postřehnout, protože se na chvilku zatvářil značně utrápeně.
„Řek jsem-“ začal.
Lorn ho přerušil. „Co jsi řekl a co se stane, jsou dvě úplně odlišné věci. Teď poslouchej - bude se to odehrávat takhle. Dáte nám svoje prachy, všichni. A ty-“ ukázal na vůdce skupinky, „-nás vezmeš na procházku.“
Zelené číro by nemohl vypadat šokovaněji, ani kdyby proti němu Lorn vyrazil něčím ostrým. Několik vteřin stál nehybně jako socha a jeho účes se v mírném vánku slabě chvěl. Jeho kolegové vypadali stejně zaskočeně; s takovým sebevědomím se obvykle ve svém rajónu nestřetávali. Civěli na Zelené číro a Darsha nemusela ovládat Sílu, aby si jejich pohledy vyložila. Čekali na jeho rozhodnutí.
Rovněž bylo zřejmé, že vůdce gangu ví, co se od něj čeká. Pohlédl na své kumpány, pak na Darshu, Lorna a I-5. „Na ně!“ zařval a vrhl se po Lornovi.
Ten ustoupil stranou a nastavil mladíkovi nohu. I-5 do zelené hlavy udeřil kovovou pěstí a útočník šel k zemi. Trandoshan podnikl výpad vibročepelí. Droid pomocí svého prstového blasteru rozžhavil zbraň do běla. Kriminálník s výkřikem pustil horký kov a ztratil se ve stínech, přičemž si zdravou rukou svíral tu popálenou.
Darsha byla ponořená hluboko v Síle a věděla, co její protivníci udělají, ještě než to stihli provést. Bylo to daleko jednodušší než bojovat s taozinem. Než si to stačila uvědomit, už držela světelný meč v ruce a žlutá čepel zářila v šeru, jak padawan odrážela paprsky z Devaroncova blasteru, které hvízdaly vstříc jí i jejím přátelům. Vymrštila volnou ruku, Saurinův blaster vylétl z ruky svého majitele směrem k Lornovi a ten ho chytil. Přepnul nastavení na omračovací paprsek a dvakrát vystřelil. Zbývající dva členové gangu se složili vedle svého vůdce na popraskaný železobeton.
Potyčka netrvala déle než pár vteřin. Lorn a I-5 začali prohledávat tři bezvědomá těla.
„Co to děláte?“ zeptala se Darsha.
„Co myslíš?“ odsekl Lorn. „Bereme těm, kteří mají, a dáváme těm, kteří potřebují - jmenovitě nám. Potřebujeme kredity, abychom se dostali nahoru.“
Darsha nejdřív chtěla cosi namítat, ovšem pak si to radši odpustila. Nelíbilo se jí obírání těl, ale věděla, že je nutné.
Zelené číro se pohnul a zasténal. Lorn do něj šťouchl blasterem. „Vstávej,“ poručil. Mladík se postavil a nevypadal nijak šťastně.
„Ty a tvoji kámoši určitě máte nějakou cestu do horních pater,“ odhadl Lorn. „Ukaž nám ji.“
Darsha vnímala mladíkův vzdor. Chtěla pokynout rukou, aby na něj použila Sílu a dodala Lornovu příkazu větší účinnost, avšak Lorn ji gestem zarazil. „Žádné ovlivňování mysli, Darsho - chci, aby zůstal bdělý.“
Chtěla něco odpovědět, ale pak jen pokrčila rameny. Lorn zřejmě vymyslel plán a ten ona nemá.
Lorn pobídl výrostka svým nově získaným blasterem. Teď, když měl zbraň, se cítil mnohem lépe. Jistě, že blaster nebyl nic moc - jenom BlasTech DH-17, bez zaměřovacího paprsku a navíc skoro vybitý - ale když z něj během krátkého boje střílel, zbraň vydávala potěšující bzučení. A taky si vzal vibročepel. Tyto zbraně mu asi nepomohou, až je Sith dožene, ale je to lepší než čelit svému osudu s holýma rukama.
Byl tu i další důvod k oslavě. Protože Raptory prohledával jen Lorn a I-5, Darsha nepostřehla, co našel I-5. Droid to Lornovi krátce ukázal, když se Darsha dívala na Zelené číro. Byl to malý komlink, nepochybně opatřený heslem od svého majitele, jenže Lorn a I-5 nabourávali komlinky tak často, aby věděli, že obejít běžné zabezpečení nebude žádný problém.
Trojice se vydala na cestu, následovala svého neochotného průvodce a všichni si dávali pozor na jakýkoli náznak podrazu z jeho strany. Vedl je k uličce asi dvě stě metrů od místa, kudy přišli.
