Sankce ohrožují české producenty
Evropská unie by v souvislosti s ruskými sankcemi mohla v příštím roce dát zemědělcům kolem miliardy eur na podporu exportu. Česká republika by z balíku mohla dostat kolem 100 milionů korun. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zdůraznil, že ruské sankce budou mít dopad pro Evropskou unii přibližně jedenáct miliard euro. »My neočekáváme, že nám Evropská unie dá tuto částku, ale bavili jsme se o tom, že by minimálně zhruba jednu miliardu eur měla v příštím roce vyčlenit na řešení této situace,« řekl Jurečka. Pro Českou republiku by z této sumy mělo podle něj připadnout více než 100 milionů korun. Podpora by se podle ministra měla týkat všech komodit a měla by směřovat zejména ke zvýšení vývozů do asijských zemí nebo na Blízký východ. Nyní podle Jurečky, který má zato, že první plošná opatření EU nenaplnila očekávání, směřuje 90 procent exportů českých zemědělců do zemí EU.
Stínový ministr zemědělství Pavel Kováčik (KSČM) v debatě poukázal na to, že sankce reálně ohrožují například české producenty a zpracovatele mléka. »Situace po ruských sankcích a protisankcích přináší reálné ohrožení cen mléka,« uvedl Kováčik. Mlékárenské podniky nyní podle něj čekají, jakým způsobem dojde ke kompenzaci přímých, ale i nepřímých ztrát. Připomněl, že pobaltské země vyjednaly u EU podporu producentům a zpracovatelům mléka v hodnotě milionů korun. »V Estonsku to bylo necelých sedm milionů eur, v Lotyšsku 7,7 milionu, v Litvě dokonce 14 milionů eur. Tak se ptám, proč to nešlo u České republiky?« uvedl Kováčik.
Rusko potravinářské sankce zavedlo v srpnu, když na rok zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z EU, Spojených států, Austrálie, Kanady a Norska. Šlo o odvetu za západní sankce proti Rusku za jeho postoj vůči Ukrajině.
Přehodnocujme opatrně
V pořadu se debatovalo také o podpoře pro české potraviny. Jurečka uvedl, že chce zjistit, nakolik je pro české potravináře do budoucna označení jejich výrobků značkou Klasa přínosné a nakolik je investice státu na marketingovou podporu této značky efektivní. Podle toho se prý rozhodne, zda se do budoucna nezaměřit spíše na podporu soutěže Regionální potravina. »Tam je zcela jasné, že ta potravina je vyrobena v určitém regionu,« řekl ministr.
Podle Kováčika je třeba velmi opatrně přistupovat k jakémukoli přehodnocování, protože dosavadní investice do značky Klasa přinesly minimálně to, že je velmi vysoká znalost této značky. »Kromě toho pod značkou Klasa má spotřebitel určitou představu o kvalitní potravině,« uvedl Kováčik. Podobně se vyjádřil i generální ředitel Hamé Martin Štrupl.
Aktuálně má značku Klasa 1179 produktů od více než 220 českých a moravských výrobců. Na její podporu zatím stát vynaložil 1,5 mld. korun. Regionální potravina je udělena téměř pětistovce produktů, dosud se na její podporu vynaložilo 175 milionů korun.
Debatovalo se také o definici české potraviny, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. Jako česká potravina by měl být do budoucna označován jen výrobek, při jehož výrobě bylo použito alespoň 75 procent domácí suroviny. Potravinářské komoře se návrh nelíbí. Pro některé produkty, jako jsou výsekové maso či mléčné výrobky, je podle potravinářů podíl 75 % příliš nízký a měl by činit sto procent. U jiných produktů, jako jsou například pekařské a cukrářské výrobky, by mohl být naopak nižší.
S tím souhlasí také Kováčik. »Je třeba jít cestou jednotlivých komodit, mělo by to však jít rychleji, než budou padat jednotlivé potravinářské podniky a zemědělci,« dodal Kováčik.
