V dějinách
psů není west highland white teriér příliš starým plemenem, nicméně jeho
oficiální původ sahá do začátku minulého století, a řadí ho tak
k nejstarším plemenům uznaným Kennel klubem.
West highland white teriér patří
do skupiny psů zvaných teriéři.
Název pochází z latinského
terr, tedy země. Teriér je pes, který byl chován kvůli práci pod zemí
odkud vyháněl malé hlodavce a jinou škodnou, jež venkovanům ztěžovala život.
Všichni psi skupiny teriérů
s výjimkou trpasličího knírače, jenž má původ v Německu, pocházejí
z britských ostrovů. Mnoho druhů teriérů pocházelo ze stejných předků, až
teprve v polovině 19. století byli teriéři rozdělení do dvou základních
kategorií:
První představují hrubosrstí, krátkonozí psi ze
Skotska,
Druhou psi s delšími končetinami a jemnější srstí,
původem z Anglie.
Plemeno skotských teriérů dělíme na moderní skotské teriéry, west highland
white teriéry, kern teriéry a skye teriéry. Ještě počátkem 19. století mohli
skotští teriéři pocházet z kteréhokoli ze tří zmíněných plemen. Běžné bylo
jejich křížení, a tak dokonce mohly všechny tři typy pocházet z jednoho
vrhu.
Když začali chovatelé psy vystavovat, bylo rozhodnuto, že v chovech musí
zavládnout jednotnost – to znamená, že všechny štěňata z jednoho
vrhu musí být shodného typu se svým otcem a se svou matkou.
O historii west highland white teriérů víme více než o původu jiných teriérů,
jejich dějiny jsou poněkud nejasné a zmatené. Počátky můžeme hledat u rodiny
Malcolmů z Poltallochu v Argyllshiru, jež chovala několik malých
bílých psíků. Stejně jako ostatní chovatelé i tato rodina je cvičila pro práci,
nikoli proto, aby se předváděli ve výstavním kruhu. Kdyby nebyli zdraví a
v dobré pracovní formě, neudrželi by dlouho hlavy nad hladinou velkých
nádrží ve stájovém dvoře. Chovatelé si obvykle zvolili plemeno, které
upotřebili pro určitý druh práce – dlouhonozí psi byli cvičeni
v rychlosti, krátkonozí pro práci pod zemí (norování), dvojitá srst je chránila
před rozmary počasí.
Písemné prameny uvádějí, že Malcolmovi začali dávat přednost bílým teriérům
kvůli nehodě při lovu: lovci si spletli rezavého psa s liškou a
zastřelili ho. Od té doby Malcolmovi chovali jedině krémové nebo bílé teriéry.
Bylo to v době, kdy někteří chovatelé teriérů bílá štěňata utráceli,
protože se domnívali, že bílí psi nejsou tak ostří jako barevní. Malcolmovi
však nabyli přesvědčení, že bílí psi nemají o nic méně odvahy a temperamentu.
Dokázali, že bílí teriér je stejně schopná jako všichni ostatní.
V polovině minulého století se na Skotské vrchovině objevily další druhy
bílých teriérů. Rosenealth teriér, kterého vlastnil hajný Geroge Duke,
zaměstnaný na argyllských statcích, se stal prapředkem kern teriéra. Jiný druh,
pittenweem teriér, jehož považovali za bílého skotského teriéra, pocházel
z linie, která poměrně brzy vymřela. Sir Malcolm však neměl zájem ani o
rosenealtha, ani o pittenweemse a nedopustil, aby se s nimi některý
z jeho psů křížil. Malcolmovi poltallošští bílí psi byli velmi úspěšnou,
čistokrevnou linií, která se stala základem moderního chovu. Plukovník Ian
Malcolm se tak se svými bílými poltallošskými teriéry stal skutečným otcem
plemene, které oficiálně pojmenoval west highland white teriér.
Tohoto psa poprvé popsal kapitán Mackie v časopise Gray´s Dogs of Scotland
roku 1891 : Poltalošský white váží sedm až devět kilogramů. Má veselý vzhled,
je velmi aktivní, má bílou střapatou srst a je svalnatý. Srst je tvrdá a
štětinatá, asi pět centimetrů dlouhá, s vyjímkou hlavy a čenichu, kde je
krátká, tvrdá, drátovitá. Hlava je dlouhá, čenich široký, zuby na tak malého
psa mimořádně velké. Uši jsou špičaté vztyčené, pokryté krátkou sametovou
srstí. Ocas je dobře nasazený, mírně prohnutý a vesele nesený…. Měl jsem toto
plemeno a vím, že je přizpůsobivé. Mohu dodat, že pro ně žádná voda není dost
studená a žádná nora dost hluboká. Stejný popis platí dodnes.
Na starších výstavách byli teriéři hodnoceni jako skotští teriéři, byť se
v této třídě často objevovaly různé variety. Roku 1904 vytvořil skotský
Kennel klub první samostatnou třídu pro west highland white teriéry a
v témže roce založil vévoda z Argyllu první Skotský klub west
highland white teriérů. Vévoda se stal jeho prvním prezidentem.
V roce 1907 vyl vyšlechtěn první šampión chovu a ve Skotsku bylo
zaregistrováno 141 westíků. Ve stejném roce byla na Cruftové výstavě poprvé
vytvořena zvláštní třída pro west highland white teriéry. Byl založen první
Britský klub west highland white teriérů. Poté se začalo plemeno rychle
rozrůstat a před první světovou válkou bylo registrováno 3947 westíků,
z nichž dvacet sedm se stalo šampióny.
Význačnými představiteli plemene byli Holland Buckley a jeho dcera z chovatelské
stanice Scocia a odchov B . Lucasové z chovatelské stanice Highelere a
Cyril (May) Paceyoveé z Wolvey.
Chovatelská stanice Wolvey se stala proslulou a odchovala padesát osm šampiónů.
V roce 1916 skončily na britských ostrovech všechny výstavy psů, už třetí
rok probíhala první světová válka.
Chovy byly zredukovány, protože vzhledem k přísnému přídělovému systému
nebylo snadné získávat pro psy potravu. Sama paní Paceyová byla nucena svých
patnáct psů utratit. Většina chovatelů se však pokusila několik psů udržet, aby
mohli později v chovatelství pokračovat. Chov psů byl opět povolen
v roce 1919.
Během roku 1920 byly opět obnoveny výstavy psů a ve stejném roce bylo uznáno
pět šampiónů. Paní Paceyová pokračovala ve svém šlechtitelském programu ,
v roce 1963, kdy zemřela, nesla celá čtvrtina šampiónů přízvisko Wolvey.
Paní Paceyová byla známa jako výtečná chovatelka a mnoho jejích psů se dostalo
na kontinent, zejména do skandinávských zemí.
V období mezi lety