Klíšťová encefalitida

S přicházející chladnou částí roku nastává nejlepší čas k očkování proti klíšťové encefalitidě.

Klíšťová encefalitida je onemocnění přenášené infikovanými klíšťaty. Jedná  se o virové onemocnění, kterým nás přisáté klíště může nakazit od chvíle, kdy se zakousne do naší kůže.

Nejčastější místa výskytu nakažených klíšťat jsou  dle výzkumu Zdravotního ústavu oblast Českého Krumlova, Českých Budějovic, Strakonic, Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Klatov, Plzně, Praha a okolí, Příbramsko, Benešovsko, Královéhradecko, okolí Ústí nad Labem, Děčín, Opava, Šumperk, Jeseník, Prostějov, Ostrava, Olomouc, Brno a okolí,  Žďársko, Blansko, Znojemsko, Třebíčsko, Jihlavsko. V současné době jsou  díky teplejšímu průběhu počasí nacházena infikovaná klíšťata i ve vyšších polohách než dříve a v dřívějších měsících roku ( i v březnu a dubnu).

Klíšťová encefalitida mívá obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, která trvá 3-30 dní dojde k první fázi onemocnění. Ta se projevuje chřipkovými  příznaky ( teplota, bolesti svalů, kloubů, hlavy). U řady osob tímto onemocnění skončí a dojde k úzdravě. Přibližně u 1/3 infikovaných pacientů však nastane po přechodném zlepšení stavu fáze druhá. Ta  se projevuje prudkými bolestmi hlavy, zvracením, strnutím šíje, spavostí, poruchami vidění. Někdy mohou být postiženy též nervy zásobující končetiny, obličej, mimiku, což se projevuje jejich obrnami. Tato fáze trvá asi 1-3 týdny a vyžaduje hospitalizaci. Po vyléčení mohou u menšího počtu pacientů zůstat trvalé následky ve formě chronických bolestí hlavy, poruch soustředění, snížení výkonnosti, depresí, někdy přetrvávají obrny. K umrtí dochází výjimečně.

Obecně platí, že nejlehčí průběh mají malé děti, starší děti a dospělí mívají průběh těžší.

1.    Osobní ochranou

a)  Používat repelenty, které aplikujeme před vstupem do přírody

b)   Nosit oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi , častěji se prohlížet během i po pobytu v přírodě, nejpozději do 12 hodin a druhý den se prohlédnou opět

c)   Přisáté klíště co nejdříve odstranit ( pinzetou, speciálními klíšťkami či v ochranných rukavicích)

      a místo zákusu důkladně odesinfikovat nejlépe přípravkem s obsahem jodu ( v případě alergie na jod jiným desinfekčním prostředkem)

2)      Očkováním, které představuje jedinou specifickou ochranu.

Očkování proti klíšťové encefalitidě je v ČR možné dvěma vakcínami – FSME-IMMUN 0,5 ml a ENCEPUR pro dospělé.

Více než 90% očkovaných jedinců je účinně chráněno 14 dní po podání 2.dávky.  Po 3. dávce  má dostatečnou obranyschopnost téměř 100% osob. ( Téměř 100% je uvedeno proto, že výjimečně existují pacienti, kteří  nejsou schopni tvořit dostatečný počet zjistitelných protilátek)

V případě nutnosti navodit obranyschopnost v kratším časovém úseku ( v teplých měsících roku), je možné uskutečnit zrychlené očkovací schéma.

Očkovaní jsou chráněni od 14. dne po druhé dávce, ochrana trvá 4-6 týdnů.  Po 3. dávce podané ve zrychleném schématu trvá imunita 18 měsíců, proto zde následuje ještě čtvrtá dávka k dosažení dlouhodobé obranyschopnosti.

První přeočkování v rámci obou schémat se doporučuje za 3 roky, každé další pak nově za 5 let  ( i když se u většiny z testovaných osob zjistily dostatečné protilátky ještě za 8 let).

 Tento postup je obecně platný a doporučovaný u zdravých osob do 60 let věku a u pacientů bez významné poruchy  imunity. U osob starších a pacientů s prokazatelně oslabenou imunitní odpovědí  je vhodné zkontrolovat  za 30 – 60 dnů po 2. dávce  nebo po 3. dávce ve zrychleném schématu stav protilátek laboratorně a eventuálně podat ještě doplňující dávku při nedostatečné tvorbě protilátek..

Obecně platí, že očkováni nemohou být pacienti s akutním horečnatým onemocněním ( doporučuje se vyčkat 14 dní po odeznění infektu), dále osoby s přecitlivělostí na složky přípravku ( neomycin, gentamycin, protaminsulfát), jedinci s těžkou alergickou reakcí v minulosti vzniklou po pozření vaječné bílkoviny.

Není vhodné očkovat pacienty, kteří se léčí celkově podávanými kortikoidy nebo léky na potlačení obranyschopnosti ( imunosupresiva). Očkování by nebylo z důvodu oslabené imunitní reakce účinné.

V těhotenství a v době kojení se očkování doporučuje pouze v případě, že efekt podané vakcíny výrazně předčí možná rizika. Testy provedeny nebyly, nebyly však  hlášeny žádné údaje prokazující škodlivost očkování.

Mezi  obvyklé a nezávažné nežádoucí účinky patří bolestivost, otok, začervenání v místě vpichu ( bolí asi jako modřina), někdy únava, zvýšená teplota ( do 38 st.C) , pocit „něco na mě leze“. Bolesti svalů, kloubů, hlavy. Tyto obtíže jsou dobrou známkou aktivní tvorby protilátek a tedy účinnosti očkování.  V případě, že obtěžují, je možné je zmírnit běžně dostupnými prostředky na tišení bolesti a teploty. Odeznít by měly do 72 hodin. Proto si na období několika dní po očkování neplánujte nezvyklou  a zvýšenou tělesnou námahu.

Pokud v období několika dní po očkování onemocníte ( dostanete chřipku…), není důvod k obavám. Tělo samo začne bojovat přednostně proti infekci , omezí tvorbu protilátek proti očkovací látce, deficit se však vynahradí při následující dávce ( proto je nutné dodržet celé očkovací schéma v doporučených termínech).

Po přisátí klíštěte je vhodné zkontrolovat platnost očkování proti tetanu.

Očkovací látka je určena pro osoby od 12 let včetně.

Pro očkování platí obdobná pravidla jako jsou uvedena výše

Obě očkovací látky jsou si velmi podobné. Proto v případě, že jste rozočkováni jednou vakcinou a v době plánovaného přeočkování není k dispozici, můžete ji bez obav nahradit vakcínou druhou. Tvorba protilátek nebude nijak ovlivněna.