Účinný protikrizový lék
Současná krize není jen dočasné zhoršení výsledků ekonomiky. Má hlubší příčiny a recese bude trvat také déle. I dosud chráněnou českou ekonomiku čekají potíže, pro letošek jsou pravděpodobné minusové hodnoty HDP, možná i v roce 2010. Proto také prochází změnou ekonomická praxe, ale i teorie. Rozumný politik i ekonom si uvědomují, že efektivní regulace, zajišťující rozvoj i stabilitu, není konec trhů. A aktivnější strategická role státu, a to i v širším rámci evropské integrace, toho zřejmě bude součástí.
Balíček, který projednala vláda Mirka Topolánka, viditelně neodpovídá očekávané hloubce přicházející krize. Do očí už bije to, že ve schváleném rozpočtu chybí výdaje na protikrizová opatření. Trvání na receptech, které vláda zahrnula do programového prohlášení ještě v klidnějších časech, problémy nevyřeší, spíše umocní.
Především jde o snižování daní, a tedy i příjmů veřejných rozpočtů. Tuto politiku bude nutné korigovat. Plošně snižovat již nízké daně by nepomohlo růstu a naopak by vyprázdnilo veřejné rozpočty. Navíc mohou firmy peníze ušetřené na daních investovat mimo ČR. Snížit daně můžeme, ale jenom některé. Návrat k daňové progresi lze spojit s menším zdaněním mezd u nízkopříjmových kategorií zaměstnanců a mírně přidat na zdanění bohatství.
Diskusi si vyžádá úmysl snižovat nepřímé daně. Zatím tu není nezbytná shoda v rámci EU. Větší prioritou je zajistit zdroje zejména na valorizaci důchodů, výplaty sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti, kde se očekává nárůst. Snížení DPH na některé vybrané služby má smysl jen jako dílčí nástroj boje s nezaměstnaností. Snížení DPH u potravin lze vnímat jako sociální opatření, pokud se ale promítne do snížení cen. Klíčové bude spíš usměrnění nadprůměrně rostoucích cen v oblasti bydlení (nájmy, energie i voda). Bude také třeba více kompenzovat dopady vyšší ekologické daně z energie na sociálně slabé rodiny.
V krizi zjevně nestačí zastavit pokles daňových příjmů do rozpočtu. Rychlého zlepšení je také nutné dosáhnout při využívání evropských peněz. A pokud bude propad ekonomiky větší, bude dočasně zřejmě nezbytné zafinancovat prorůstové výdaje ze státních dluhopisů. Priority vládních investic budou předmětem náročné diskuse, protože nelze jen nalít nové miliardy do dálnic a stranou nechat například výstavbu dostupného bydlení či ekologickou energetiku.
Prvním a nejrychlejším krokem by však měla být podpora exportu. Může přispět k rychlejšímu uzpůsobení oborové, ale i teritoriální struktury našeho vývozu. Rozšíření aktivit státní ČEB, včetně kapitálového vybavení je důležité i s ohledem na situaci, kdy komerční banky se větší úvěrové angažovanosti obávají.
autor: Jiří Dolejš, místopředseda Rozpočtového výboru PS PČR
zdroj: Právo
