SOUČASNÉ NÁMĚSTÍ
Základní kámen k výstavbě 1. mosteckého náměstí byl položen 12. června 1997.
Dominanty 1. náměstí v novém Mostě
Kašna
Současná kašna (z roku 1792) byla před instalováním Masarykova pomníku na I. náměstí ve třicátých letech přenesena na náměstí druhé a odtud se před likvidací centra starého Mostu dostala na tržnici v novém Mostě. Přestože kašnu tehdy restauroval významný odborník, akademický sochař Bořivoj Rak, umístění na tržnici jí evidentně nesvědčilo a velice brzy zde znovu zchátrala a pozbyla svou funkčnost.
Morový sloup
V roce 1680 zasáhl Mostecko veliký mor. Jen v samotném Mostě zemřelo tehdy údajně 1 100 osob, další oběti byly v Souši, Třebušicích, Kopistech, Pařidlech a zřejmě i v dalších obcích v okolí. V následujícím roce byl na I. náměstí umístěn morový sloup s hlavní sochou sv. Anny Samotřetí a dalšími plastikami sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Anežky a sv. Rosalie, dílo vlašského sochaře Jana Petra z Toscany. Roku 1976 bylo sousoší rozebráno a morový sloup byl přechodně umístěn v areálu fary v Českých Zlatníkách. V roce 1988 byl pak instalován v okolí přesunutého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V letošním roce zaujal znovu místo jako výrazná dominanta 1. náměstí - ovšem už toho nově vybudovaného.
Ve starém městě Most, jež ustoupilo těžnímu průmyslu, bylo několik náměstí, z nichž každé mělo svoji dominantu a tvář. A každé historické náměstí bylo vytyčeno frontami domovních bloků. Úprava povrchů vlastního náměstí se pak v průběhu dějin města vyvíjela ve vazbě na logické potřeby využití prostoru. Umístění akcentů a zeleně bylo dáno povahou uliční fronty. V centru nového Mostu je situace opačná. Nové náměstí bude v předstihu zformováno podle schváleného návrhu regulace a úprava plochy je především iniciačním krokem města, který má za cíl získat první investory a vytvořit pro jejich investiční záměry v konkurenčním prostředí regionu co nejvýhodnější podmínky. Je spíše náhoda, že nové náměstí téměř přejalo tvar a rozlohu nejstaršího náměstí někdejšího Mostu. Dost možná se tak Most vrací v jiné podobě a na jiném místě ke svým kořenům.
NÁMĚSTÍ VE STARÉM MOSTĚ
Centrem starého města Mostu bylo I. náměstí (jehož počátek lze vysledovat už v polovině 13. století). Jeho nápadný trojúhelníkovitý tvar lze vyvodit z tras cest přicházejících od Prahy a Žatce. Za vlády Václava I. (1230-1253) bylo k jeho boku přiloženo II. náměstí. III. náměstí je o několik desítek let mladší. Na prvním náměstí se déle než 700 let odehrávaly nejpodstatnější události mosteckých dějin. Náměstí mělo za svou historii i několik různých názvů, z nichž se nejdéle udržel název původní Tržní - Marktplatz. Mezi Mostečany se však tradičně používali označení číselné, tedy I. náměstí. Existenci náměstí ukončilo v letech 1979 - 1982 bourání celého starého města Mostu, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí.
Dominanty I. náměstí ve starém Mostě
Od poloviny 16. století stála na I. náměstí stavba, která byla považována za jednu z nejkrásnějších v Čechách, překrásná radnice vystavěná v duchu německé renesance. Její zboření ve druhé polovině 19. století uvádí kunsthistorik Max Dvořák jako odstrašující příklad, jak bylo v Čechách naloženo s některými historicky mimořádně cennými budovami. Roku 1882 nahradila radnici rozlehlá budova krajského a okresního soudu s věznicí, postavená podle projektu F. Griesbacha a A. Schmeera. Pro českou menšinu měla svůj význam moderní budova České záložny. Na náměstí sídlila redakce Brüxer Zeitung, knihkupectví i centrály několika politických stran. V Mostě měl přímo symbolický význam pomník T. G. Masaryka. Dílo akademického sochaře Josefe Fojtíka bylo na I. náměstí slavnostně odhaleno 28. řijna 1935. Hlavní projevy pronesli tehdy ministři Dr. Edvard Beneš a Dr. Franz Spina. Poprvé byl pomník odstraněn v roce 1938 nacisty a podruhé roku 1955 komunisty. Pomník však nezůstal v klidu ani v chodbách muzea a s požehnáním komunistických kulturních pracovníků byl nakonec rozřezán. Jeho zbytky skončily v areálu bělušické věznice, kde byly po revoluci objeveny díky pátrání, které iniciovalo mostecké divadlo. Dokumentární film natočený podle scénáře Vlastimila Nováka „Příběh bronzových střepů“ mapuje osudy pomníku.