Německo provádí vyvažovací taktiku
Pro sjednocené Německo je členství v Evropské unii strategickou prioritou, a to i z toho důvodu, že se na ně obchodně orientují okolní země. V zákrytu struktur EU a NATO náš soused postupuje k vedoucí pozici v Evropě.
»Není to náznak nových druhů protektorátů ze strany nadnárodního kapitálu?« Zaznělo na dalším semináři Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS), z úst historika a odborníka na německou problematiku Josefa Groušla, který hovořil na téma »Německo dříve a dnes«. Němci bez východních trhů půjdou ekonomicky dolů tak jako celá Evropa, což vyhovuje USA – ty právě proto chválí »sankční« počínání Unie, míní Groušl.
Velmi zajímavé bylo připomenutí historie staré více než dvě desetiletí. Před sjednocením Německa bylo možné otevřít jednání o německých válečných reparacích za strádání ve druhé světové válce a drancování Československa nacisty. Tehdejší prezident Václav Havel však zakázal čs. ministru zahraničí jednání o reparacích, což byl podle Groušla protičeskoslovenský čin. »Reparace jsou naplněním spravedlnosti. Z celkové sumy vypočtených reparací nám bylo bezprostředně po válce vyplaceno jen 0,02 % jejich hodnoty,« vysvětlil. Pak už Německo nevyplatilo nic, neboť začala studená válka.
Západ udělal chyby
Groušl poodkryl zákulisí zásahů USA do situace na Ukrajině. Domnívá se, že Američané vedou skrytou diverzi a »válku« proti Rusku, což je součástí jejich snah minimálně o nové dělení světa, ne-li o válku. Kdyby miliardy z obchodní výměny EU-Rusko byly přesměrovány do USA, tak by »Američané měli naději« zastavit svůj sestup, je přesvědčen.
Zato SRN ve světle ukrajinské krize provádí určitou vyvažovací taktiku k Západu i Východu a »chrání své východní trhy, zejména investiční kapitál pro budoucí období,« míní historik s dovětkem, že na Ukrajině se jedná o střet, jenž bude mít pokračování; pokračovat bude nacionalismus a fašistické tendence. »Ti, co střílejí na civilní obyvatelstvo, se mají postavit před mezinárodní soudní tribunál!« vyslovil se jasně a připomněl slova některých zahraničních politiků, která v mainstreamu nezaznívají. Například před pár dny se vyjádřil někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger, že Krym je »zvláštní případ«, a pokud je Západ čestný, musí si přiznat, že také on dělal chyby.
Obama v koutě
Bohatá byla diskuse. Zaznělo v ní například, že vojensko-průmyslový komplex dostal prezidenta USA Baracka Obamu do kouta. Prohra v Sýrii, Iráku atd. »Věřím, že prohrají i na Ukrajině,« glosoval jeden z posluchačů. Další otázka směřovala na obhajobu tzv. Benešových dekretů. Proč se útočí i na ně? »Šéfům revanšistických spolků jde o rozbití odkazu prezidenta Edvarda Beneše, který obhájil mezinárodněprávní kontinuitu ČSR, jednal s antifašistickou koalicí a podepsal strategické smlouvy se Sovětským svazem. Jde jim o obnovu páté kolony – ovšem pomaleji, kultivovaněji než kdy v minulosti.« V té souvislosti Groušl poukázal na negativní úlohu Sudetoněmeckého landsmanšaftu a kléru.