Kdyby se teď mohl I-5 na pár minut vzdálit nebo měl příležitost připojit komlink do svého dataportu, mohl by zavolat Tudenu Salovi a dohodnout schůzku. Věci vypadají pořád lépe, pomyslel si Lorn. On a jeho společník by přece jen mohli v pořádku opustit planetu.
Samozřejmě, znamenalo by to opustit Darshu - a musel připustit, že je to vyhlídka, na kterou se netěší tolik, jak by čekal. Vždyť mu pomohla přežít jeho zlý sen. Zkusil si připomenout, že to udělala čistě proto, aby se Neimoidiánova informace dostala k Jedi - jenže padawan věděla prakticky tolik, co on. Ačkoliv Lorn mohl přidat nějaké detaily, Darsha mohla Radě přednést podstatu věci stejně tak dobře.
A přestože ho to znepokojovalo, popravdě ji začínal mít docela rád. Ano, padawan je značně mladší než on, ale bylo na ní něco přitažlivého.
Pamatuj, napomenul se přísně, je to Jedi.
Vlastně padawan, aby byl přesný. Padawan na své první samostatné misi, tolik pochytil z hovoru, který vedla s I-5. Musí pro ni být drsné přijít o svého mistra a selhat při misi, pomyslel si Lorn, a teď jí ještě utečou užitečné informační zdroje, to vše při její první akci. Proč jde dál? Proč je ještě chce přivést zpět do Chrámu? Copak nevidí, jací manipulátoři Jedi jsou?
To Lorna zajímalo. Zpomalil v chůzi, až se dostal po bok Darshe a nechal Zelené číro napospas namířeným ukazováčkům I-5.
„Padawane Assant,“ začal tak nějak upjatě, „snad ti nebude vadit moje vyptávání, ale - proč sis vybrala cestu rytíře Jedi? Oni nejsou - myslím, že-“ Ztichl a nebyl si jistý, jak má pokračovat. Podíval se na ni a spatřil, že mu padawan pohled oplácí.
I ve slabém světle byly její oči neuvěřitelně modré.
„Zapomeň na to,“ řekl nevrle. Chtěl vykročit rychleji, aby se dotáhl na I-5, ale položila mu ruku na rameno. Podíval se na dlaň a pak na Darshu.
„Byla jsem vybrána,“ odpověděla mu. „Síla mě vybrala.“ Svěřila mu, že nikdy neměla rodinu. „Když přišel Jedi a řekl mi, že mohu být jednou z nich, bylo mi to úplně jasné.“
Ovšemže bylo, pomyslel si Lorn. Nesebrali tě milujícímu otci, kterého potom vyrazili, protože si řád myslel, že zpřetrhat všechna pouta bude pro syna nejlepší.
Nad její odpovědí pocítil vztek. Toužil nějak nalomit její vyrovnanost, otřást tím šíleným klidem, svatouškovskou oprávněností, které sdílela se všemi členy řádu.
„Jenže teď se už nebudeš moct stát Jedi,“ popíchl ji. „Neštve tě to? Že tě lidé, které považuješ za svou rodinu, vyženou?“
„Znáš Kodex Jedi?“
Lorn přikývl. „Ano. Slyšel jsem ho mockrát.“
„Není emocí, je pouze mír,“ citovala. „To neznamená, že mě nezasáhne, když budu muset odejít z Chrámu - znamená to, že mi pocity nevládnou. Jsem spojená se Sílou na celý život. Tam dole, před taozinem, jsem měla šanci opravdu pochopit, co to znamená. Ať se stanu Jedi nebo ne, to teď není důležité. Cítila jsem rovnováhu Síly na té nejhlubší úrovni a vím, že jsem udělala - a budu v tom pokračovat - co jsem mohla, abych pomohla tu rovnováhu udržet. S Jedi nebo sama. Vnímám klid, přestože mohu být zklamaná.“
Zmatek, jenž Lorn pocítil, se na něm musel projevit, protože padawan se usmála. Bývaly doby, kdy by ho takový úsměv na tváři nějakého Jedi rozzuřil a možná donutil k pokusu setřít pěstí.
Teď se tak necítil.
„Řeknu ti to jinak,“ pokračovala Darsha. „Dosáhla jsem svých cílů, i když nedokončím misi.“
Lorn přikývl a neodpověděl. Znělo to jako další dvojsmysl, které všichni Jedi s oblibou pronášejí - ale stejně jako ten úsměv, nenaštvalo ho, když to řekla ona. Nebyl si jistý, co to znamená.
Nebyl si jistý, že to chce vědět.