Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda v úterý na východě země zahájila »odpovědnou a vyváženou protiteroristickou operaci«, jak nazývá chystanou agresi proti vlastním občanům, která má prý zastavit násilný postup separatistů (rozuměj proruských aktivistů).
Čelit nedostatečné loajalitě novému vedení země se ukrajinské jednotky snaží zejména na severu Doněcké oblasti ve městech Kramatorsk a Slavjansk, kde proruští aktivisté drží několik správních objektů. K útoku na ruskojazyčné obyvatelstvo východní Ukrajiny byl přitom určen 1. prapor Národní gardy zformovaný z bojovníků fašistického Pravého sektoru. Měl by mít 300-1500 mužů...
Podle ministrů obrany Evropské unie by ukrajinská krize měla evropské země povzbudit k tomu, aby začaly brát vážně svou bezpečnostní politiku. Možná proto se objevil na Ukrajině i šéf americké CIA...
Nejvážnější incident (do naší uzávěrky) hlásili včera novináři z Kramatorska, kde se skupina ozbrojenců prý pokusila o útok na místní vojenské letiště. Právě odsud byla slyšet střelba z automatických zbraní. Podle posledních zpráv byl jeden muž zraněn.
Nad letištěm podle zpravodajky agentury Reuters přelétly čtyři vojenské vrtulníky, z nichž dva vysadily vojáky, zatímco aktivisté z barikády s ruskou vlajkou volali: »Hanba! Vraťte se domů!«
Slavjansk na barikádách
Nedaleký Slavjansk ukrajinské jednotky obklíčily, proruští občané Ukrajiny se tam chystali k obraně a zpevnili barikády na přístupech k centru. »Do Slavjanska právě vjela ukrajinská kolona s 500 vojáky a 20 obrněnými transportéry,« uvedla agentura Interfax s odvoláním na očité svědky. »Vojska jsou všude kolem. Prakticky všude je vidět obrněná technika, tanky, transportéry. Připravujeme se,« vzkázal ruským novinářům vůdce slavjanských vzbouřenců Vjačeslav Ponomarjov. Obránci města se podle něj obávali, že armáda zaujme pozice na blízkém vrchu Karačun, odkud bude vést dělostřeleckou palbu na město.
Napjatá situace dál panuje i v Doněcku a Luhansku, na plážích černomořské Oděsy přes noc na včerejšek vyrostly poprvé od konce 2. světové války protitankové zátarasy. Ženisté ukrajinské armády na pobřeží rozmístili konstrukce ze svařených železničních kolejí a hloubí okopy.
Oděská správa ministerstva vnitra zároveň oznámila, že přijímá dobrovolníky do řad speciálních policejních oddílů, které mají hlídkovat v oděských ulicích. Podle ministerstva vnitra mají posílené patroly střežit klid i v ulicích Mykolajiva, Chersonu a Charkova.
Bludy Turčynova
Podle úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova je cílem vojenských přesunů ochránit obyvatelstvo (v oblasti převážně proruské) a zastavit údajný teror a zločinnost. Kyjev chce prý skoncovat se snahami separatistů »rozervat Ukrajinu na kusy«. Rozdávat zbraně obyvatelstvu ale Turčynov nechce, protože podobný krok by mohl vést k občanské válce. Nebo se spíš bojí, že by ono obyvatelstvo ty zbraně obrátilo proti jeho armádě...
Rusko v reakci na zostření konfrontace na východě Ukrajiny pozastavilo vydávání zabavené krymské vojenské techniky Ukrajině. Důvodem je obava, že ukrajinské ozbrojené síly nasadí výzbroj při potlačování protestů ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny.
Ukrajinská kontrarozvědka SBU včera zahájila trestní stíhání nejmenované ruské banky, která na východní Ukrajině prý financuje aktivity údajných teroristů. Trestně stíháni kvůli podezření z financování proruských radikálů jsou pracovníci kyjevské odbočky ruské banky. Ukrajinský trestní zákoník předpokládá za tento čin trestní sazbu až 15 let vězení, v krajních případech doživotí.
Problém dodávek energosurovin
Otevřený zůstává klíčový problém dodávek ruských energetických surovin. Německá energetická skupina RWE včera oznámila, že obnovuje dodávky zemního plynu na Ukrajinu. Plyn na Ukrajinu proudí přes území Polska podle pětileté rámcové dohody, kterou v roce 2012 s Naftogazem podepsala dceřiná společnosti RWE. V dohodě se počítá s dodáním až deseti miliard metrů krychlových plynu ročně. V roce 2013 Naftogaz odebral jednu miliardu kubíků plynu, uvedla německá firma.
Dohodu se Slovenskem o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu se ale zatím uzavřít nepodařilo. Důvodem dnešní slovensko-ukrajinské neshody jsou rozdílná stanoviska obou stran na technické řešení zpětného toku plynu (Haló noviny exkluzivně informovaly ve vlastním materiálu). Slovensko prosazuje dodávky prostřednictvím plynovodu, který vede ze slovenských Vojan do ukrajinského Užhorodu. Ukrajina by naopak uvítala využití tranzitního plynovodu, kterým proudí ruský plyn přes Slovensko dál do západní Evropy.
