Jaký byl rok 2014 pro české zemědělce
V minulých dnech Haló noviny i další sdělovací prostředky tlumočily zprávu Českého statistického úřadu o tom, jakých výsledků za uplynulý rok dosáhlo české zemědělství. Je třeba říci, že se jedná o výsledky velmi příznivé.
V tomto příspěvku půjde o hodnotové ukazatele, a to od hodnoty produkce odvětví až po podnikatelský důchod – zisk. Nebude zde řeč o osevních plochách, stavech zvířat, výnosech, užitkovosti apod., protože to je součástí hospodářského dění, jehož výsledky v tomto příspěvku sledujeme. Tento pohled je zvláště zajímavý pro podnikovou sféru, neboť podnik jako ekonomická jednotka tím, že vyrábí a prodává, tvoří zdroje nezbytné pro své fungování. Dociluje-li podnik příznivých vztahů mezi produkcí, mezispotřebou, fixním kapitálem a vynaloženou prací, má o dobrou budoucnost postaráno. Ale o to musí usilovat neustále, to je pro úspěch v ekonomice nezbytné.
Z mnoha ekonomických údajů existuje jeden, který o výsledcích vypovídá nejlépe. Proto je samozřejmé, že se mluvilo především o zisku (podnikatelském důchodu), který byl v roce 2014 mimořádný: téměř 23 miliard korun. Nikdy takové hodnoty v minulosti nedosáhl. Roky 2008–10: 10,1 mld. nejvíce, ale jenom 2,8 mld. v roce 2009. V následujících třech letech dochází k výrazné změně: zisk se pohybuje ve výši 16–17 mld. Kč. A poslední meziroční změna – zvýšení o 37 %. Podle obou kritérií (změny meziroční a změny v čase) jde o výsledek více než dobrý, který se ovšem často nevyskytuje. Lze mluvit i o příznivé tendenci, která se projevila ve vztahu mezi produkcí a mezispotřebou, ale i mezi produkcí a dotacemi.
Tabulka podává přehled o vývoji všech nejdůležitějších ukazatelů v jejich vzájemných souvislostech. A které jsou ty hlavní?
Produkce, mezispotřeba a fixní kapitál
Ekonomické výsledky jsou samozřejmě závislé především na produkci. Za jinak stejných okolností konečný efekt ale závisí na tom, s jakými materiálovými náklady a náklady na služby bylo toho dosaženo. Ale ten čistý efekt záleží i na hodnotě odpisů, v dnešní terminologii na spotřebě fixního kapitálu. Naše zemědělství patří do té skupiny zemí Evropské unii, kde je podíl mezispotřeby vyšší, než je tomu v průměru. Vývoj je ale příznivý – ve druhé polovině období došlo k poklesu o pět procentních bodů. A to není určitě málo.
Do mezispotřeby v zemědělství patří krmiva nakupovaná i vlastní, energie a maziva, hnojiva a prostředky na ochranu rostlin, osivo a sadba, náklady na opravu a údržbu strojů, zařízení a budov, veterinární náklady a služby všeho druhu. V důsledku toho se zvýšil podíl čisté přidané hodnoty (ČPH) jako efektu, o který ekonomické jednotky usilují. Odpisy mají rovněž vliv na tvorbu ČPH, ale mají jinou povahu než mezispotřeba. Z roku na rok se mění poměrně málo. Spolu se ziskem jsou zdrojem financování investic.
Zisk nebo podnikatelský důchod?
Je všeobecně známo, že v zemědělství ve všech členských zemích EU se na tvorbě zdrojů spolu s produkcí podílejí i dotace na výrobu. Bez toho nelze udržet na tomto kontinentu fungující zemědělství. My nepatříme mezi země s nejvyššími, ale také ne s nejnižšími dotacemi. V letech 2008–13 se pohybovaly zhruba od 26 do 31 mld. Kč. Produkce (tržby) a dotace tvoří zdroje, příjmy. Například v roce 2014, tj. v nejúspěšnějším roce sledovaného období, podíl dotací na celkových disponibilních zdrojích činil přesto 55 procent. Z toho se uhrazují mzdy zaměstnanců, pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí.
Konečnou veličinou, která nejlépe vyjadřuje ekonomickou výkonnost, je podnikatelský důchod. V roce 2008 činil 10,1 mld. Kč, aby v posledním roce dosáhl téměř 23 mld. Kč. Na jeden hektar obhospodařované půdy to představuje více než 6000 Kč.
Je zde ale něco, nad čím je zapotřebí se pozastavit. V denním zpravodajství se mluví o zisku, ale Souhrnný zemědělský účet termín zisk vůbec nezná. Termín »podnikatelský důchod« však málo komu co napoví, zatímco »zisk« je srozumitelný všem. Ostatně, na tom snad ani tolik nezáleží, hlavně, že je zde 22,9 mld. Kč, a ty poputují tam, kam podle všech regulí putovat mají. Mohou však nastat situace, kdy je zapotřebí oba termíny rozeznat a správně je vyjádřit. Zemědělci se v tom vyznají, ale laická veřejnost může mít pak o odvětví lepší představy, než jaká je skutečnost.
Odměny nemají jen podobu mezd
V českém zemědělství v roce 2014 pracovalo 105,8 tis. lidí, z toho 80 tis. zaměstnanců za mzdu, zatímco 25,8 tis. osob jako hospodařící fyzické osoby a jejich rodinní příslušníci, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Statistika Eurostatu používá termíny placené a neplacené pracovní síly. Placeným podle Souhrnného zemědělského účtu v roce 2014 odpovídá 26,2 mld. Kč náhrad zaměstnancům. Z uvedených údajů lze odvodit, že v případě neplacených pracovníků připadne na jejich srovnatelné pracovní náhrady suma 7,5 mld. Kč. Jejich zdrojem je samozřejmě podnikatelský důchod. Takže zisk v běžném slova smyslu představuje pouze dvě třetiny z 22,9 mld. Kč. Propočet lze považovat pouze za přibližný. Ale podstatné je, jak se tato suma jako výsledek hospodaření vyvíjí.
Jaký byl tedy rok 2014 ve srovnání s rokem 2013? Produkce se meziročně zvýšila o sedm procent, ale protože mezispotřeba šla nahoru pouze o dvě procenta, zvýšila se čistá přidaná hodnota o 31 %. Tyto vlivy způsobily vzestup podnikatelského důchodu – zisku o 37 %, neboť dotace byly sice vysoké, ale meziročně se zvýšily pouze o dvě procenta.
Dimitrij CHOMA, profesor, Josef ŠENFELD, poslanec (KSČM)
