Pietní akty na Vinohradech
Jakou má spojitost pomník bratří Karla a Josefa Čapka na náměstí Míru v Praze s květnovými událostmi roku 1945? Velkou, protože osudy velikánů české kultury se velmi dotýkají okupace českých zemí, protektorátu a konce druhé světové války. V úterý 6. května od 10 hodin se proto u pomníku bratří Čapků konal pietní akt k uctění jejich památky, ale také mnoha bezejmenných hrdinů květnového Pražského povstání proti německým okupantům. Světově proslulý spisovatel Karel Čapek se okupace zbytku českých zemí nedožil, když zemřel 25. prosince 1938 jako následek neustálé denunciace a napadání českými fašisty a pronacistickou lúzou nejhrubšího zrna. Jeho bratr Josef, mj. malíř a novinář, byl za svou činnost uvězněn nacisty 1. září 1939 a zbytek života strávil v několika koncentračních táborech. Zemřel těsně před koncem války, v dubnu roku 1945 v Bergen-Belsenu na skvrnitý tyfus. Jejich památku a dílo si připomenuli žáci škol z Prahy 2 a žáci ZŠ Karla Čapka z Vršovic. Pietního aktu se zúčastnili mj. starostka MČ Praha 2 Jana Černochová, předseda OV Českého svazu bojovníků za svobodu Praha 2 plukovník v.v. Emil Šneberg, Kristina Váňová ze Společnosti bratří Čapků a další účastníci. Po státní hymně v podání dětského pěveckého sboru ZŠ Na Smetance připomenuli události před rokem 1945 J. Černochová a E. Šneberg, žáci ZŠ Karla Čapka přednesli ukázky z jeho díla a K. Váňová přečetla mj. vyznání Josefa Čapka, které napsal již v roce 1938, ale bylo objeveno až po válce. Po tomto pietním aktu se většina přítomných přemístila do nedaleké ulice Anny Letenské, kde před domem č. 34 uctila památku členů odbojové organizace Petiční výbor věrni zůstaneme (PVVZ), kteří se zde scházeli a později položili životy za svobodu své vlasti. Žáci vinohradských škol přečetli jména 26 popravených a umučených odbojářů, jež jsou uvedena na pamětní desce. (vs)
FOTO - Haló noviny/Vladimír SLOBODZIAN 
