KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Redakce Haló novin požádala o rozhovor prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny Petro Symonenka. Otázky směřovaly k aktuální situaci na Ukrajině.

Jaký význam má pro ukrajinské komunisty 70. výročí vítězství nad fašismem?

V současných podmínkách fašizace Ukrajiny je 70. výročí vítězství nad fašismem nebezpečné pro oligarcho-fašisty především tím, že se může stát dnem sjednocení všech progresivních sil v silné antifašistické hnutí. Dnem, od něhož pod znakem vítězství začne masové lidové hnutí za osvobození Ukrajiny od ideových a duchovních následovníků Hitlera.

Ovšem čtyři antikomunistické zákony, přijaté 9. dubna parlamentem okupovaným »stranou války«, si »vyřídily účty« s hrdiny, kteří zvítězili ve Velké vlastenecké válce a ve skutečnosti byli hlavními vítězi druhé světové války. Hrdinové osvobození nesmějí nosit vyznamenání, na nichž jsou umístěny symboly SSSR, parlament zakázal oslavy 9. května jako Dne vítězství bratrských národů, které společně zvítězily nad Hitlerem a osvobodily nejen území SSSR, ale i části Evropy. Parlament zakázal filmy i literaturu, kde se o tomto hrdinství vyprávělo či kde jen byla využita symbolika vítězství. Našim veteránům a těm, kdo ctí paměť Velkého vítězství, bylo zakázáno si připnout vlajku vítězství a přijít s ní na klopě na památná místa.

Zákaz oslav Dne vítězství nad fašistickým Německem – to je zrada těch lidí, kteří na bojištích Velké vlastenecké vláky, v partyzánských oddílech, v ilegalitě či v týlu prolévali krev a osvobozovali svět od hnědého moru. Bratrské národy sovětských republik vnesly rozhodující vklad ve zničení fašistického Německa. Za toto vítězství prolévali krev také nejlepší synové a dcery Ukrajiny.

Devátý květen 1945 je vepsán do dějin jako Den vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce, Den vítězství nad fašismem, vítězství dobra nad zlem.  Je to navždy »svátek se slzami v očích« a takovým zůstane v našich srdcích.

V jaké aktuální situaci se nalézá Komunistická strana Ukrajiny v podmínkách fašistického režimu v zemi? Jaké hlavní úkoly si před sebe strana nyní staví?

Komunistická strana Ukrajiny je vystavena teroru a pronásledování. Strana je bez příčiny obviňována z porušování ústavy, ohrožování ústavního pořádku, hrozby jednoty země, z pomoci separatismu a terorismu. Členy strany nezákonně zatýkají, vězní, podrobují mučení. Také pronásledují členy jejich rodin.

Cílem režimu je setnout hlavu levicovému hnutí na Ukrajině, zničit jeho organizaci a z reálné opozice udělat opozici »kapesní«. I já sám jsem byl 1. dubna po dobu jedenácti hodin vyslýchán Službou bezpečnosti Ukrajiny a viněn na základě naprosto zfalšovaných a lživých obvinění.

Při jasném porušení ústavy byla rozpuštěna frakce komunistů v minulém parlamentu. Vytvářely se nejrůznější překážky, aby bylo komunistické straně znemožněno se dostat do současného složení parlamentu. Bývalý předseda parlamentu, který současně plnil povinnosti prezidenta (Oleksandr Turčynov – pozn. red.), veřejně, z tribuny parlamentu, požadoval od ministerstva spravedlnosti, aby »okamžitě« přijalo opatření k zákazu činnosti komunistické strany. Nicméně mnohaměsíční soudní proces nedospěl k zákazu, nebyly pro to žádné důvody. Věc se v podstatě dočasnému prezidentovi rozsypala pod rukama.

To však jednotlivé funkcionáře a poslance nezastavilo. Usilovně se snaží splnit úkol od nejvyšších činitelů státu, aby komunistická strana byla zakázána stůj co stůj, přičemž to má být uděláno k 70. výročí vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce.

