Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trocha teorie pro všechny zodpovědné chovatele a také možnost výpočtu koeficientu příbuznosti a koeficientu ztráty předků.                                             

Wrightův koeficient příbuzenské plemenitby vyjadřuje míru ztráty genetické variability daného jedince. Vyjadřuje míru dědičných znaků, kdy stejná vloha přešla na potomka od otce i matky.

 

                                   Fx = Σ [ (0,5 n+m+1 (1+Fa) ]

 

Je Wrightův vzorec, kde  Fx je Wrightův koeficient, n je počet volných generací ze strany otce, m je počet volných generací ze straně matky, Fa je koeficient Fx u předka, který je sám zatížen příbuzenskou plemenitbou.

 

Wrightův koeficient se vyjadřuje v procentech. Čím vyšší procento, tím vyšší je ztráta genetické informace a tím více společných znaků se projeví na potomcích. Ideální výsledek je tedy 0%, v praxi by pak neměl přesáhnout 1% na generaci!

Wrightův koeficient udává vliv společných předků na homozygótnost - čím větší koeficient, tím větší pravděpodobnost, že jedinec je ve svých znacích homozygótně založený (což u některých znaků může být dobře, u jiných nikoli). Wrightův koeficient se rovněž bere také jako míra příbuznosti.

 

Příklad: 

 

0. generace

 

1. generace

 

2.

generace

 

3.

generace

 

4.

generace

 

štěňata

 

 

 

Gaston Daraskár

 

Holan Bryvilsár

 

Reno Bryvilsír

 

Qwart Prima Nova

Catty Bryvilsár

 

Bonny Bar.Ac. 

Birri Chodský pes

Arka na Pomeznici

Brenda Daraskár

 

Adar Hadonoš

 

Asan na Bylinkách

 

Darka na Barance

 

Ascaris Gitmar

 

Birri Chodský pes

Ambra Bryvilsár

 

Ajša od Mot. skály

 

Cipro Cidabro

 

Blesk z Daš .zátiší

 

Geddy na Barance

 

Chella Prima Nova

 

Berta Cidabro

 

Ciro Bryvilsár

 

Aira Ringer

 

Betty od Sop.vršků

 

Cid Stamo-Bud

 

Irvi Bryvilsár

 

Arka na Pomeznici

Xandra Bryvilsár

 

Qwart Prima Nova

Ira Bryvilsár

 


Při výpočtu koeficientu příbuzenské plemenitby vycházíme z Wrightova vzorce.
Budou nás zajímat pouze ti předci, kteří se vyskytují společně na straně matky i otce. Zde je to Qwart Prima Nova a Arka na Pomeznici. Na straně otce se oba vyskytují 1x (ve 4. generaci), na straně matky se oba vyskytují zase 1x (ve 4. generaci). Ze strany otce máme 3 volné generace, písmenko n1 bude umocněno na 3. Ze strany matky jsou volné 3 generace a proto budeme n2 umocňovat také na 3.

 

Výsledný výpočet bude vypadat takto:
Fx = Σ (0,5 n1 + n2 + 1) = Fx(Qwart) + Fx(Arka)
  = 0,5 3+3+1 + 0,5 3+3+1 = 0,5 7 + 0,5 7 = 0,0156  tzn. 1,56 %

Koeficient  "ztracených předků". Tento koeficient vychází z toho, že jedinec, u nějž se v 4 generacích neopakuje žádný předek, má 100% nepříbuzných předků. Za společné předky dochází k procentuelnímu odečtu. Zjednodušeně řečeno - čím je koeficient vyšší, tím lépe – optimální je koeficient více jak 85%. Teoretická ztráta předků se počítá z  4 generačního rodokmenu. Výsledek je vyjádřen v procentech a vypočítává se tak, že se vyloučí jedinci, kteří se opakují a počet zbylých jedinců se vydělí 30 (což je plný 4 generační rodokmen).


Příklad: V rodokmenu se opakují jedinci: Qwart Prima Nova (2 x ve 4. generaci), Arka na Pomeznici (také 2 x ve 4. generaci) a Birri Chodský pes   (také 2 x ve 4. generaci). Vyloučíme tyto tři jedince  a  vypočítáme   výsledek  -  27 : 30 = 0,90  tzn. 90%.

 

Příbuzenská plemenitba snižuje genetickou variabilitu a tím i zdravý vývoj jedince, takže i celého plemene. V takovém případě se více projevují a upevňují genetické znaky. Nejen ty žádoucí, ale i choroby a vadné vlohy, které nejsou při nepříbuzenské plemenitbě pozorovatelné.