Křeček polní
6. 5. 2008
Patří do blízkého příbuzenstva hrabošů (někdy jsou křečkovití, hrabošovití a myšovití) řazeni do jediné čeledi). Dosahuje střední velikosti a má zavalitější tělo, krátké končetiny a kratičký, řídce osrstěný ocas. Na rozdíl od sysla, s nímž bývá zaměňován, se vyznačuje pestrým zbarvením. Na hřbetě bývá obvykle žlutohnědý až rezavě hnědý s načernalými konci delších chlupů, na břiše naopak tmavohnědý až černý. Hlava je svrchu rezavá, zatímco po stranách, za ušima a na čenichu jsou bílé nebo nažloutlé skvrny stejně jako u předních končetin. Poměrně hustou srst vyměňuje jednou ročně. Dalším znakem jsou dobře vyvinuté lícní torby, u samců nacházíme v době rozmnožování nápadně zvětšené boční kožní žlázy.
Rozšíření
Obývá území od jihozápadní Sibiře (povodí Jeniseje) po Belgii a severovýchodní cíp Francie. Jako stepní druh se do vnitrozemí Evropy rozšířil během rozsáhlého odlesňování výrazně dříve než sysel, na archeologických nalezištích jsou jeho pozůstatky známé už z neolitu (zhruba před 6000-7000 lety).
Také u nás je obyvatelem otevřené kulturní krajiny. V 70.-80. letech 20. století se jeho početnost u nás natolik snížila, že mnohde vymizel (zejména z vrchovin a pahorkatin); nyní se jeho výskyt obnovuje zejména v nížinách, kde je místy opět velmi hojný (Polabí, jižní Morava aj.). V polohách nad 500-600 m n. m. je už vcelku vzácný.
krecek polni
(Libor, 5. 2. 2009 14:56)