Devátého dubna parlament pod tlakem vlády přijal protiústavní zákon o zákazu používání komunistické symboliky a pak rozhodl o »možnostech« zákazu strany, žádné takové »možnosti« však ústava nepředpokládá. Celá řada ustanovení ústavy je tak porušována, ale nejen ona, také evropské principy, vypracované například Benátskou komisí pro demokracii a lidská práva (komise v březnu kritizovala Ukrajinu, že nedodržuje právo na spravedlivý proces. Benátská komise je odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě – pozn. red.).

Vládnoucí režim připravuje cestu k dalším represím proti komunistům a proti jakýmkoli opozičním silám v zemi.

Komunistická strana bude dělat vše, včetně využívání právních možností předpokládaných ústavou, aby dosáhla zrušení nezákonných protikomunistických právních norem, zajistila si další legální činnost a mohla pokračovat v obhajobě zájmů lidí práce.  Komunistická strana bude bránit každého komunistu, ale i každého nestraníka, kteří jsou nezákonně pronásledováni z politických důvodů pro jiný než oficiální názor.

Principiálně je pro nás důležitá účast v letošních místních volbách. Nejde jen o účast, ale také o to, aby se co nejvíc našich kandidátů dostalo do místních volených orgánů různé úrovně. Komunistická strana musí svou prací ukázat a prokázat, že je jedinou politickou silou, která, nehledě na velice těžkou sociálně-politickou a morálně-psychologickou situaci v zemi a na neustálé pokusy nezákonného zákazu strany, je odhodlána i nadále bojovat a důsledně bránit zájmy lidových mas.

Jaký je váš názor na vývoj země v nejbližších měsících? Podaří se zachovat alespoň formální jednotu země a upevnit příměří, nebo se Kyjev vydá cestou dalšího kola občanské války?

Hlavní, určující a nutnou podmínkou pro vybřednutí Ukrajiny z krize je ukončení války v Donbasu. Mír za každou cenu – to dnes není téma pro politické diskuse a spory různých politických směrů, je to otázka samotné existence Ukrajiny jako nezávislého státu.

Miliony uprchlíků uvnitř země, statisíce, které uprchly za hranice, tato hořká čísla přímo hovoří o tom, že lidé dnes nevidí budoucnost takové země a nechtějí s ní spojovat svůj osobní osud.

Není pochyb, že pokud bude probíhat válka, bude se stát chovat podle principu »zbraně místo chleba«. Hovořit v takových podmínkách o obnově hospodářství a růstu ekonomiky se nedá. Očividné je i to, že v podmínkách války se Ukrajinci nedočkají zahraničních investic, ale i domácí podnikání bude zrychlovat tempo odtoku kapitálu ze země.

Pokud je válka, potud nejaktivnější a práceschopná část obyvatel drží v rukou zbraně a umírá ve válce.

Pokud je válka, sesypává se finanční struktura země a inflace se fakticky stává ještě jednou daní na bedrech chudých. Přitom ukrajinská moc omlouvá všechny své finančně-ekonomické neúspěchy válkou.

Už většina zemí EU v plné míře chápe risk, který Evropě a světu přináší pokračování války na Ukrajině, chápe a přiznává, že bez ukončení války nelze krizi zastavit. Z tohoto porozumění vyrůstají kořeny minských iniciativ, jejichž větší část byla navržena komunisty už téměř před rokem. Naše komunistická strana od prvních dnů konfliktu v Donbase varovala před zhoubnými důsledky prodlužování války pro zemi a její ekonomiku. O nutnosti politického řešení konfliktu a okamžitého ukončení bojových operací mluví komunisté jak na Ukrajině, tak i v Evropě. Komunisté podporují minské dohody a trvají na její realizaci v plném objemu.

