HAMRY
Na horním toku Úhlavy, tzv. Královské Úhlavě (Künische Angel), nachází se rozptýlená obec Hamry. První listinná zmínka o obci pochází z roku 1429 v souvislosti s Královským Hvozdem, spolkem osmi svobodných králováckých rycht. V čele každé rychty stál volený rychtář (richter), vrchní rychtář (oberrichter) pak sídlil na Zejbiši (=Javorné, =Seewiesen), která byla vrchní rychtou. Obyvatelé svobodných rycht, králováci, byli podřízeni přímo králi, z čehož jim plynuly mnohé výhody. Na oplátku však museli býti pohotovi chránit hranici před nepřítelem.
Roku 1896 přináležela obec Hamry hejtmanství Klatovy, okresu Nýrsko, poštu měla v Hojsově Stráži a roku 1930 soudnímu okresu Nýrskému a politickému Klatovskému.
Obec Hamry, skládající se z mnoha samostatných dvorců (Kollerhof, Vöderhof, Fuchsenhof, Berghöfe, Osserhütten (Chalupy pod Ostrým), Kreuzwinkel ... ) vděčila za svůj největší rozvoj těžbě a zpracování železné rudy, která se zde a v okolí dobývala od 16.století. V 18. a 19. století zde vznikaly skelné hutě a brusírny pouťového skla (svícnů, obrázků na skle apod.). V obci se nacházela řada mlýnů a pil, papírna a špulkárna.
V katastru obce se od roku 1877 nachází železniční stanice Hamry-Hojsova Stráž. (za komunismu pouze Hojsova Stráž)
Střed obce je brán ke kostelu Panny Marie Bolestné (zvanému Kollerův kostel, neboť stojí na pozemku Kollerova dvoru - Kollerhofu a statkář Koller financoval jeho stavbu) v nadmořské výšce 580m.n.m., rozloha Hamrů činí v dnešní době 3687ha. Rozsah katastru se v minulosti několikrát měnil. Do roku 1837 byla součástí obce osada Prenet (Brennet), od tohoto roku Hamry Prenet ztratily, ale získaly Kreuzwinkel (Křížkov), v 60.letech byl ke katastru obce připojen katastr obce Zadní Chalupy a obec nakonec zanikla kvůli hraničnímu pásu.
Po pádu komunismu byla díky úsilí místních obyvatel Hamerská obec obnovena a nyní opět vzkvétá. Mnoho z toho, co bylo za totality zničeno, však již opravit nelze.