!Statistika úlovků od roku 1990 do roku 2005 v MP a P vodách ČRS!
Statistika nuda je, má však cenné údaje - statistika úlovků - pokles u
některých druhů
Chtěl bych se zaměřit především na následující:
a) Vývoj počtu ulovených ryb v průběhu let 1990 - 2005 v P a MP revírech ČRS
Graf č.1: Vývoj počtu ulovených ryb v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
Hospodaření na MP revírech je setrvalé, v posledních letech mírně stoupá celková hmotnost vylovených ryb. Lze to přičíst naprosto dominantnímu postavení kapra, který tvoří i celkovou osu výlovku. Graf celkového počtu ulovených ryb a graf celkového počtu ulovených kaprů s prakticky překrývají (viz graf 1 a 2).
Graf č.2: Vývoj počtu ulovených kaprů v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
Určit, jestli je tento stav ideální nebo ne z této statistiky nelze, není zde vidět podíl stojatých a tekoucích revírů a další důležité okolnosti. Obecně však lze říci, že dominance kapra je založena na poptávce a doplácí na to například původní reofilní (říční) druhy, na které bylo v minulosti zapomínáno. Z majoritní skupiny rybářů vychází požadavek na vysazování právě této ryby a na ní se také velká část rybářské základny zaměřuje. Druhou stranou mince je nasazování do naprosto všech typů vod, tedy i tam, kde je jeho vysazování nevhodné. Nebyl jsem schopen nalézt studii, která by popisovala vliv kapra na rybí společenstva v různých typech vod, ale odborníci z VUV tento problém nastínili a uvedli, že přítomnost kapra může mít negativní vliv na původní populace. Dalším extrémem je vysazování Kapra do P revírů, kde nemá sebemenší opodstatnění a jeho vliv nelze vnímat jinak než negativně.
Graf č.3: Vývoj počtu ulovených ryb v průběhu let 1990 - 2005 v P revírech ČRS
Mnohem méně optimistické jsou ovšem statistiky z pstruhových vod. Nejen že má vývoj úlovků klesající trend, ale při bližším pohledu zjistíme, že se před očima mění struktura obsádky a rozhodně tuto změnu nelze vnímat pozitivně. Důvodů proč tomu tak je lze jistě najít mnoho a ne na všech se hospodáři shodnou, bohužel se problematika začala primárně řešit vysazováním Pd a Si. V následujících grafech je uvedena statistika lososovitých ryb na P revírech.
Graf č.4: Vývoj počtu ulovených pstruhů duhových v průběhu let 1990 - 2005 v P revírech ČRS
Jeho úlovky a nutno říci že i množství násady stoupá. Jako protiklad si ukažme, jak vypadá situace u jeho slabšího potravního konkurenta, Lipana. Zde se situace blíží tragédii.
Graf č.5: Vývoj počtu ulovených Lipanů v průběhu let 1990 - 2005 v P revírech ČRS
Důvody tohoto stavu a co z toho vyplývá se pokusím objasnit v kapitole c - Nejohroženější rybí druhy v průběhu času.
Na závěr této kapitoly lze říci, že zatímco vývoj na MP revírech je přes klasické reptání hodnocen spíše kladně až kladně, vytýkány bývají spíše legislativní nedostatky než obsádka revírů. Situace na P vodách je naproti tomu kritická a bez hlubších zásahů a radikálních řezů můžeme pokračováním v současném hospodaření napáchat nedozírné škody.
b) Statistika úlovků nejoblíbenějších ryb na P a MP revírech ČRS
Na MP vodách kraluje jasně Kapr, viz graf č. 2. Průměrná váha se blíží 2 kg, přičemž zde lze vysledovat vzestupnou tendenci od 1.5 kg až k přes 2 kg v současné době. Na druhém místě v pomyslném žebříčku je Cejn velký, což můžete vidět v přiloženém grafu.