Avšak místo míru máme v naší těžce zkoušené zemi jen křehké příměří. Stává se očividným, že ukrajinská vládnoucí vrstva, podporovaná a ponoukaná Západem, především Spojenými státy, nehledě na mediální »zaklínání«, že neexistuje alternativa mírovému ukončení ozbrojeného konfliktu, sází na silové – ozbrojené – řešení. To k ničemu, kromě nových obětí a materiálních škod, nového utrpení a bolesti stovek tisíc lidí, nepovede. Nepomohou ani dodávky zbraní zeměmi Západu, ani stovky či tisíce zahraničních vojenských instruktorů.

Úporná paličatost kyjevských vládců povede k dalšímu krveprolití, prodloužení bratrovražedného konfliktu, zvýší hrozbu rozdělení Ukrajiny, ztrátu její teritoriální celistvosti, což by byl další zločin režimu proti vlastnímu národu.

Konflikt v Donbasu, krizová situace v ekonomice, všeobecně rostoucí nedůvěra k ústřední moci, to vše vyžaduje decentralizaci moci v celé zemi. Bez decentralizace nelze překonat vzájemně spojenou politickou, ekonomickou a sociální krizi.

Jak dnes žijí prostí Ukrajinci?

Od roku 2008 se Ukrajina stále rychleji sesouvá do propasti sociálně-ekonomické krize. Nyní se tento proces dostává do své závěrečné fáze – sociální kolaps už fakticky proběhl, do finančního kolapsu zbývá jen krůček. Ukrajina se ocitla na samém pokraji devastující ekonomické a sociální katastrofy, která představuje přímou hrozbu samotné existenci nezávislého státu a životu milionů jejích obyvatel.

Už více než rok je naše země arénou krvavého občanského konfliktu, který zasahuje všechny a vše, množí lidské tragédie, láme osudy a životy, vysává i bez toho skromné zdroje země. Tisíce žen se staly vdovami, a děti sirotky. Více než milion lidí přišel o krov nad hlavou a prostředky k životu, tito lidé se stali běženci. Neustálé mobilizace branců, internacionalizace konfliktu, zavlečení do něj evropských států a vojenských bloků, hrozí přerůst v totální válku »do posledního Ukrajince«.

Donbas – průmyslové centrum země – byl převrácen v ruiny, průmyslová výroba se za rok snížila o 20 % a pokračuje v prudkém pádu. Zemědělství »obilnice Evropy« se dusí pod vysokými cenami energií a nedostupnými kredity.

V sociální oblasti – katastrofa. Trojnásobný pád hřivny, mnohonásobné zvyšování cen potravin a výrobků a také prudký růst činží »vyhodily« třetinu populace za hranu přežití. Ukrajina dosáhla druhého místa na světě v předčasné úmrtnosti. Také zaujímáme jedno z posledních míst na světě v životní úrovni.

Za rok panující režim prakticky zničil zemi, ale pokračuje v přijímání gigantických zahraničních půjček, jejichž placení usedne jako těžké břemeno na ramena našich dětí a vnuků. Nerozmyšlené a lokajské plnění všech požadavků MMF a západních států, masové »zvaní odborníků« pro řízení země svědčí o změně samostatného a nezávislého státu v loutkovou zemi. Stejně tragická situace panuje v humanitární, informační a právní sféře. Totální dusivá bojechtivá propaganda, militarizace společenského mínění, neustálé hledání zrádců a nepřátel Ukrajiny, hony na politické oponenty, pronásledování nezávislých a opozičních médií se staly hrozbou samotné existenci demokracie na Ukrajině.

Na pozadí hysterie o agresi, teroristech a okupantech se likvidují zbytky práv a svobod ukrajinských občanů, dorozkrádá se národní bohatství. Masová nezaměstnanost, nedostatek finančních prostředků, nekontrolovaný příliv střelných zbraní demoralizují obyvatelstvo, provokují násilí, krádeže a banditismus. Dnes prostý občan – pracující, penzista, student – má problém na Ukrajině přežít, samo jeho bytí je ohroženo.

Základem nynějších tragédií a běd na Ukrajině jsou pseudovládci, kteří se »dorvali« k moci státním převratem v únoru minulého roku.