Malý princ
Není pohádka jako pohádka, není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden - Malý princ Antoina de Saint-Exupéryho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury.
Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám bude jistě právě tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později rádi vracet.
-víte co to je? ne?
-ach, jak jste dospělí! slon sežraný hroznýšem...
Antoine de Saint-Exupéry:
MALÝ PRINC
-a víte co je tohle? taky ne?
- beránek v krabici, přeci...
Toto jsou krásné citáty, které jsem si z Malého prince vypsala-kopírovat dovoleno:o):
- Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat.
- Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde.
- Řeknete-li dospělým: ,,Viděl jsem krásný dům z červených cihel, zaa okny muškáty a na střše holuby..." , nedovedou si to představit. Musíte jim říci: ,,Viděl jsem dům za sto tisíc franků." Tu hned zvolají: ,,Ach, to je krása."
- Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.
- Ovšem my, kteří chápeme život, nestaráme s vůbec o čísla.
- Je smutné zapomenout na přítele. Každý nemá přítele.
- Než baobaby vyrostou, jsou hodně malé.
- Když dám ráno do pořádku sebe, musím udělat pořádek i na planetě. Je třeba se přinutit a pravidelně vytrhávat baobaby, hned jak je rozeznáme od růží, kterým se moc podobají, když jsou ještě maličké.
- Víš, když je člověku smutno, má rád západy slunce.
- A sežere-li beránek květinu, bude to, jako by najdenou všechny hvězdy pohasly!
- Svět slz je tak záhadný.
- Tehdy jsem nedovedl nic pochopit. Měl jsem ji posuzovat podle jednání, ne podle slov.
- Kdybych nařídil generálovi, aby se proměnil v mořského ptáka, a on neuposlechl, nebyla by to jeho vina, ale moje.
- Je třeba žádat do každého to, co, může dát.
- Je mnohem nesnadnější soudit sebe než někoho jiného. Jestliže se ti podaří sám sebe dobře soudit, bude to znamenat, že jsi opravdu mudrc.
- A zhasl svítilnu. Tímto člověkem by všichni pohrdali, král, domýšlivec, pijan a byznysmen, řekl si Malý princ a šel dál svou cestou. A přece on jediný mi nepřipadá směšný, snad proto, že se zabývá něčím jiným než sám sebou.
- ...,,Zeměpisec e příliš důležitý než aby se mohl toulat...Neopouští svůj psací stůl, ale přijímá návštěvy badatelů. Vyptává se jich a zapisuje jejich vzpomínky. A když se zdají vzpomínky některého z nich zajímavé, dá vyšetřit mravní úroveň badatele." ,,Nač to?" ,,Protože badatel, který by lhal, způsobil by v zeměpisných knihách hotové katastrofy. A také badatel, který by příliš pil." ,,Jak to?" zeptal se Malý princ. ,,Protože opilci vidí dvojmo. Zeměpisec by tak mohl zaznamenat dvě hory, kde je jen jedna."
- ,,Kde jsou lidé?" zeptal se Malý princ. ,,V poušti je každý trochu osamělý..." ,,Osamělí jsme i mezi lidmi," namítl had.
- ,,Kde jsou lidé?" (...) ,,Lidé? Kdo ví, kde asi jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí."
- ,,Hledám přátele. Co to znamená ochočit?" ,,To je něco, na co se moc zapomíná," odpověděla liška. ,,Znamená to, vytvořit pouta..." ,,Vytvořit pouta?" ,,Ovšem," řekla liška. ,,Ty jsi zatím pro mne jen malým chlapcem podobnným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě..." ,,Začínám chápat," řekl Malý princ. ,,Znám jednu květinu,...myslím, že si mě ochočila..."
- ,,Můj život je jednotvárný. Honím slepice a lidé honí mne. Všechny jsou si navzájm podobné a lidé jsou si podobní. Trochu se proto nudím. Ale když si mě ochočíš, bude můj život jako by prozářen sluncem. Poznám zvuk kroků, který bude jiný než ostatní. Ostatní kroky mě zahánějí pod zem. Ale tvůj krok mě jako hudba vyláká z doupěte. A pak, podívej se! Vidíš támhleta obilná pole? Nejím chléb. Obilí je pro mne zbytečné. Obilná pole mi nic nepřipomínají. A to je smutné. Ale ty máš zlaté vlasy. Bude to opravdu nádherné, až si mě ochočíš. Zlaté obilí mi tě bude připomínat. A já budu milovat šumění větru v obilí..." Liška umlkla a dlouho se dívala na malého prince. ,,Ochoč si mě, prosím!" řekla. ,,Velmi rád," odvětil malý princ, ,,ale nemám moc času. Musím objevit pátele a poznat spoustu věcí." ,,Známe jen ty věci, které ochočíme," řekla liška. ,,Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel.
- Řeč je pramenem nedorozumění.
- ,,Sbohem," řekla liška. ,,Tady je to moje tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
- Nikdy nejsme spokojeni tam, kde jsme.
- Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu.
- ,,Ano, ať už je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"
- Lampy musíme dobře chránit: stačí závan větru a lampa zhasne...
- ,,Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem."
- Člověk se vydává v nebezpečí, že bude plakat, když se nechal ochočit...
- ,,Neudělals dobře. Zarmoutí tě to. Budu vypadat jako mrtvý, ale nebude to pravda..." Mlčel jsem. ,,Víš, je to příliš daleko. Nemůžu brát s sebou tohle tělo. Je moc těžké." Mlčel jsem. ,,Bude to jako stará opuštěná skořápka. Staré opuštěné skořápky nejsou nic smutného..." Mlčel jsem.
No, není to krása? Kdo má stejný názor, můžete napsat. A kdo ne, tak ať taky napíše a ať napíše proč. Děkuju!
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, díky moc, taky mám moc ráda tuto knihu, četla jsem ji víckrát a ráda si opět něco z ní přečtu. Díky moc za ty úryvky a obrázky.
Taky mám v sobě kus dítěte, ale uhodnout slona v hroznýšovi a beránka v krabici bych nedokázala, kdydbych si o tom vícekrát nepřečetla v této knize. Nikdy dřív jsem to neznala.. a poznala až v dospšlosti...
Pokoj a Dobro :)
srdce
(Terka, 18. 3. 2012 11:31)
Ahoj.
Jen jsme ti chtěla říci, že jsem ráda že lidé tuto knihu stále čtou. Líbí se mi aji že tu máš hodně úryvků co se líbí i mě.
Knihu Malý princ jsme četla několikrát a to v různém věku. Myslím že mi pokaždé dá něco navíc a něco jiného.:-) Doufám, vím, že to tak bude i nadále.
Všem objevitelům této knihy přeji krásné a hluboké zážitky.
Terka
PS:nestačí ji přečíst jen jednou.
Díky
(Hana, 4. 3. 2016 1:04)