Graf č.6: Vývoj počtu ulovených Cejnů velkých v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
K tak vysokým číslům jistě vede podobný životní styl i potrava jako u kapra. Není sice mnoho rybářů, kteří by jeho úlovek vítali s nadšením, přesto ho však můžeme označit za stálici a to především s ohledem na to, že se prakticky nevysazuje a jeho populace je téměř výlučně závislá na přirozeném výtěru. Klesající tendenci v úlovcích lze vysvětlit nejen jeho úbytkem, ale také tím, že ho značná část rybářů vrací zpět.
Druhou kategorií, na kterou bych se rád zaměřil jsou ryby dravé. Představme si tedy jak to u nich vypadá.
Graf č.7: Vývoj počtu ulovených štik v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
Graf č.8: Vývoj počtu ulovených candátů v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
Graf č.9: Vývoj počtu ulovených sumců v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
Graf č.10: Vývoj počtu ulovených bolenů v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
Graf č.11: Vývoj počtu ulovených okounů v průběhu let 1990 - 2005 v MP revírech ČRS
Při pohledu na tyto grafy vidíme relativně stabilní situaci u štiky, kde je situace setrvalá a úlovky se udržují prakticky na stejné úrovni, stejně jako u candáta, kde lze situaci označit spíše jako mírně stoupající. Zřetelně vzestupný trend je vidět u bolena, a sumce. Jedinou popelkou mezi dravými rybami je okoun s klesající tendencí. Oproti všeobecnému názoru, že dravých ryb ubývá lze s této statistiky vyčíst pravý opak. Jistě to má své důvody v rozvoji moderních rybolovných metod, poptávce ze strany rybářů po kvalitním mase těchto ryb i za sportovní hodnotou těchto úlovků. Problematické je bohužel zachování určitého poměru dravých ryb ku býložravým, zde mají české revíry jistě co dohánět.
Situaci na P vodách okomentuji v následující kapitole.
c) Nejohroženější rybí druhy v průběhu času
Tady se zaměřím především na dva naše původní rybí druhy, tedy Pstruha obecného (PO) a Lipana podhorního (Li). V grafech 4 a 5 můžete vidět, jak se vyvíjel stav u Pstruha duhového (PD) a Li, v následujícím grafu je uveden vývoj u PO.
Graf č.12: Vývoj počtu ulovených PO v průběhu let 1990 - 2005 v P revírech ČRS
Z přiložených grafů je jasně patrný úbytek úlovků PO a Li a jeho nahrazování v úlovcích PD.
Nejlépe je to vidět na následujícím grafu:
Graf č.13: Druhové spektrum úlovků v průběhu let 1990 - 2005 v P revírech ČRS
Z přiloženého je jasně vidět naléhavost této situace. Důvodů je zdá se mnoho, od těch veskrze pozitivních až po ty veskrze negativní. Mezi ty pozitivní patří odklon rybářů od rybaření „pro maso“ a přechod některých k chyť a pust a nebo alespoň selektivní chyť a pusť zaměřené na PO, což se projeví absencí v úlovkových lístcích. Tento faktor však nelze přeceňovat. Těch negativních důvodů je více: změna charakteru některých P vod a snížení jejich úživnosti, mizení vodních rostlin, regulace a jiná protipovodňová opatření atd., predátoři a charakter P vod umožňující místy až „vyčištění“ od původní obsádky, zlepšení techniky lovu a nástrah, neúčinná (spíše však neexistující) ochrana před pytláky či vysazování nepůvodních druhů ryb jako PD a Si z ekonomických či jiných důvodů. Otázkou bohužel zůstává, jak tento stav na P vodách napravit. S rozvojem aktivních rybolovných technik je stále více rybářů kteří takto loví, leč revírů je stále stejně. Nedostatek pstruhových tekoucích revírů lze do jisté míry kompenzovat vytvářením pstruhových stojáků. K této problematice a k dalším ožehavým otázkám se vrátím v brzké době.
Závěrem bych rád poděkoval tvůrcům těchto statistik na stránkách www.rybsvaz.cz
S pozdravem
Petr Hrazdil
Komentáře
Přehled komentářů
Jsme rádi, že statistiky úlovků na revírech ČRS, které jsme zveřejnili na www.rybsvaz.cz se líbí.
Rada ČRS
(Ing. Branislav Ličko, 6. 3. 2007 23:55)